Příslovce

Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů nebo naznačují stupeň vlastnosti a míru předmětu.
Jsou to slova neohebná, avšak plnovýznamová.
Ve větě plní nejčastěji funkci příslovečného určení.

Druhy příslovcí

1. místa – odpovídají na otázky: kde? kam? kudy?
   (např. vpravo, doma, nahoru, domů, tudy)
2. času – odpovídají na otázky: kdy? jak často? jak dlouho?
   (např. včera, ráno, večer, občas, zřídka, často, léta, roky)
3. způsobu – odpovídají na otázky: jak? jakým způsobem?
   (např. pomalu, tiše, pečlivě, zadarmo, krásně)
4. příčiny – odpovídají na otázky: proč? z jaké příčiny?
   (např. proto, smíchy, vzteky)
5. míry – odpovídají na otázky: jak moc? do jaké míry? označují stupeň vlastnosti
   (např. poměrně slušný, velmi hodný) a míru předmětu (např. hodně štěstí, mnoho úspěchů)

Tvoření příslovcí

Způsoby tvoření příslovcí:

1. z přídavných jmen příponami -e/-ě, -o, -y (např. náhlý – náhle, pěkný – pěkně, častý – často, anglický – anglicky)
2. ustrnutím tvaru podstatného jména (např. kolo – kolem, běh – během, trocha – trochu, ráno – ráno) 
3. spojením předložky s jiným slovem – vznikají tzv. příslovečné spřežky, které píšeme dohromady jako jedno slovo:
   – předložka + podst.jm. (hlas – nahlas, paměť – zpaměti, tma – potmě)
   – předložka + příd.jm. (pravý – vpravo, volný – zvolna, podrobný – dopodrobna)
   – předložka + zájmeno (vše – ovšem, to – přitom, co – nač, zač)
   – předložka + příslovce (těžko – ztěžka, blízko – zblízka, kradmo – pokradmu)

Pozn: Musíme rozlišovat příslovečné spřežky X tvary s předložkovou vazbou.
Je-li rozdíl málo zřetelný, můžeme výraz psát dohromady i zvlášť (např. zblízka – z blízka, poprvé – po prvé, kupříkladu – ku příkladu)

Stupňování příslovcí

Některá příslovce mohou svými tvary vyjadřovat trojí stupeň vlastnosti nebo míry: 

Poznámky:
– někdy se tvoří 2. stupeň z jiného kořene než 1. stupeň:
zle – hůře
dobře – lépe
málo – méně
mnoho – více
– koncové -e může ve 2.a 3. stupni odpadnout (např. dráže/dráž, výše/výš, hůře/hůř)
– některá příslovce mají při stupňování dvojí, popř. trojí tvary (např. úže/úžeji, hloub/hlouběji, šíře/šíř/šířeji, snáze/snáz/snadněji)
– význam příslovcí můžeme zesilovat nebo zeslabovat pomocí dalších příslovcí (např. ještě lépe, mnohem zdravěji, poměrně často)