Samizdatová a exilová literatura

Samizdatová a exilová literatura

SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ LITERATURA

Česká samizdatová a exilová literatura od 70. let do roku 1989

– vedle oficiální literatury na našem území existovala i tvorba zakázaná, která
nevycházela tiskem, ale šířila se opisem – nazýváme ji literatura samizdatová
– v Praze vznikaly samizdatové edice jako např. Petlice (založil ji Ludvík Vaculík)
nebo Export (manželé Václav a Olga Havlovi) a další vznikaly i v Brně, Olomouci
nebo Ostravě
– neoficiálně se šířily také některé samizdatové časopisy (např. Zebra, Vokno apod.)
– dalším typem zakázané literatury byla literatura exilová – jejími autory byly čeští
emigranti, kteří opustili z politických důvodů republiku a žili v zahraničí
– česká emigrantka Zdena Salivarová založila se svým manželem Josefem
Škvoreckým v Torontu v Kanadě nakladatelství 68 Publishers
– další centra exilové literatury byla např. Index v Kolíně nad Rýnem, Poezie mimo
domov a Arkýř v Mnichově nebo Křesťanská akademie v Římě

1. Poezie
– mezi známé básníky patřili např. Ivan Wernisch, Libor Koval, Daniel Strož,
Ivan Diviš a další
– mezi představitele poezie ale řadíme také známé písničkáře Karla Kryla
a Jaroslava Hutky

Karel Kryl
– básník a hudebník, po roce 1968 emigroval do Mnichova, kde se podílel na činnosti
rozhlasové stanice Svobodná Evropa
– byl tvůrcem českého protikomunistického protestsongu – mezi jeho písně patří např.:
Anděl, Bratříčku, zavírej vrátka (protest proti okupaci v srpnu 1968), Král a klaun,
Morituri te salutant (známe dnes v podání Daniela Landy), Nevidomá dívka, Píseň
Neznámého vojína, Salomé, Veličenstvo Kat atd.

Jaroslav Hutka
– často vystupoval s Karlem Krylem v rozhlasovém pořadu Mikrofórum
– psal písně, básně, balady a fejetony
– mezi jeho nejznámější písničky patří Krásný je vzduch, kterou složil jako hymnu pro
I. Hanácký Folk & Country Festival, který se měl konat 10.–12. srpna 1973 v amfiteátru
v Náměšti na Hané – přestože bylo prodáno přes 20 tisíc vstupenek, festival byl 3 týdny
před konáním v rámci postupující normalizace zakázán a asi 5 tisíc dorazivších diváků
bylo rozháněno policií – na památku této události Hutka dále tuto písničku uváděl pod
názvem Náměšť

2. Próza

Pavel Kobout
– básník, prozaik, dramatik, scénárista a publicista
– divadelní hry: Taková láska, Z deníku kontrarevolucionáře, Katyně, Bílá kniha o
kauze atd.
– romány: Kde je zakopán pes, Sněžím

Josef Škvorecký
– se svou manželkou Zdenou Salivarovou se usadil v kanadském Torontu, kde učil na
univerzitě
– hlavní postavou jeho románů je Danny Smiřický
– romány: Zbabělci, Sedmiramenný svícen, Tankový prapor, Mirákl, Prima sezóna,
Příběh inženýra lidských duší, Samožerbuch
– detektivní knihy: Smutek poručíka Borůvky, Hříchy pro pátera Knoxe atd.

Milan Kundera
– vyučoval na univerzitě ve Francii
– prozaická tvorba: Směšné lásky, Falešný autostop, Žert, Valčík na rozloučenou,
Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost atd.

Ludvík Vaculík
– knihy: Sekyra, Morčata, Český snář, Milí spolužáci, Teror velký a malý
– od roku 1965 redigoval Literární noviny

Ivan Klíma
– strávil 3 roky v koncentračním táboře Terezín
– v emigraci přednášel na univerzitě v Michiganu
– pracoval v časopisech Květy, Literární listy a Listy
– prózy: Zámek, Milostné léto, Hodina ticha, Návštěva nesmrtelné tetky, Láska a smetí,
Soudce z milosti, Moje zlatá řemesla (6 povídek)

Ferdinand Peroutka
– působil v redakci Lidových novin
– za 2. světové války byl vězněn v Dachau, Buchenwaldu a roku 1948 emigroval
– stál u zrodu rádia Svobodná Evropa
– dílo: Osobnost, Chaos a zlozvyky, Oblak a valčík, Pozdější život Panny atd.

Jan Trefulka
– jeho díla byla vydávána do roku 1989 v zahraničí
– romány: O bláznech jen dobré, Svedený a opuštěný, Zločin pozdvižení atd.

Jiří Gruša
– jeho tvorba stojí na pozemí mezi prózou a poezií
– dílo: Cvičení mučení, Světlá lhůta, Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele

Zdena Salivarová
– manželka Josefa Škvoreckého
– román: Honzlová

Eva Kantůrková
– postavila se proti normalizaci – za to byla obviněna z rozvracení republiky a vězněna
– román: Přítelkyně z domu smutku (kniha vyšla poprvé v Kolíně nad Rýnem, film)

reklama