William Shakespeare

William Shakespeare

WILLIAM SHAKESPEARE

William Shakespeare (1564 – 1616)

1. Dětství a mládí

– narodil se ve městě Stratford nad Avonou (byl pokřtěn 26.4.1564 – toto datum bývá často
považováno za datum jeho narození)
– jeho otec se úspěšně živil jako rukavičkář, později se stal radním
– William vystudoval místní gymnázium, kde se učil latinsky a řecky
– v 18 letech se oženil – jeho manželka se jmenovala Ann Hathawayová, byla o 8 let starší než
on a pocházela ze sousední vesnice
– měli spolu dvě dcery – Susan a Judith (Judith měla ještě dvojče – bratra Hamneta, který však
v 11 letech zemřel)

2. Londýn a divadlo Globe

– r. 1585 Shakespeare odešel do Londýna, kde se stal hercem a později spolumajitelem
divadelní společnosti nazývané Služebníci lorda komořího – svá představení hráli v Divadle
Jamese Burbage, ale r. 1597 jim vypršela nájemní smlouva
– divadelní společnost se rozhodla „ukrást“ své vlastní divadlo na základě prošlé smlouvy,
kde se psalo, že pokud budou chtít, mohou divadlo rozebrat – divadlo přesunuli na jižní břeh
řeky Temže a pojmenovali ho Globe
– r. 1613 divadlo Globe do základů vyhořelo – oheň způsobilo dělo, ze kterého vystřelili při
představení, se nestrefilo a zapálilo doškovou střechu
– podílníci měli povinnost postavit nové divadlo – nová budova vydržela až do r. 1644, kdy
byla stržena

3. Shakespearova tvorba
– během asi 20 let, kdy žil v Londýně, napsal mnoho tragédií, komedií, tragikomedií,
historických her a sonetů
– Shakespeare se ale nejvíce proslavil jako dramatik:

– jeho dramata mají renesanční rysy
– není zde stopa podřízenosti, není dodržena jednota místa, času a děje
– typický je tzv. blankvers (= nerýmovaný verš, který se skládá z 5 jambických
stop)
– nový je nejen jeho styl psaní, ale také typy postav – jeho postavy už
nejsou tak „středověké“ (např. Shakespearovy ženské hrdinky jsou značně
emancipované, dovolí si mít svůj vlastní názor i odporovat mužům)
– všechny tyto věci jsou natolik přelomové, že autor musel mít odvahu a nebát se
vžitých názorů a společenských konvencí

– Shakespearova tvorba bývá dělena do 3 období:

• 1. období (1591 – 1600)
– v tomto období psal Shakespeare především komedie, kde vítězí láska
a spravedlnost a nemalou roli zde hrají ženy, které vynikají čestností
a spravedlností
– patří sem hry Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci
svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské,
Večer tříkrálový, Jak se vám líbí?, ale také tragédie Romeo a Julie,
historické hry Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Richard II.,
Richard III. a dramata Kupec benátský a Julius Caesar

• 2. období (1601 – 1608)
– přichází zklamání a rozčarování nad vývojem společnosti, v jeho tvorbě
se začíná objevovat pesimismus a Shakespeare píše především tragédie
– do tohoto období patří tragédie Hamlet, Othello, Macbeth, Král Lear,
Antonius a Kleopatra a Timon Athénský

• 3. období (od r. 1609)
– Shakespeare se smiřuje se životem a píše hry, které mají charakter
tzv. romance (= hry obsahující jak prvky tragédie, tak i komedie)
– do tohoto posledního období patří romantické hry Bouře, Zimní pohádka
a historická hra Jindřich VIII.

– Shakespeare psal také sonety – dochovalo se asi 154 sonetů, které jsou naplněny city
milostnými i přátelskými
– sonety psával formou tzv. anglického sonetu (tj. podle rýmového schématu ababcdcdefefgg
či abbacddceffegg)

4. Zajímavosti a spekulace o Shakespearovi

– Shakespearova tvorba obsahuje řadu faktických omylů, někdy zřejmě záměrných – tak
např. ve hře Zimní pohádka se část děje odehrává v „Čechách – pusté zemi u moře“

– v jedné části sonetů je popisován spíše milostný než přátelský vztah dvou nepojmenovaných
mužů, což vyvolalo u některých kritiků spekulace o autorově homosexuální, resp. bisexuální
orientaci, ale tyto spekulace nebyly definitivně potvrzeny ani vyvráceny a jejich odpůrci
mimo jiné argumentují tím, že psát o příteli v termínech milostné poezie patřilo k tehdejším
literárním zvyklostem

– Shakespearova existence byla v minulosti zpochybňována a bylo vysloveno mnoho
domněnek o jeho skutečné identitě – objevily se např. hypotézy, že se jednalo o pseudonym
Francise Bacona (anglický filozof, vědec, historik a politik), jiné výzkumy tvrdí, že Will
Shakspere (skutečné jméno tohoto muže) ze Stratfordu, který byl negramotný a po kterém
zůstalo jen 6 neumělých podpisů, nemohl být básníkem a dramatikem Williamem
Shakespearem, ale že pravým autorem Shakespearových děl byl Edward de Vere, 17. hrabě
z Oxfordu, který byl dobovou konvencí a možná i na nátlak královny Alžběty I. donucen
při své literární činnosti používat uměle vytvořený pseudonym (W.S.)

reklama