Athénská demokracie

Athénská demokracie
Demokracie (vláda lidu) je forma vlády, ve které je zdrojem moci lid. Slovo je řeckého původu
a jedná se o složeninu slov démos (lid) a kratein (vládnout).
V Athénách nejprve vládli králové, krále vystřídala vláda bohatých a urozených majitelů
půdy. Moc jednoho krále byla vystřídána vládou nejvyšších úředníků, tzv. archontů. Ti měli
rozděleny úkoly a byli voleni na dobu jednoho roku. K nim později přibyli další archonti,
kteří měli dohlížet na to, aby byly zákony spravedlivé. Z bývalých archontů se po skončení
jejich volebního období stávali doživotní členové rady, které se říkalo aeropág. Aeropág volil
úředníky, dohlížel na ně, rozhodoval ve vážných soudních případech a dbal na to, aby byly
dodržovány zákony. Pravomoc aeropágu byla později omezena.

Postupem doby se majetkové rozdíly mezi bohatými majiteli půdy a drobnými rolníky
zvětšovaly, rolníci si u majitelů půdy půjčovali a spláceli jim částí své úrody. Když nemohli
své dluhy splatit, ztráceli svou osobní svobodu a upadali do dlužního otroctví. Stabilita státu
byla ohrožena.

V roce 594 př. n. l. se jedním z archontů stal Solón, který chtěl zmírnit narůstající napětí ve
společnosti. Sepsal proto zákony, kterými do budoucna zakázal, aby se mohlo za dluhy
upadnout do otroctví. Všechny dosavadní dluhy zrušil a obyvatele, kteří do otroctví kvůli
dluhům padli již dříve, vykoupil za státní peníze. Dále rozdělil obyvatelstvo podle majetku do
čtyř skupin a v každé skupině vymezil práva a povinnosti jejích členů.

V dalším období se rozdělení athénského obyvatelstva a jeho možnost podílet se na řízení
státu změnila. Bylo vytvořeno celkem deset územně správních celků, ze kterých bylo
vybíráno nebo vylosováno 50 členů do tzv. rady pěti set. Touto radou musely projít všechny
návrhy, o kterých pak rozhodovalo lidové shromáždění.

V době řecko-perských válek zesílil politický vliv i obyčejných lidí, kteří za svou službu na
lodi dostávali od státu pravidelný příjem. O rozšíření demokracie se v 5. století př. n. l.
zasloužil Periklés. Během jeho působení zažily Athény svůj zlatý věk. Nejdůležitější
politickou složkou v Athénách bylo lidové shromáždění, kterého se mohli zúčastnit všichni
athénští občané-muži starší 20 let. Volit nemohli svobodní obyvatelé, kteří pocházeli z jiných
řeckých obcí, účast na veřejném životě se netýkala ani žen. Žádnou možnost ovlivnit veřejný
život neměli ani otroci. Shromáždění projednávalo a hlasovalo o návrzích, které připravila
rada pěti set, jednalo například o otázkách války a míru, zásobování města, o náboženských
otázkách, dohlíželo na úředníky, kontrolovalo státní finance a veřejné stavby. Athéňané byli
od mládí vedeni k zájmu o veřejné dění, ke schopnosti diskutovat o politických otázkách
a k vystupování na veřejných shromážděních.

Athénská demokracie se tedy liší od novodobé organizace státu tím, že se občané podíleli na
rozhodování přímo, zatímco nyní mají voliči možnost ovlivnit pouze výběr těch, kteří budou
zastupovat jejich zájmy.
Řekové měli obavy z toho, že by byla ohrožena jejich demokracie a že by politici mohli
zneužít své moci. Jméno člověka, který podle jejich mínění demokracii ohrožoval, mohli při
lidovém shromáždění označit na keramický střep. Pokud se jméno objevovalo často, jedinec
mohl být odsouzen k nucenému opuštění města. Této praxi se říkalo ostrakismus neboli
střepinový soud.