Francie Ludvíka XIV.

Francie Ludvíka XIV.

Francie Ludvíka XIV.

„Stát jsem já,“ prohlašoval údajně Ludvík XIV. a sděloval tak světu, že jeho forma vlády je absolutistická. Měl zálibu v luxusu a své nové sídlo ve Versailles si nechal král Slunce vystavět skutečně velkoryse. Ludvík XIV. značné finanční prostředky utrácel za přepychový život svého královského dvora, za výstavbu versailleského zámku a vedení války o španělské dědictví.

Státní pokladna byla ve Francii řízena ministrem Colbertem, který v praxi uplatňoval ekonomickou teorii merkantilismu. Podle něj se této francouzské variantě říkalo colbertismus. Podporoval vývoz zboží a snažil se prostřednictvím daní omezit dovoz
hotových výrobků.

Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit
úniku zlata ze země. Podpořil vznik obchodních společností pro styk se zámořím
a kolonizaci Kanady a Lousiany. Podporoval také zakládání královských
manufaktur.

Francii během vlády Ludvíka XIV. velmi vyčerpávaly války, zejména válka o
španělské dědictví. Ludvík na španělský trůn uprázdněný po Habsburcích
prosazoval (nakonec úspěšně) svého vnuka Filipa. Francie sice ve válce, která
trvala od roku 1701 do roku 1714, prosadila svůj cíl, ale pouze pod podmínkou,
že se Francie a Španělsko nikdy nespojí pod vládou jednoho panovníka. Navíc
náklady na vedení války natolik zatížily státní pokladnu, že se Francie začala
nezadržitelně zadlužovat.

Přes všechny negativní dopady se během vlády Ludvíka XIV. stala Francie
symbolem pro vznešenost, módu a kulturu obecně. Ludvík velkoryse
podporoval umělce, sám se aktivně věnoval hudbě a baletu, francouzština se
stala jazykem urozených kruhů.

reklama