Mnichov 1938

Mnichov 1938

Mnichov 1938

Situace před Mnichovem:
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci se evropské velmoci snažily uplatňovat politiky
appeasmentu (usmiřování agresora).
V Československu vyjadřovali svoji nespokojenost sudetští Němci, kteří
prohlašovali, že jsou potlačována jejich národní práva.
Situaci měl „nestranně“ posoudit pozorovatel ze zahraničí (lord Runciman). Jeho
sympatie k Hitlerovi byly zřejmé, proto jeho mise skončila konstatací, že práva
sudetských Němců nejsou v ČSR naplněna.

Konference čtyř mocností v Mnichově
V noci z 29. na 30. září 1938 byla v Mnichově schůzka zástupců čtyř mocností,
která měla vyřešit sudetskou otázku a rozhodnutí sdělit představitelům
Československa, kteří čekali v předpokoji a na jednání neměli přístup.
Byla podepsána dohoda, podle které měli Čechoslováci okamžitě a bezpodmínečně
postoupit Sudety Německu, Těšínsko Polsku a část jižního Slovenska Maďarsku.
Svoje podpisy připojili:
Za Německo – Hitler, za Itálii Mussolini, za Francii Daladier a za Velkou Británii
Chamberlain. Ten prý po návratu do Británie na adresu nadšeného davu, který ho
oslavoval jako zachránce evropského míru, prohlásil, že je to dav hlupáků. Sám si
uvědomoval, že se nacistické Německo s československým pohraničím nespokojí a
jeho nároky porostou.
O mnichovské konferenci se vžilo rčení „O nás bez nás.“

Ztráty Československa po Mnichovu: (zdroj fotografie – ČTK)

Československá armáda nepodnikla žádné vojenské akce, obsazené území bylo
vysídleno od českého obyvatelstva, které se přesunulo do vnitrozemí. Anglie a
Francie nepodnikly žádný krok, aby ČSR pomohly. Na východní hranici byla
připravena sovětská armáda, která ale bez současného postupu Francie nesměla
podle mezinárodních smluv vstoupit na československé území.
O co jsme přišli po Mnichovu (podle časopisu Historický obzor, ročník 10, záříříjen):

• Německo obsadilo 28 680 km2 československého území, k Polsku bylo
připojeno 1 086 km2 , k Maďarsku 11 830 km2
• Ztráta opevnění, které bylo vybudováno v roce 1935 a stálo 2566 850 000 Kč.
• Rozlohou kleslo Československo za Řecko a Maďarsko.
• Po Chile jsme byli druhým nejužším státem světa (na 900 km délky připadlo
115 km šířky).
• Velké hospodářské ztráty-93% ložisek hnědého uhlí, 55% ložisek černého
uhlí.
• Nejvyšší horou ČSR se stal Churáňov.

reklama