Rudolf II.

Rudolf II.

Rudolf II. a jeho doba

Rudolf II. byl římský císař, český, chorvatský a uherský král, který nastoupil na
český trůn po smrti otce Maxmiliána II. v roce 1575.
Poměrně brzy po nástupu na trůn se u něj ale začaly objevovat příznaky vážné
psychické choroby, střídaly se u něho záchvaty depresí s nepřirozenou veselostí,
byl náladový, nedůvěřivý, státnické záležitosti ho příliš nezajímaly. Po roce
1600 se jeho stav ještě zhoršil. Situace se snažil využít jeho bratr Matyáš, který
ho chtěl vytlačit z trůnu.

Rudolf se neustále obával zrady, měl strach, že se česká šlechta spojí
s Matyášem proti němu. Proto potvrdil výsady, které českým nekatolíkům před
smrtí slíbil jeho otec Maxmilián v české konfesi.

Majestát Rudolfa II.písemně zaručuje náboženskou rovnoprávnost pro
nekatolíky.
Majestát byl ve stříbrné schránce uložen na Karlštejně. Po Bílé hoře se ho
zmocnil Ferdinand II., listinu rozhořčeně rozřízl a zbavil císařské pečeti.

Rudolf byl sesazen z trůnu v roce 1611, zanedlouho po odchodu do ústraní
zemřel. Nikdy se neoženil, s dlouholetou milenkou hraběnkou Kateřinou
Stradovou měl několik dětí.

Rudolf měl velmi rád umění, podporoval vědu i různé šarlatány, astrology a
alchymisty. Ve svých sbírkách nashromáždil skutečné umělecké skvosty, část
rudolfínských sbírek byla ale z Čech během třicetileté války odvezena
švédskými vojsky. Rudolfínská Praha se úspěšně rozvíjela, rostl počet obyvatel,
ve městě bujel čilý stavební a obchodní ruch.
Svou zálibou ve vědách a umění byl Rudolf pověstný po celé Evropě, na svůj
dvůr si zval různě umělce a vědce.

V Praze v době Rudolfa II. působili:
Tycho Brahe – dánský hvězdář, který mylně předpokládal, že středem vesmíru
je Země, kolem které obíhají ostatní planety a Slunce.
Giuseppe Arcimboldo – italský malíř, který skládal portréty z živočichů, rostlin
nebo drobných předmětů.
Johanes Kepler- německý astronom
Edward Kelley – mág a alchymista
Jan Jesenský – provedl první veřejnou pitvu, po Bílé hoře byl popraven na
Staroměstském náměstí

reklama