Světová hospodářská krize

Světová hospodářská krize

Rok 1917

Třetím rokem trvala první světová válka, jednotlivé státy a hlavně jejich
obyvatelstvo byly dlouhým konfliktem vyčerpány. V Rusku již delší dobu
narůstala nespokojenost s carským režimem, propukaly hladové bouře, živelné
projevy nespokojenosti a situace se ještě zhoršila po mimořádně silné zimě
1916/1917. Doprava zamrzla, zásobování vázlo, nepracovalo se z důvodu
nedostatku energie a surovin.

Únorová/březnová revoluce
11. března (podle ruského kalendáře v únoru) se vláda pokusila zatknout
levicové poslance, situace se vyhrotila a výsledkem bylo svržení carského
režimu. Car Mikuláš II. (rusky Nikolaj II.) se vzdal vlády (abdikoval) a za svého
nástupce určil velkoknížete Michaila, který se trůnu zřekl o den později.
Vláda Romanovců v Rusku skončila.

Období tzv. dvojvládí
Hlavním orgánem ve státě se stala Prozatímní vláda, která měla Rusko spravovat
do demokratických voleb. Jejími nejdůležitějšími členy byli Lvov, Miljukov a
Kerenskij.
Situace byla ale komplikována aktivitami bolševiků, kteří již delší dobu
vyčkávali na vhodný okamžik, kdy by mohli převzít moc. V jejich čele stál
Vladimír Iljič Uljanov-Lenin. Jeho přívrženci byli dobře organizovaní a brzy
začali Rusko ovládat „zdola“. Vznikl tak zvláštní stav dvojvládí. Oficiálně byla
v čele státu vláda, ale tu téměř nikdo neposlouchal. Lidé více podporovali
bolševické výzvy k ukončení války a rozdělení půdy. Bolševici byli finančně
podporováni ze zahraničí, zvláště Německu by se ukončení války s Ruskem
velice hodilo.

Říjnová/listopadová revoluce
Převzetí moci ve státě připravovali bolševici od samotného počátku. Poprvé se
pokusili svrhnout prozatímní vládu v létě, ale neúspěšně. Lenin byl tehdy
obviněn z velezrady a musel prchnout do Finska. Odtud posílal dopisy, kde
nabádal své spolupracovníky, aby pokračovali v boji proti Prozatímní vládě.
Velkou popularitu tehdy získal Lev Trockij, který byl obratným řečníkem a
výborným organizátorem.
K samotnému převratu došlo 7. listopadu (podle v Rusku platného juliánského
kalendáře to bylo 25. října).
Bolševikům se podařilo obsadit sídlo vlády – Zimní palác v Petrohradě a vydat
první dekrety, které potvrdily jejich vítězství.
Dekret o míru – Rusko s okamžitou platností ukončilo vojenské akce a
vystoupilo z války
Dekret o půdě – mezi bezzemky byla rozdělena velkostatkářská půda
Deklarace práv národů Ruska, dekret o cenzuře, dekret o vládě lidových
komisařů a další.

Hlavní postavy roku 1917 v Rusku:

Vladimír Iljič Uljanov
− přijal jméno Lenin,
− pocházel z bohaté rodiny, své povolání právníka prakticky
nikdy nevykonával,
− profesí byl revolucionář s velmi radikálními názory,
− často pobýval v zahraničí, nejvíce ve Švýcarsku,
− diktaturu považoval za jediný systém, který může ve světě
zavést řád.

Alexandr Fjodorovič Kerenskij
− ministr spravedlnosti, války a námořnictví, byl premiérem Prozatímní
vlády,
− velké nebezpečí viděl v bolševicích,
− přesvědčený demokrat, velmi schopný řečník a právník,
− po bolševickém převratu opustil Rusko, v emigraci psal dějiny, přednášel
a vydával noviny
− v roce 1968 veřejně protestoval proti sovětské vojenské okupaci
Československa.

Lev Nikolajevič Trockij
− vlastním jménem Lev Davidovič Bronštejn,
− inteligentní a vzdělaný,
− výborný řečník, který dokázal dav získat pro své
názory,
− schopný organizátor,
− stát v čele petrohradského sovětu, organizačně
převrat zabezpečil a naplánoval,
− po několika letech se dostal s novými bolševiky
(Stalinem) do sporu
− zemřel na následky zranění po atentátu.

reklama