Evropa

Evropa

Evropa je území brané jako jeden ze sedmi světadílů, nebo
jako západní část Eurasie.

Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie.
Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu
Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu
s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie.

Jde o druhý nejmenší světadíl po Austrálii a Oceánii, který má
rozlohu asi 10 180 000 km² tj.7 % světové souše, je však
zároveň druhý nejhustěji zalidněný.

Hranice mezi Evropou a Asií

Hranice mezi Evropou a Asií není v přírodě zjevná a zeměpisci
se odedávna přou, kudy má přesně vést.

Severní část hranice tvoří pohoří Ural další průběhu hranice je
po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou
sníženinou do Donu a po něm do Azovského moře.

Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech
světadílů. Délka pobřeží činí 37 000 km. Největší poloostrovy
jsou Poloostrov Kola, Skandinávský, Jutský, Pyrenejský,
Apeninský, Balkánský poloostrov, Peloponés a Krym.

Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě:
Velká Británie, Island a Irsko. Další ostrovy leží na severu:
Nová země a Špicberky, Gotland, Öland, Sjælland a na jihu:
Mallorca, Sicílie, Sardinie, Korsika, Kréta a Rhodos.

Nás však budou zajímat poloostrovy – Skandinávský je na
severu a svým tvarem připomíná psa, Pyrenejský leží na
jihozápadě, na jihu Apeninský, který je podobný botě, dlaň
s prsty připomíná Balkánský poloostrov ležící na jihovýchodě
Evropy. Z ostrovů – Britské ostrovy, Island, které leží
v Atlantickém oceánu na západ od Evropy. Ve středozemním
moři je mnoho ostrovů z nichž největší je Sicílie.

Povrch

Průměrná nadmořská výška činí 290 m n.m. (nejméně ze
všech světadílů). Většinu území zaujímají nížiny (60 %).

Nejstarší část Evropy je východoevropská nížina s Východoevropskou rovinou. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině
Kaspické nížiny (−28 m). Na východě je Východoevropská
rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce
2500 km.

Skandinávské pohoří (2469 m) , ledovce zde vyhloubily typické
fjordy. Ledovec poznamenal i Severoněmeckou a Středopolské
nížiny, Středoněmeckou vysočinu, Český masív (1602 m) a
Francouzské středohoří (1886 m).Alp (Mt. Blanc, 4807 m) a
dalších evropských pohoří (Karpaty (2655 m), Pyreneje
(3404 m) a Apeniny (2914 m)).

Norské Fjordy

V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením.
Na Sicílii se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy Etna (3340 m).

Výbuch Etny

Vodstvo

V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně
hustá říční síť.

80 % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu. Je druhý největší
na Zemi. V něm mohutný teplý proud, který ovlivňuje podnebí
směřuje k západním břehům Evropy20 % Evropy je
odvodňováno do velkého jezera, které se jmenuje Kaspického
moře, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3531 km).
Dalšími velkými řekami jsou Don, Dněpr, Dunaj, Pád, Rhôna,
Ebro, Seina, Temže, Rýn, Labe, Odra a Visla.

Nejvíce vody je ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve
střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě
v zimě a ve velehorách v létě.

Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největšími
jezery jsou Ladožské (18 360 km²) a Oněžské jezero(9700 km²)
v Rusku.

Podnebí

Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na
nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi,
arktickou a subarktickou.

Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň (180 mm ročně). Oceán je velká zásobárna vody, který odděluje světadíly. S výjimkou Evropy a Asie. Moře jsou části oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Podnebí je opakující se souhrn počasí na
určitém místě. Počasí neokamžitý stav ovzduší – teplota vzduchu,vlhkost, větrnost, sluneční svit.

Ve středomořské oblasti subtropického pásu leží i nejdeštivější
místo Evropy Crkvica (4624 mm ročně).

Hospodářství

Evropa patří k hospodářsky nejvyspělejším oblastem planety.
Průmyslová odvětví mají dlouhou tradici, zemědělství je
intenzivní. Ze světového hlediska má význam těžba uhlí, ropy,
zemního plynu, železné rudy, bauxitu, niklu, rtuti, magnezitu,
fosfátů a draselných solí.
Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je strojírenství.
V Evropě jsou rozvinuty všechny druhy dopravy a má největší
objem zahraničního obchodu ze všech světadílů.

Fauna a flóra

Chladné oblasti kolem severního polárního kruhu jsou
domovem sobů, hus a sovic sněžních. Trochu více na jih mechy
a lišejníky. Tundry, jež je po většinu roku zmrzlá, ustupují lesům
tvořeným smrkem a břízou. Tyto lesy se rozprostírají po celé
severní Evropě a potulují se v nich medvědi a vlci.

V mírnějších klimatech severozápadní Evropy jsou smíšené
lesy tvořené dubem, jasanem a bukem a jsou domovem
veverek, vysoké zvěře, divokých kanců a mnoha druhů ptáků.
Mořští ptáci, jako například racci, alky a terejové, hnízdí na
skalnatém pobřeží Atlantského oceánu. V Atlantském oceánu
žije celá řada různých druhů ryb včetně tresky, sledě, lososa,
sardinek a jesetera.

Travnaté oblasti střední Evropy jsou z velké části využívány pro
zemědělství, ale poskytují také obživu mnoha savcům a
ptákům. Velcí sokoli a orli loví koroptve, křepelky, myši, krtky,
krysy a další malé živočichy tohoto pásma.

Dále na jih v horském pásmu Alp nalezneme formy života
v přírodě typické pro tuto oblast, např. savce, kteří si
vyhrabávají nory a říká se jim svišti, a kamzíky podobné koze.
Mezi alpské květiny patří tmavomodrý hořec a trsovitý plesnivec
alpský.
Na nejjižnějších cípech Evropy, kolem Středozemního moře, se
daří olivovníkům, cypřišům a borovicím piniím. Na teplém slunci
tohoto pásma se vyhřívají hadi, ještěrky a želvy.

Státy

Na Evropském kontinentu a k němu náležících ostrovech se
nachází území 46 nezávislých států. Na základě kulturních a
politických hledisek bývají často přiřazovány ještě Kypr, Gruzie
či Arménie, na základě odlišně chápané hranice Evropy to
může být i Ázerbájdžán, nebo naopak jsou vyřazovány země,
jejichž hlavní území leží mimo Evropu a pohybují se v jiném
kulturním rámci, než je ten evropský (nejčastěji Turecko a
Kazachstán).

Evropská unie

Evropskou Unii (EU) tvoří od posledního rozšíření v roce 2007 celkem 27 členských států. Každý stát EU je vázán mezinárodní smlouvou a vztahují se na něj nařízení orgánů Unie, která jsou však většinou nepřímo závazná. Z hlediska státního zřízení je Evropská Unie jako celek konfederací s některými znaky federace (přímo závazná nařízení, dvojí občanství).
Na počátku evropské integrace, jejímž je EU vrcholem, stálo v roce 1958 šest států – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. K nově vzniklému Evropskému hospodářskému společenství (EHS) se postupně přidaly další státy. V roce 1992 bylo EHS na základě Maastrichtské smlouvy přejmenováno na Evropské společenství (ES) a z něj o rok později vznikla dnešní Evropská Unie. Rozšiřování pokračuje i nadále. Nejvíce států vstoupilo do Evropské Unie v roce 2004, mezi 10 novými členy byla i Česká republika a Slovensko. V roce 2007 se přidalo Bulharsko a Rumunsko. V následujícím desetiletí by se členskými státy Evropské Unie měly stát Chorvatsko a Makedonie, otazník stále
visí nad Tureckem.

reklama