Národní hospodářství

Národní hospodářství

Národní hospodářství je souhrn všech hospodářských činností ve státě (jsou to všechna
nařízení a činnosti určená k cílevědomému uspokojování potřeb). Schopnost uspokojovat
potřeby společnosti (fyzické i právnické osoby) charakterizuje úroveň národního
hospodářství, kterou ovlivňují 3 základní činitele:

1. Přírodní bohatství (nerostné suroviny, lesy na těžbu) – čím více nerostného bohatství,
tím by měla být vyšší úroveň národního hospodářství, pouze však za předpokladu, že ho
společnost umí využít.

2. Národní bohatství – vše, co předchozí generace vybudovaly, např. školy, nemocnice,
hrady… – můžeme využívat a nemusíme do něj již investovat.

3. Obyvatelstvo
a) počet obyvatel – čím více obyvatel, tím více jich může pracovat
b) struktura – předškolní a školní věk, produktivní věk, důchodci
c) vzdělanost lidí – čím je obyvatelstvo vzdělanější, tím je větší šance, že něco nového
vymyslí a zvýší úroveň národního bohatství.

Národní hospodářství členíme na sektory:

1. Primární sektor
– těžba surovin
– zpracování nerostů a surovin
– zemědělství, lesnictví
– energetika

2. Sekundární sektor – zpracovatelský průmysl (např. potravinářský průmysl, textilní
průmysl, chemický průmysl, elektrotechnika, strojírenství, atd.)

3. Terciární sektor
– služby pro primární a sekundární sektor
– školství
– zdravotnictví
– kultura atd.

Výkonnost národního hospodářství se v různých letech mění v závislosti na mnoha faktorech
a okolnostech. Abychom výkonnost zjistili, používáme k tomu ukazatel hrubý domácí
produkt (HDP), který představuje objem vyrobených statků a poskytovaných služeb
v ekonomice státu za určité období, obvykle za jeden rok. Dalším ukazatelem národní
ekonomiky je národní důchod (ND), který je tvořen veškerými hrubými příjmy domácností
(jednotlivců) :

1. hrubé příjmy ze zaměstnání
2. hrubé příjmy osob samostatně výdělečně činných
3. hrubé zisky firem
4. hrubé pozemkové renty (pravidelný důchod z vlastnictví pozemku)
5. čisté úroky (rozdíl mezi získanými a zaplacenými úroky)

Výkonnost národního hospodářství charakterizovaná pomocí HDP nebo ND má v různých
zemích různou úroveň. Mírou vyspělosti hospodářství jednotlivých zemí se stává přepočet
HDP či ND na jednoho obyvatele.

Ekonomická krize nastává, pokud je ekonomický růst po dobu dvou a více čtvrtletí v recesi
(pokles HDP). Je to svízelná situace, projevující se poruchou hospodářství, nadvýrobou zboží
při malé kupní síle obyvatelstva, snižováním a zastavováním výroby, silným poklesem životní
úrovně a nezaměstnaností.

reklama