Půda

Půda

Půda a její význam

Nárůst lidské populace a sílící tlak na přírodní zdroje potvrzují význam strategie
udržitelného rozvoje. Mezi dominantní prvky této strategie patří ochrana půdního
fondu. Uvědomění si vážnosti situace v zacházení s půdním fondem, zejména
v rozvojovém světě, vedlo již v roce 1972, na zasedání výboru ministrů k přijetí
Evropské charty o půdě a v roce 1981, na 21. konferenci FAO k přijetí Světové
charty o půdě. Závažnost této otázky byla plně zdůrazněna na mezinárodní
konferenci “Environment and Development v Rio de Janeiru v roce 1992, které se
zúčastnili vedoucí představitelé 178 států. V těchto dokumentech jsou stanoveny
základní principy zacházení s půdním fondem a vládám členských států OSN je
doporučeno, aby jednaly v souladu s těmito principy:

Mezi hlavní, pro člověka dostupné zdroje patří povrch Země, který se skládá z půdy,
vody a na ně vázaných rostlin a živočichů. Využívání těchto zdrojů nesmí zapříčinit
jejich znehodnocení, ani zničení, protože na jejich nepřetržité produkčnosti je závislá
existence lidstva.

Degradací půdy se rozumí částečná nebo úplná ztráta úrodnosti půdy a to jak její
kvality nebo množství v důsledku procesů jako je vodní a větrná eroze, salinizace,
zamokření, odčerpání živin, rozpad půdní struktury, dezertifikace a znečištění.

Degradace půdy ovlivňuje nejen přímo zemědělství a lesnictví snižováním úrody
a zhoršováním vodního režimu, ale nepřímo i jiné sektory národního hospodářství.

Hlavní úlohou a zodpovědností vlád je, aby nedopustily takové hospodaření na půdě,
které nebude klást důraz na dlouhodobé udržování a zlepšování její úrodnosti
a omezení ztrát úrodné půdy. Uživatele půdy musí vláda ekonomicky zainteresovat
na racionálním využívání všech půdních zdrojů, s přihlédnutím na dlouhodobou
strategii.

Půda v ČR
Celkový půdní fond  7,8 mil ha
Zemědělská půda

4,2 mil ha (54% rozlohy)
Orná půda 3,0 mil ha
travnaté plochy – louky a pastviny
ostatní plochy – sady (Litoměřice), vinice (jižní Morava),
chmelnice (Žatecko, Rakovnicko)

Nezemědělská půda  3,6 mil ha
Lesní půda  2,6 mil ha
Ostatní půda  1,0 mil ha

Způsoby ohrožení půdy

Eroze

Oráním, okopáváním, hnojením, odvodňováním nebo naopak zavlažováním
a dalšími činnostmi pozměnil člověk nejen přirozenou strukturu půdy, ale ovlivnil
významně i její fyzikální vlastnosti, chemismus a oživení. Stálá snaha zvyšovat úrodu
mnohdy za každou cenu nevedla vždy ke zlepšení podmínek pro pěstování, ale
často k jejich zhoršení nebo dokonce k degradaci půdního horizontu a ztrátě
humusu. Rozsáhlé oblasti zemědělské půdy ohrožuje eroze. Nadměrná pastva,
rozrušování půdy kopyty dobytka, pěstování nevhodných plodin, nedostatek
statkových i průmyslových hnojiv v suchých oblastech způsobují nejen erozi, ale též
vysoušení povrchové vrstvy půdy. Z půdního horizontu je odnášen nejen základní
stavební materiál – půdní částečky matečné horniny, ale i humusová složka. Půda se
v některých polopouštních a stepních oblastech světa postupně přeměňuje v poušť.
Půda a její význam: Příloha A

Zasolení půdy

Voda, která je používána k zavlažování, je vždy slabým roztokem mnoha solí. Při
nadměrném zavlažování v teplých oblastech, kde se značná část zavlažovací vody
odpaří, dochází postupně ke zvýšení jejich koncentrace a k hromadění v půdě.
V pouštních a polopouštních oblastech je tak častým následkem přemíry zavlažování
postupné zasolení půdy. Mnoho kulturních plodin v půdách s jinými chemickými
vlastnostmi neroste nebo výrazně snižuje výnosy.

Chemické kontaminace půd

Nadměrné hnojení strojenými hnojivy, užívání pesticidů, průnik některých
anorganických nebo organických toxických látek mnohdy významně ovlivňují pohyb
živin, mění chemické reakce a snižují životaschopnost organismů v půdě. Nebezpečí
plynoucí z chemické kontaminace půdy je dvojího druhu. Jednak se týká hromadění
škodlivin v rostlinách, které se buď přímo, nebo přes zkrmování domácími zvířaty
dostanou nakonec do lidského organismu, na druhé straně hrozí otrava půdní fauny
a flóry, která má v půdě nezastupitelnou roli při rozkladu organické hmoty, kypření
a koloběhu živin. Chemismus půdy také významně ovlivňují tzv. kyselé srážky.

Zhutňování půdy

Působením těžkých mechanismů je půda zhutňována, dochází ke změně struktury
a propustnosti půdy. Ztrácí se „pružná“ a nasákavá humusová složka. Pro
nedostatek humusu a stlačení půdních prostorů mají tyto půdy velmi slabé
schopnosti zadržovat půdní vodu. Původní drobtovitá struktura se rozpadá, půda
tvoří větší množství jemných částic, ktré jsou vodou a větrem snadněji erodovány.

Degradace půdy

Velké plochy zemědělské nebo panenské půdy jsou nenávratně zabírány pro
výstavbu lidských sídel, průmyslových podniků, silnice a při otevírání velkoplošných
povrchových dolů a lomů. Jde vlastně o konzumaci krajiny člověkem.
Změna kvality půdy a její ztráty mají velký vliv na přírodu i společnost. Člověk vždy
získával zemědělskou půdu na úkor přirozených ekosystémů tím, že si přizpůsoboval
Půda a její význam: Příloha A
původní stepi, listnaté a smíšené lesy mírného pásma, později i polopouště a dnes
dokonce tropické deštné lesy. Nejdrastičtějšími změnami prochází v současné době
oblast tropických deštných lesů. Až do r. 1950 tvořily porosty deštných lesů asi 30 %
povrchu pevniny. V polovině 90. let se rozkládají tyto lesy již jen na 6–7 %, což je
přibližně 7,5 mil. km2 . Uvážíme-li, že ročně ubývá 160–200 tis. km2 , za 40–50 let
mohou tropické deštné lesy zmizet z povrchu Země.
Špatné zacházení s půdou, obhospodařování a kontaminace může mít pro člověka
dalekosáhlé následky – především snížení úrodnosti, tj. zemědělské produkce.
V mnoha oblastech světa je následkem degradace půdy hlad a další sociální
problémy. Snižování produkce nutí člověka také k aplikaci vyšších dávek hnojiv,
pesticidů a zavlažovací vody. To může druhotně vést ke kontaminaci potravin a ke
znečištění dalších složek prostředí, hornin, vody a ovzduší.

Mapa ČR

reklama