Antarktida

Antarktida

Antarktida je světadíl ležící kolem jižního pólu. Její rozloha je 14 mil. km2. Téměř celá je pokryta pevninským ledovcem. Je různě silný, nejvíce téměř 5 km. Kontinent má proto vysokou průměrnou nadmořskou výšku. Horské vrcholky jsou přes 4 000 metrů vysoké.
Antarktický ledovec je největší zásobárna sladké vody na Zemi. Na pobřeží jsou mělké – šelfové ledovce. Zde se odlamují kry (telení ledovců). Podnebí je velice kruté. Půl roku je v Antarktidě tma. Teplota klesá velmi hluboko pod bod mrazu – obvykle na – 50 °C, extrémně bylo naměřeno – 89 °C. Časté jsou sněhové bouře. Pouze na Antarktickém poloostrově je klima mírnější, v létě tam teploty mohou vystoupat nad nulu. Roste na něm chudé rostlinstvo – mechy, lišejníky, několik kvetoucích rostlin. Živočichů žije v Antarktidě mnohem více. Několik druhů hmyzu a velké množství tučňáků. Největší nich jsou tučňáci císařští. Další ptáci jsou albatrosi a chaluhy. Na pobřeží žijí tuleni a lachtani. Moře kolem Antarktidy jsou plná ryb a drobných korýšů (kril). Ten je potravou pro největšího živočicha na zemi – plejtváka obrovského. Jeden plejtvák sežere denně 4 tuny krilu.

Lidé v Antarktidě trvale nežijí. Jsou zde pouze výzkumné stanice. Pracují na nich vědci
z mnoha zemí, jedna stanice je i česká. Většinou jsou americké, ruské, norské, atd. Vědci
zkoumají tzv. ozonovou díru, průběh počasí, povrch, nerostné suroviny. Flóru i faunu. Asi
6 000 lidí pracuje v tamním létě. Podle mezinárodní smlouvy nesmí být v Antarktidě vyvíjena žádná vojenská nebo těžební činnost. Přitom je jasné, že zásoby nerostných surovin na kontinentu (např. uhlí) jsou obrovské. V posledních letech začíná být Antarktida ohrožena rostoucím počtem turistů. Ačkoli jsou zájezdy na tento kontinent velmi drahé, přijíždí tam ročně až 50 000 turistů. Přitom ještě před sto lety byl kontinent naprosto neprozkoumaný a schylovalo se k závodu století – „kdo první stane na jižním pólu.“ Výpravy byly dvě – první britská pod vedením Roberta Scotta. Druhá byla norská, vedl ji Ronald Amundsen. Tato výprava byla úspěšná. V roce 1911 stanula jako první na jižním pólu. Scottova výprava ho dosáhla o měsíc později. Na zpáteční cestě ale Scott a jeho druhové zahynuli hlady. Na počest obou výprav je nyní na jižním pólu výzkumná stanice Amunsen – Scott. 

reklama