Evropa – Hospodářství, zemědělství

Evropa - Hospodářství, zemědělství

Zemědělství v Evropě již není hlavním zdrojem obživy jejich obyvatel, přesto má velký význam. Evropa má pro zemědělství vhodné podmínky. Pěstují se plodiny mírného a subtropického pásu. Pouze v severní Evropě nejsou vhodné půdy i podnebí. Zemědělství je mechanizované, intenzivní. Podíl ruční práce je minimální.
Pěstování:
Obiloviny – pšenice spíše v Západní Evropě, žito ve Střední Evropě, kukuřice na Balkáně a ve Východní Evropě. Hlavní obilnicí je Ukrajina. Pěstují se i ječmen a oves. Brambory se pěstují téměř po celém kontinentě, řepa cukrovka uvolnila místo řepce olejce. Dále se pěstují len a slunečnice. Pěstování zeleniny je typické pro celou Evropu, jsou jen krajové rozdíly ve skladbě pěstované zeleniny. Mezi největší pěstitele patří Polsko, Maďarsko a Francie. Nejen ve Středomoří je hlavní plodinou vinná réva. Zde je i typické
pěstování oliv, citrusů (Španělsko) či fíků (Chorvatsko).
V Jihovýchodní Evropě se pěstuje tabák. Bulharsko je známé pěstováním růží, v Portugalsku jsou plantáže korkového dubu.

Chov:
V severských zemích je nejdůležitějším domácím zvířetem sob. Pro Francii a Alpské oblasti je to skot. Na Britských ostrovech se chovají ovce. Střední Evropa dává přednost chovu prasat. Na Balkáně najdeme osly, ve Středomoří se chovají kozy. Evropa Východní nemá příliš intenzivní chov, najdeme zde spíše malá hospodářství s různými domácími zvířaty. Chov drůbeže je rozšířen po celém kontinentě, rybolov prakticky také. Dříve velmi rozšířený chov koní se nyní omezuje především na koně závodní (Velká Británie) či něčím výjimečné (ČR Kladruby). Chov včel je v poslední době ohrožen nemocemi a škůdci. Klesá i chov králíků. Lov divokých zvířat je omezen (zajíci), spíše se využívá chov v oborách (daňci). Úspěšně se zavádí chov exotických zvířat např. pštrosů. Evropané jsou hrdí na své vyhlášené chovy (např. český kapr). 

reklama