Hydrosféra

Hydrosféra je vodní obal Země.

Rozdělení:
Voda pokrývá dvě třetiny povrchu Země. Slané vody je 97%, sladké vody jsou 3%, Většina
vody se nachází v oceánech, Většina sladké vody je vázána v ledovcích. Zbytek je v řekách,
v jezerech a bažinách. Malé množství vody je v podzemí a v půdě. Voda je i v atmosféře –
oblaka.

Oceány a moře

Světový oceán se dělí na tyto volně spojené oceány – Tichý, Atlantský, Indický a Severní
ledový.
Menší části oceánů nazýváme moře. Ta se dělí na okrajová a vnitřní. Vnitřní moře jsou
s oceánem propojena průlivy. Výběžky pevniny do moře jsou poloostrovy. Naopak části moře
vnikající do pevniny nazýváme zálivy.

Vlastnosti mořské vody:
Slanost – v mořské vodě jsou obsaženy téměř všechny prvky. Nejvíce je chlóru a sodíku –
tvoří kuchyňskou sůl. Slanost vody se udává v promile – průměrně je to 33 – 37%°°.
Nejslanější je Rudé moře – 41%°°, Baltské moře je velmi málo slané 7%°°. Odpařováním
mořské vody získáváme sůl. Odsolením mořské vody lze získat pitnou vodu, je to ale velmi
drahý proces.
Zmrzlá mořská voda soli téměř neobsahuje.
Teplota kolísá od –2 °C do 30°C. Mění se během roku, na pólech a na rovníku bývá
konstantní.
V hloubce je stálá teplota +4 °C.
Barva – odstíny modré, v hloubce je černá tma.
Rychlost zvuku – je 4,5x větší než ve vzduchu.
Hustota – ovlivňuje vznik mořských proudů. Dělíme je na teplé (např. Golfské) a studené
(např. Kanárský).

Pohyby mořské vody

Vlnění – vlny způsobuje vítr. Ty narážejí na pobřeží – příboj. Největší vlny – vzácné tsunami vznikají při podmořských zemětřeseních případně výbuchem podmořské sopky.