Hydrosféra
26. 7. 2021 2021-07-26 18:20Hydrosféra
Hydrosféra
Hydrosféra je vodní obal Země.
Rozdělení:
Voda pokrývá dvě třetiny povrchu Země. Slané vody je 97%, sladké vody jsou 3%, Většina
vody se nachází v oceánech, Většina sladké vody je vázána v ledovcích. Zbytek je v řekách,
v jezerech a bažinách. Malé množství vody je v podzemí a v půdě. Voda je i v atmosféře –
oblaka.
Oceány a moře
Světový oceán se dělí na tyto volně spojené oceány – Tichý, Atlantský, Indický a Severní
ledový.
Menší části oceánů nazýváme moře. Ta se dělí na okrajová a vnitřní. Vnitřní moře jsou
s oceánem propojena průlivy. Výběžky pevniny do moře jsou poloostrovy. Naopak části moře
vnikající do pevniny nazýváme zálivy.
Vlastnosti mořské vody:
Slanost – v mořské vodě jsou obsaženy téměř všechny prvky. Nejvíce je chlóru a sodíku –
tvoří kuchyňskou sůl. Slanost vody se udává v promile – průměrně je to 33 – 37%°°.
Nejslanější je Rudé moře – 41%°°, Baltské moře je velmi málo slané 7%°°. Odpařováním
mořské vody získáváme sůl. Odsolením mořské vody lze získat pitnou vodu, je to ale velmi
drahý proces.
Zmrzlá mořská voda soli téměř neobsahuje.
Teplota kolísá od –2 °C do 30°C. Mění se během roku, na pólech a na rovníku bývá
konstantní.
V hloubce je stálá teplota +4 °C.
Barva – odstíny modré, v hloubce je černá tma.
Rychlost zvuku – je 4,5x větší než ve vzduchu.
Hustota – ovlivňuje vznik mořských proudů. Dělíme je na teplé (např. Golfské) a studené
(např. Kanárský).
Pohyby mořské vody
Vlnění – vlny způsobuje vítr. Ty narážejí na pobřeží – příboj. Největší vlny – vzácné tsunami vznikají při podmořských zemětřeseních případně výbuchem podmořské sopky.
Mořské proudy – mají velký vliv na okolní pevninu, ta zpětně ovlivňuje je. Jsou povrchové a
hloubkové.
Mořské proudy
Příliv a odliv – jsou způsobeny přitažlivostí Měsíce a Slunce. Nejvyšší příliv nastane, jsou – li Měsíc a Slunce v jedné přímce. 2x denně nastane příliv a 2x odliv. Velikost kolísá od několika cm až po 16. metrů.
Hloubka oceánů, reliéf dna U pobřeží bývá mělké moře, nazývané šelf. Má hloubku do 200
metrů. Jde o okraj pevniny zatopený vodou. Poté začíná dno strmě klesat. Jde o pevninský svah. Klesá do hloubek kolem 3000 metrů. Zde se rozkládají ploché pánve. Z nich vystupují středooceánské horské hřbety s podmořskými horami, ty místy ční nad hladinu jako ostrovy či souostroví. Ostrovy dělíme na pevninské, sopečné a korálové (atoly). Nejhlubší jsou hlubokooceánské příkopy, sahají do velkých hloubek – Mariánský příkop – 11024 m.
Schéma oceánského dna
Využití oceánů
– těžba nerostů
– doprava
– rybolov
– rekreace
Znečištění oceánů
Do moře ústí často kanalizace, někde se ukládá průmyslový odpad. Časté bývají ropné
havárie. Velkým problémem je plovoucí mořské smetí.