Pedosféra

Pedosféra

1) Půdní typy
Na Zemi se nachází velké množství půdních typů. Záleží nejen na teplotním pásu, ale
také na druhu matečné horniny. Také na rostlinstvu, které na půdě roste. Půdní typy se
liší podle barvy půdy.
Ve studeném podnebném pásu najdeme arktické půdy a půdy
tunder jsou téměř bez humusu, jsou to půdy rašelinné a věčně
zmrzlé. Věčně zmrzlé půdě říkáme permafrost. Věčně zmrzlá
půda se vyskytuje převážně na severní polokouli, především
na Sibiři. Může být zmrzlá až do několika stovek metrů. Led
v ní obsažený v létě na povrchu půdy roztaje a půda se změní
v bahnitý terén. Je velmi obtížné zde zakládat stavby, nehodí
se ani k zemědělství.
V teplém podnebném pásu se nacházejí často půdy pouštní a
polopouštní, obsahují rovněž málo humusu a nejsou také
vhodné pro pěstování. V tropech se vyskytují žlutozemě a
červenozemě (laterity). Jsou velmi hluboké, ale obsahují
hodně železa a málo živin.
V mírném podnebném pásu najdeme půdy většinou vhodné
k zemědělství. Jsou to podzoly, hnědozemě a černozemě.

a) Podzoly – vyskytují se na vrchovinách a v podhůří, rostou
na nich jehličnany, proto jsou kyselé. Mateřská hornina
bývá žula. Mají šedou barvu a nedostatek humusu
v povrchové vrstvě. Nejsou hluboké. Musí se hnojit.
Nejvhodnější plodinou jsou brambory.

b) Hnědozemě – vyskytují se hlavně v pahorkatinách, rostou
na nich listnaté stromy. Mateřskou horninou je často
vápenec. Mají hnědou barvu. Jsou hlubší, ale musí se
přihnojovat. Nejvhodnější plodinou je obilí.

c) Černozemě – vyskytují se v nížinách. Jsou to půdy stepní,
roste na nich tráva. Mateřskou horninou bývá spraš (žlutá,
velmi jemná hornina). Mají černou barvu a velký obsah
humusu. Na některých místech se musí zavlažovat. Jsou
hluboké a úrodné. Nejvhodnější plodiny jsou obilí,
cukrová řepa a zelenina.

2) Půdní druhy
Půdní druhy dělíme podle velikosti zrn, které půda obsahuje.

a) Jílovité půdy – obsahují jíl (bahno, humus). Jsou to malé, těžké částečky. Jsou
nasákavé vodou. Půda se musí provzdušňovat. Vhodné plodiny jsou chmel a
cukrová řepa.

b) Hlinité půdy – jsou to nejúrodnější půdy. Jsou vzdušně a vyvážené, středně zrnité.
Pěstuje se na nich obilí.

c) Písčité půdy – obsahují hodně kamínků a písku, málo humusu. Jsou velmi málo
úrodné. Vysychají a propouštějí vodu. Mohou se na nich pěstovat brambory.

Mezi těmito třemi druhy neexistuje prudký přechod, rozeznáváme i poddruhy, přičemž
převažuje druhá složka v názvu půdního druhu: jílovitohlinité, hlinitojílovité, písčitohlinité a
hlinitopísčité půdy. Ke zvláštním půdním druhům patří půdy kamenité a zasolené.

reklama