Počasí

Počasí

Počasí je okamžitý stav ovzduší na daném místě. Zkoumáním počasí se zabývá věda zvaná
meteorologie. Meteorologie sleduje teplotu vzduchu, oblačnost, srážky, tlak vzduchu a vítr.
Poslední dva jmenované jsou podrobněji popsány v tématu atmosférická cirkulace.

1) Teplota vzduchu

Teplotu vzduchu měříme ve stupních Celsia (°C), v USA se měří teplota ve stupních Fahrenheita (°F) – (10°C = 50°F). Teplotu měříme teploměrem, existují různé druhy. Správné měření je ve výšce 2 m nad zemi, nejlépe v meteorologické budce. Teplota se měří během dne i během roku. Nejvyšší teplota naměřena na Zemi byla v Africe v Azízii +58°C. Nejnižší naměřená teplota byla v Antarktidě na výzkumné stanici Vostok -89°C. Nejnižší teplota bývá obvykle ráno, nejvyšší po poledni.

Podobně můžeme vypočítat průměrnou teplotu měsíční i roční.

2) Oblačnost

Oblaků je mnoho druhů. Rozlišujeme tří základní typy.

a) kumuly (kupy)
Jsou to oblaka pěkného počasí, vyskytují se hlavně v létě. Mají středně rovnou
základnu a jsou načechrané. Někdy se spojují a rostou, vzniká tím bouřková mrak. Je
tmavý, vysoký s protáhlým kovadlinovým vrškem.

b) straty
Tato oblaka tvoří celistvou šedivou vrstvu nízko nad zemí. Většinou z nich padá
mírný ale vytrvalá déšť. Nejčastěji se s nimi setkáváme na podzim.
Barometr

c) cirry (řasy)
Tato oblaka jsou velmi vysoká. Jsou tvořena zmrzlými krystalky ledu. Obvykle
přes ně prosvítá Slunce. Mohou mít tvar řas, beránků. Jsou předzvěstí zhoršení počasí.

Zvláštním druhem oblačnosti je tzv. nízká oblačnost. Vzniká tehdy, když je jasno a
chladno. Studený vzduch se hromadí při zemi, nad ním jako poklička sedí vrstva nízké
oblačnosti a vrcholky hor mají jasné, teplejší počasí než údolí.

Mlha a opar jsou maličké vodní kapky při zemi. Mlha bývá spíše v noci, opar k ránu.
Vyskytují se především v údolích, u vody. Pokud je mlha znečištěna prachem a aerosoly,
mluvíme o smogu.

Množství oblačnosti
Podle toho, kolik oblohy pokrývá oblačnost mluvíme o těchto pojmech: jasno, skoro
jasno, polojasno, polojasno, oblačno, skoro zataženo a zataženo.

3) Srážky – Jsou většinou
kapalné, někdy pevné.
Měříme je v milimetrech.
a) Déšť – středně velké kapky o různé intenzitě
b) Mrholení – malé kapky do půl mm.
c) Mžení – miniaturní kapičky
d) Sníh – sněhové vločky o různé velkosti ve tvaru šestiúhelníku. Silné sněžení nazýváme blizard.
e) Kroupy – tvrdé kuličky ledu o různé velikosti. Vyskytují se v létě za největšího horka, tvoří se ve vrcholcích bouřkových mraků. Velké kroupy mohou být velmi nebezpečné a každoročně napáchají mnoho škod.
f) Jíní (námraza) – je zmrzlá rosa. Pokrývá okna a hladké předměty.
g) Jinovatka – hrubá, bílá, silnější vrstva zmrzlé mlhy. Většinou se zachycuje na
stožárech, drátech apod.

Další atmosférické jevy –a) jsou to obrovské elektrické výboje trvající zlomek sekundy.
Roztažením vzduchu vzniká hrom.
b) písečná bouře – vítr zvedne písek, buď ho valí jako písečnou
stěnu před sebou nebo ho může zanést velmi vysoko a daleko až na jiný kontinent.
c) duha – vzniká tehdy, prochází-li sluneční paprsky kapkami
deště. Duha má obloukovitý tvar a ustálené pořadí barev: červená, oranžová, žlutá, zelená,
světle modrá, tmavě modrá, fialová.

Předpovídání počasí
Předpovědi počasí jsou krátkodobé (důležité pro dopravu, hlavně námořní a leteckou a pro
zemědělce) a dlouhodobé (o tu se zajímají především turisti). Meteorologové při praxi
používají především povětrnostní družice, radary, statistická data. Tvoří tzv. synoptické
mapy. Výsledky jejich práce si můžeme přečíst a poslechnout ve sdělovacích prostředcích.
Naši předkové používali k předpovídaní počasí pranostiky. Pozorovali přírodní jevy,
zvířata, rostliny a svoje pozorování shrnuli do krátkých průpovídek, kterým říkáme
pranostiky. K nejznámějším patří např. „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“. V USA lidé
říkají, že „Na Hromnice (2. února) pokud bude svišť vidět svůj stín, bude zima dalších 6.
týdnů.

reklama