Stepi a lesostepi

Stepi a lesostepi

Stepi se nacházejí v mírném podnebném pásu. Lemují polopouště. Je zde již tolik srážek, aby na nich mohla růst tráva, ale tak málo, že zde ještě nerostou stromy. Stepi se nacházejí na mnoha místech světa. V Jižní Americe se nazývají pampy. V Severní Americe se jim říká prérie. Evropa má svoje stepi v Maďarsku (pusty) a na Ukrajině a v Rusku (celiny). V Asii lemují pouště v Rusku, Mongolsku a Číně. V Africe a Austrálii je na stepi příliš teplo, v Antarktidě chladno. Stepní tráva je velice hustá, po odumření vytváří vydatnou vrstvu humusu. Půda zde vznikající je kvalitní černozem. Stepi jsou oblasti velmi vhodné pro chov
zvířat, pasou se na nich koně, skot a ovce. Pěstují se na nich plodiny, především obiloviny (pšenice, kukuřice). Bývá zde ale nutností zavlažování. Stepi jsou hlavní světové obilnice. Stepi trpí větrnou erozí. V oblastech bez stromů vane stálý vítr a dochází k odnosu půdy. Původní rostliny na stepi jsou trávy – kavyl, vousatka.

Na prériích žijí bizoni. Stáda bizonů byla téměř vyhubena a díky ochraně bizonů se stáda opět rozrůstají. Na prériích žijí i vlkům podobní kojoti. Najdeme zde hlodavce – psouny. Mršinami se živí supy a stepní orli. V Jižní Americe na stepích žije pštros nandu a divocí koně. Divocí koně žijí i v Asii, říká se jim koně Przewalského. V norách žijí sysli a křečci. Ty najdeme i v evropských stepích. Na stepích se daří ještěrkám a hmyzu. Lesostepi jsou přechodnou oblastí mezi oblastí stepí a oblastí listnatých lesů mírného pásu.

reklama