Výškové stupně v krajině

Výškové stupně v krajině

S nadmořskou výškou klesá teplota a tlak vzduchu. Naopak stoupá množství srážek a síla
větru.
Počasí ve vyšších polohách se mění mnohem rychleji než v nížinách. Tím jak se mění
podnebí se stoupající nadmořskou výškou, mění se skladba rostlinstva. Mluvíme o tzv.
výškových stupních rostlinstva. Mění se však i živočichové.. Tyto výškové stupně připomínají krajiny Země. Výškové stupně se liší podle zeměpisné šířky.
Na rovníku najdeme nejvyšší stupeň – věčný sníh a led – tj. pustinu pouze na
nejvyšších horách ve výškách nad 5000 m. Směrem k pólům hranice sněhu klesá níž a níž a kolem 60° zeměpisné šířky dosahuje hladiny moře. Tato hranice, nad kterou v horách již neroztaje sníh se nazývá sněžná čára. Tlakem se sníh mění v led a vznikají horské ledovce.

V tropických oblastech při výstupu hor (např. Kilimandžáro) začínáme výstup v oblasti savan.
Následuje stupeň tropického lesa, který přechází v mlžný les. Nad ním se nacházejí horské
louky. Ve vyšších oblastech jsou již jen mechy a na vrcholu hory je jen holý kámen a ledovec.
V mírných zeměpisných šířkách (např. v Alpách) následují výškové stupně po sobě takto:
listnaté lesy, jehličnaté lesy, kleč, alpínské louky, mrazové pustiny holých skal, věčný sníh a
led. Kolem polárního kruhu již stupeň hustých lesů chybí.
Nejlépe je tato výšková stupňovitost vidět v Jižní Americe. Zde jsou mnohem lepší podmínky
pro život obyvatel ve vyšších nadmořských výškách. Je proto pravidlem, že největší osídlení
není v nížinách, ale v nadmořských výškách kolem 2000 – 3000 metrů, kde je podnebí
podobné mírnému klimatu. Zde jsou nejvhodnější podmínky pro pěstování obilí, brambor a
chov zvířat. Velkoměsta, jako např. Bogota leží v nadmořské výšce vrcholků Alp.
Nejvyšší horstva planety jsou přístupná pouze zkušeným trénovaným horolezcům s velkou
výbavou (ubývá zde kyslík). Většinou se také jedná o chráněná území a národní parky.

reklama