Demokracie

Demokracie

 

Ø  Charakteristika demokracie

  • –   demokracie pochází z řeckého slova demos=lid, kratos= vláda
  • –   jedná se o formu politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu
  • –   je založena na principu podřízení se menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů
  • –   mezi základní principy demokracie patří:
  • Ø suverenita lidu – suverénem, tedy tím, komu je svěřena moc, je lid
  • Ø časově omezné vládnutí – je zaručeno pravidelnými volbami
  • Ø právní stát
  • Ø dělba státní moci
  • Ø pluralita politických subjektů
  • Ø svoboda projevu, tisku
  • Ø politická rovnost a rovnost lidí před zákonem
  • Ø soukromé vlastictví

Ø  Vývoj demokracie

  • –   počátky demokracie sahají do antického Řecka, kde se na vládě v polis mohli podílet pouze svobodní občané  – muži (ženy, otroci nikoliv), kteří se scházeli cca 40x za rok → velmi často se volilo podle losu, uplatňovala se především demokracie přímá
  • –   ve středověku téměř zaniká a znovu se objevila až v obodobí renesance, k masovému šíření docházelo od 18. století
  • –   americký politolog Rober Dahl přišel v souvislosti s demokracií s pojemem polyarchie – je přesvědčen o tom, že ideál demokracie nelze v dnešním světě zcela naplnit, proto všechny vlády, které se demokracii nejvíce blíží, nazývá polyarchie
  • –   demokracie je dnes považována za nejlepší politický systém, protot se za demokracie vydává i řada autoritativních režimů →více než polovina lidstva žije v nedemokratických režimech, největší paradox je KLDR (Korejská lidově DEMOKRATICKÁ republika), což je pravděpodobně nejtěžší totalita na světě

Ø  Druhy demokracie:

a)    PŘÍMÁ

  • –       je založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných → v čiské formě existovala jen v antickém Řecku (přímé hlasování umožňoval nižký počet svobodných občanů)
  • –       základní formy přímé demokracie:

Ø referendum=hlasování oprávněných voličů o významné otázce (např. vstup státu do nadnárodní organizace), k platosti referenda je třeba 25% orpávněných voličů, k přijetí je třeba nadpoloviční většina hlasujících (např. v roce 2003 se konalo celostátní referendum o vstupu do EU, kterého se zúčastnilo 55,2%, pro bylo 77,33%)

–       existují 3 typy:

  • a)    referendum se silou zákona – co je rozhodnuto v referendu se stává platným zákonem
  • b)   referendum jako sonda politiků mezi občany – je to impulz pro občany, aby vyjádřili svůj názor, ale rozhodnutí je na politicích
  • c)    referendum jako součást občanské iniciativy – rozhodnutí referenda je impulzem pro nějaký orgán, aby začal jednat
  • Ø  přímá volba prezidenta – poprvé Češi budou volit prezidenta přímo v lednu 2013
  • Ø  plebiscit – hlasování občanů na sporném území o tom, ke kterému státu chtějí patřit, případně zde se osa.

b)    ZASTUPITELSKÁ (NEPŘÍMÁ)

  • –           občan se účastní polického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orchgánech státu, obce, regionu
  • –          základní formou nepřímé demokracie jsou volby, díky kterým jsou každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských práv a svobod
  • –          nepřímá demokracie zachovává všechny základní principy demokracie →je liberální a umožňuje všem občanům bez rozdílu dodržování zadazdatelných lidských práv – občanských i společenských
  • –          o moderní demokracii hovoříme jako o pluralitně– konsensuální (pluralitní systém nakonec vyústí v konsens)

Ø  Přednosti a nedostatky demokracie

–          demokracie není dokonalý politický systém, ale žádný lepší doposud nebyl objeven

Výhody demokracie

Nevýhody domokracie

chrání lidská práva ochranu svých práv využívají i zločinci a teroriské, jejich práva komplikují vyšetřování
všichni lidé se podílejí na vládě o politice rozhodují i lidé, kteří jí nerozumí – voleni nejsou jen odborníci, ale často pouze manipulátoři
jedinec se ve státě může svobodně realizovat podporuje egoismus, občané nejsou vedení k práci ve prospěch celku
svobodné zvolení kandidáta nemožnost kandidáta odvolat během období

Volby a volební proces

•      Charakteristika voleb

  • –          volba je akt, při kterém voliči volí své zástupce do určitých funkcí a orgánů, jedná se o základní participaci občanů na vládě státu (viz demokracie nepřímá)
  • –          svobodné, pravidelné volby jsou základním principem demokracie → voličem se stává člověk, kterému je nejpozději v den voleb 18 let-
  • podmínky svobodných, demokratických voleb

Ø všeobecné – volí všichni, kdo mají patřičný věk a jsou právně způsobilí

Ø rovné – hlask každého občana má stejnou váhu

Ø tajné –  povinnost jít za plentu, aby byl hlas platný; za komunistů se vyžadovalo, aby bylo voleno před komisí – manifestačně (vedly se evidence kdo a  jak volil)

Ø přímé –  do obecních a krajských zastupitelstev, do poslanecké sněmovny – volíme přímo své zástupce

Volební právo

Ø aktivní

  • –          právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let
  • –          překážkou výkonu volebního práva je omezení z důvodu ochrany zdraví lidu a zbavení občana způsobilosti k právním úkonům
  • –          volební právo mají všichni občané České republiky, bez ohledu na to, zda mají bydliště na území státu či nikoli
  • –          pro volby do Poslanecké sněmovny je umožněno občanům volit na zastupitelských úřadech ČR
  • –          do Senátu však mohou občané volit jen v případě, pokud se dostaví na území České republiky v den voleb

Ø  pasivní

  • –          pasivní volební právo pro Poslaneckou sněmovnu vzniká ve věku 21 let a náleží všech občanům s volebním právem aktivním
  • –          pasivní volební právo do Senátu je od 40 let věku

Organizace voleb

  • –          volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním
  • –          voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů, popřípadě ve zvláštních seznamech voličů (zvláštní seznam je určen pro osoby, které nemohou volit v místě svého trvalého bydliště, zvláštní seznam je veden také při zastupitelských úřadech pro občany žijící v zahraničí)
  • –          pro hlasování do Poslanecké sněmovny je vytvořeno 14 volebních krajů
  • –          pro hlasování do Senátu je vytvořeno 81 volebních obvodů, v nichž se volí vždy jeden senátor
  • –          hlasování probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích
  • –          volby jsou řízeny Státní volební komisí, v okrscích je hlasování organizováno okrskovými volebními komisemi
  • –          výsledky voleb zpracovává Český statistický úřad

Volební kampaň

  • –          pro volební kampaň může starosta obce vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb
  • –          možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu
  • –          pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem
  • –          v den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí

Charakteristika volebních systémů

  • –          volební systém je Ústavou či zákoném stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů
  • –          podle toho, jak jsou získaným hlasům přidělovány manáty, rozlišujeme volební systémy:

POMĚRNÝ SYSTÉM = proporcionální

  • –  odráží nejpřesněji názory veřejnosti, v nejčistší podobě získá strana téměř stejné procento mandátů jako hlasů, vede k systému více stran
  • –  po volbách sečtou se hlasy→ kolik strana získala hlasů, tak podle toho by měla získat i poměrný počet mandátů (10% hlasů=10% křesel) → aby se strana dostala do parlamentu nebo zastupitelstva, tak existuje síto (hranice)→  u nás je to 5% = uzavírací klauzule = míra, aby daná kandidátka uspěla a její kandidáti byli zvoleni
  • –  5% pustí malé strany, které by nepustil systém většinový, ale zároveň nepustí ty nejmenší
  • –  hlasy, které u voličů propadly (např. strana se 4% hlasů, jiná 2%) – se sečtou, udělá se 100% a proporcionálně se rozdělí mezi ty strany, co uspěly
  • –  v různých zemích existují různé metody přerozdělování hlasů

VĚTŠINOVÝ SYSTÉM = majoritní

  • –  mandát připradne tomu, kdo získá nejvíce hlasů, hlasuje se tedy pro konkrétní kandidáty
  • –  v ČR se tento systém užíván při volbách do Senátu
  • –  stát bývá dělen na tolik obvodů, kolik je volebních míst – obvody jsou zpravidla jednomandátové (co obvod, to jeden zástupce)
  • –  volební systém většinovž může být:
  • o  jednokolový s prostou většinou (např. parlametní volby ve VB – zvítězí ten, který získá jakoukoli většinu, „vítěz bere vše“, ať zvítězí v jakémkoli poměru)
  • o  dvoukolový systém s absolutní většinou ( v prvním kole vítězí ten, kdo má nad 50% hlasů, v případě že nemá nikdo, tak postupují dva kandidáti do druhého kola a mezi nimi se rozhoduje →zvítězí ten, kdo má více = nadpoloviční většina, pokud rovnost, tak los) → ČR
  • o  dvoukolový s absolutní a prostou většinou (např. Francie → v prvním kole vítězí ten, kdo získá nadpoloviční většinu → pokud ne, tak do druhého kola postupují vždy alespoň tři kandidáti → může být i více, všichni, kdo dosáhnou víc než 12,5%→ v druhém kole už vyhrává ten, kdo má nejvíce s prostou většinou)

•      Srovnání většinového a poměrného systému

většinový

poměrný

výhody

nevýhody

výhody

nevýhody

snadné utvoření parlamentní většiny menšinové názory nejsou zastoupeny v parlamentu přesně odráží složení společnosti parlament je rozdrobený, obtíženě se hledá většina
extremistické strany se nedostanou do parlamentu znevýhodňuje nové a malé strany umožnuje vstup nových politických stran do parlamentu pronikají extrémistické strany
vzniká jednobarevná stabilní vláda může zvítězit strana, která má celostátně menší podporu umožnuje reprezanci menšinových názorů vznikají obvykle koaliční, méně stabilní vlády
sepětí kandidáta s obvodem, odpovědnost voličům vazba kandidátů na obvod je slabší

•  Typy voleb v ČR

  • –   volby jsou časově vymezený postup, v němž jednotlivé subjekty mají pravomoci, práva či povinnostijako účastníci vystupují organizátoři a realizátoři ústavních práv

Ø Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

  • –       volí se 200 poslanců na 4 roky, pasivní volební práve je v ČR od 21 let
  • –       volit mohou i osoby ve výkonu trestu a osoby, které se nemohou dostavit na volební místo, dále i občané bez trvalého pobytu v ČR
  • –       volí se poměrným volbevní systémem z kandidátních listin politických stran
  • –       na hlasovacím lístku je uveden název volebního kraje, vylosované číslo, název a kandidátní listina jedné politické strany
  • –       u kandidátů se uvádí jméno a příjmení, věk, povolání a příslušnost k dané policitcké straně
  • –       lístky jsou doručeny na adresu trvalého bydliště nejpozději 3 dny před volbami
  • –       volí se politické strany, jednoltivým kandidátům je možné dávat preferenční hlasy, pokud kandidát získá alespoň 10% preferenčních hlasů od voličů dané strany, získá mandát přednostně, jinak rozhoduje pořadí na kandidátní listině

Ø  Volby do Senátu

  • –       občan smí volit jen v místě trvaného bydliště (nevydávají se voličské průkazy)
  • –       funkční období senátorů je 6let, pasivní volební právo je od 40 let
  • –       volí se absolutním většinovým systémem – v prvním kole získá mandát kandidát, který obdrží více než 50% hlasů, jinak se koná šestý den po prvním kole 2. kole, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – vítězem se stává ten úspěšnější, při rovnosti rozhoduje los

Ø  Volby do Evropského parlamentu

–        do EP se volí 22 poslanců na funkční období 5let, volební právo mají i občané jiných státu EU s trvalým pobytem na území v ČR

Ø  Volby do zastupitelstev krajů

  • –       volí se poměrným volebním systémem na 4 roky
  • –       počet členů zastupitelstva se odvozuje od velikosti kraje
  • –       volí se z kandidátních lsitin s možností 4 preferenčních hlasů
  • –       pasivní volební právo je od 18let, je vázáno na trvalý pobyt v kraji

Ø  Volby do zastupitelstev obcí

  • –       volí se poměrným volebním systémem na funkční období 4 roky
  • –       počet zastupitelů vychází z velikosti obce (5-50)
  • –       volební právo je vázáno na trvalý pobyt v obeci

Ø  Přímá volba prezidenta

  • –       upravena ústavním zákonem 71/2012 Sb.
  • –       volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva
  • –       prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů → není-li takový kandidát, koná se za čtrnáct dní po začátku prvního kola volby druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola → při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů
  • –       prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel ve druhém kole volby nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů →  je-li takových kandidátů více, prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí nová volba prezidenta republiky
  • –       navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky
  • –       navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů

• Politika a politické strany

  • Ø  politika = společenský činnost spočívající v účasti politických sbujetků na státních náležitostech → nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují subjekty různými prostředky
  • –         politika je také uměním řídit stát a vztahy mezi státy, dosahovat kompromisu = politika jako umění možného – mezi politickými subjekty dochází ke střetům, ke střídání konfliktů a kompromisu→pokud se nalezní kompromisu zbytečně odkládá, hovoříme o politické krizi

 

  • Ø  politik = osoba angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, je volen v rámci zastupitelské demokracie, jedná se prakticky o zaměstnání, za které politici dostávají plat (základní plat politika, senátora činí cca 55 000Kč)
  • –       v ČR mají poslanci tzv. poslaneckou imunitu → poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech
  • –       za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat → poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem
  • –       poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem → odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno
  • –       prozatím je uzákoněna doživotní poslanecka imunita, ale vláda v současnosti (listopad 2012) uvažuje o zrušení doživotnosti

 

  • Ø politický program = systém politických představ, vycházejících z ideologického směřování dané strany a současně ze zohlednění stavu spolčnosti
  • –       politický program je dlouhodobý (obecné), ale i určený na kratší časový úsek (volební, vládní)

 

  • Ø politický systém-je tvořen politickými isntuticemi, jedná se o politické zřízení a metody vládnutí
  • –       v rámci daného politického systému subjekty bojují o politickou moc, kterou potřebují k naplňování svého pragramu

Ø politické strany

  • –       politické strany jsou dobrovolná sdružení občanů za účelem účasti na politickém životě, zejména k vytvářezní zákondárných sborů a orgánů místní samosprávy
  • –       politické strany jsou nejdůležitější subjekty politického pluralismu, jsou nutné pro fungování zastupitelské demorakcie→ve vzájemné soutěži se uchází o podporu voličů, aby mohly realizovat svůj program
  • –       má princip přísného členství (přísné stanovy) – jsou pevně stanoveny práva a povinnosti členů
  • –       vyžaduje se stranická disciplína
  • –       strana musí každoročně podat výkaz o hospodaření

–       aby byla strana legální:

  • o  musí se zaregistrovat u Ministerstva vnitra ČR
  • o  musí získat 1000 podpisů občanů, kteří registraci podporují (nemusí být členy strany)
  • o  musí předložit stanovy, program strany

–       zákaz politické strany → může udělit pouze Ústavní soud, když prokáže, že strana porušuje či směřuje k porušení Ústavy ČR či Listiny základních práv a svobod

Financování politické strany

  • •  členské příspěvky
  • •  finanční dary (v souvislosti s finančními dary docházelo u nás často k aférám – dary nebyly zdaněny, dar poskytl i podnik, který byl zčásti státní, což je protizákonné)
  • •  v některých zemích mohou strany podnikat (u nás NE)
  • •  státní příspěvky (u nás jsou odvozeny od počtu odevzdaných hlasů dané straně – na státní příspěvek má nárok strana, která získá ve volbách minimálně 1, 5 % hlasů)

–       druhy politických stran

–       dle programu a „filozofie“ strany lze provést základní dělení na:

o  pravicové strany

  • –       pravice chce, aby stát plnil co nejméně funkcí, pouze právní, obrannou, bezpčenostntí (stát má být nočním hlídačem) – vše ostatní by měl vyřešit trh a lidská solidarita (viz ekonomie – zásahy státu jsou nežádoucí)
  • –       čím více zasahuje stát, tím menší jsou svobody občanů – podproruje soukromé podnikání a vlastnictví, rovnost příležitostí, klade důraz na jednotlivce

o  levicové strany

  • –       podporují více zásahů státu do ekonomiky, zdravotnictví, školství, kultruy
  • –       stát by měl vyrovnávat nespravedlnosti a nerovnosti vzniklé na trhu, mírnit hospodářeské otřesy, zabezpečit rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči atd.
  • –       bez zásahu státu hrozí mnohým lidem chudoba
  • –       levicové myšlení je kolektivistickéo
  • středové strany – mohou díky svému programu uzavřít kolaici s levicí i pravicí, mají tzv. velký koaliční potenciál

Úkol: Rozmístěte české politcké strany na levo-pravém spektru

Ø koalice stran

  • –       spojení několika stran za účelem dosažení společného cíle
  • –       cílem volební koalice je získat více zastupitelů a vzájmenou podporu při volbách (např. Top 09 a Starostové)
  • –       cílem vládní koalice je získat dostatečný počet křesel pro vyslovení důvěry vlády a důležité zákony
  • –       vládní prohlášení a rozdělení postů ministrů je pak otázkou kompromisu mezi koaličními stranami
  • –       slabinou koalci je fakt, že voličč dopředu neví, jaká koalice vznikne
  • –       strana, kterou volil, se může spojit se stranou, kterou si nepřál, není také jasné, kdo je zodpovědný za jaké rozhodnutí a kdo nese odpovědnost
  • –       naopak výhodu koalic je skutečnost, že více stran lépe odráží různé názory ve společnosti

Ø opozice

  • –       opozice v politickém životě jsou politické strany a jejich představitelé nebo skupiny obyvatel, kteří se nepodílejí na vládě
  • –       opozice plní důležitou úlohu kontroly a kritiky vlády, funguje jako nabídka alternativ k vládní politice a je připravena vládu v případě potřeby nahradit

Ø lobbista

–  cílené ovlivňování poslanců, zákonodárné i výkonné moci

Ø občanská společnost

  • –       je založena na dobrovolnosti občanů a je výrazem jejich politické participace a zájmu o dění ve státě
  • –       občanská společnost své iniciativy provádí skrz média, zájmové skupiny, občanská sdružení, nadace, petice, stávky, demonstrace