Občan a demokracie

Občan a demokracie

 

  • – principy a formy demokracie
  • – způsoby demokratické kontroly
  • – politický pluralismus, politické strany
  • – participace občanů v demokratickém státě
  • – lidská práva

Principy a formy demokracie

Demokracie = státní forma zajišťující občanům a obyvatelům všechna zákl. práva a svobody a umožňující přímou nebo nepřímou účast na správě a řízení státu všem občanům plně způsobilým k právním úkonům

  • – demos=lid, kracia=vláda, moc
  • – formy demokracie:
  • – přímá – referendum, plebiscit, iniciativa, odvolání
  • – nepřímá – občan volí své zástupce, kteří rozhodují;   mandát(volný-  rozhodování podle vl. svědomí; těsný)

Principy demokracie :

  • – zdrojem moci jsou občané(voliči)
  • – existuje pluralita politických stran
  • – státní moc slouží všem občanům
  • – rozhodnutí vyjadřuje názor většiny, ale nesmí ohrožovat zákl. zájmy menšiny
  • – rozhodování státních orgánů musí být v co největší možné míře veřejná
  • – svobodné volby
  • – dělba státní moci
  • – spravedlivý soudní proces
  • – rovnost před zákonem

Dělba moci:

Zásada státu, kterou formulovali poprvé J. Locke a Ch. L. Montesquieu ve své kritice absolutní monarchie. Podle ní struktura státní moci není jednotná a má se dělit na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní v souvislosti se zásadou parlamentarismu.

  • – princip dělby moci:
  • – zákonodárná
  • – výkonná
  • – soudní

Způsoby demokratické kontroly

  • – základní formy demokracie jsou přímá a nepřímá (zastupitelská)
  • – přímá demokracie – založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných, v čisté formě existovala jen v antickém Řecku, současnou formou přímé demokracie je referendum nebo plebiscit
  • – nepřímá (zastupitelská) demokracie – občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu, obce
  • – v současnosti jsou všechny demokracie nepřímé
  • – nejčastěji využívanou formou nepřímé demokracie jsou volby:
  • – volby = aktivní proces, mechanismus obměny politických elit
  • – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
  • – určují reprezentaci, zjišťují aktuální složení politických sil ve společnosti, udělují legitimitu parlamentu a vládě, zahrnují zpětnou vazbu pro politiky i občany, vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí, poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku
  • – funkce voleb – zachovat pluralitu názorů, obměna přestavitelů

Volební právo:

  • – aktivní (volit)
  • – pasivní (být volen)
  • – principy: všeobecné, rovné, tajné, přímé
  • – účast ve volbách je dobrovolná
  • – druhy voleb:
  • – parlamentní
  • – prezidentské
  • – komunální
  • – evropské

Volební systémy – řád, princip podle kterého se organizují volby

  • – většinový(majoritní) – přináší větší stabilitu, silná vláda, snížení počtu polit. stran, malé strany nedostanou hlasy, strany netvoří koalice, většinou dualismus
  • – poměrný(propoziční) – dovoluje větší pluralitu názorů, méně stabilní vláda, objevuje se nutnost uzavírat koalice, dohody; větší reprezentativnost, přehledněji odráží názory společnosti, i menší strany mají možnost se projevit, nepřehlednost pro voliče, zdlouhavá jednání stran

Politický pluralismus, politické strany

Politická strana = sdružení obyvatel, kteří mají stejné politické smýšlení a snahu jej prosadit

  • – má svůj program(dlouhodobé cílené plánování)
  • – krátkodobé přesné popsání cílů
  • – 5% hlasů je potřeba, aby se strana dostala do parlamentu
  • – pravicové
  • – liberální
  • – konzervativní
  • – levicové
  • – křesťanské
  • – liberální
  • – komunistické
  • – politický pluralismus = široké politické spektrum

Participace občanů v demokratickém státě

  • – občanská společnost = oblast soukromých občanských iniciativ zaručených právem a uznávaných jako participace(účast) občanů na správě státu
  • – politická participace = účast, aktivita jednotlivců a skupin, kterou se snaží ovlivnit nebo podpořit vládu a politiku
  • – základním způsobem participace občana na politice je účast ve volbách, referendech či iniciativách, sdružování v zájmových skupinách občanské společnosti, podpora petic a demonstrací

Lidská práva

= práva fyzických osob, která vyplývají z příslušnosti k lidskému rodu; týkají se oblastí, ve kterých jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud respektuje zákony; vyplývají z přirozenosti a humanity Svoboda je stav bytosti, která jedná pouze z vlastní vůle, nezávisle a bez donucení. Nejvyšší atribut člověka vedle rozumu.

Lidská práva jsou:

  • – univerzální
  • – nezrušitelná a nezcizitelná
  • – nepromlčitelná
  • – nezadatelná
  • − zásadní dokument, který upravil lidská práva, byla Všeobecná deklarace lidských práv (1948, 10.12. –› Mezinárodní den lidských práv)
  • − 1950 – uzavřena Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
  • − 1992 v ČR přijata Listina základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod

  • – součást Ústavy ČR
  • – složena z preambule a 6 hlav (44 článků)
  • 1. Základní lidská práva a svobody – důstojnost člověka v základních oblastech – právo na život, nedotknutelnost osoby a soukromí, osobní svoboda, právo na lidskou důstojnost a ochranu jména, právo na majetek, tajemství zpráv, svoboda myšlení, vyznání
  • 2. Politická práva – možnost účastnit se politického života, ochrana v občanské a veřejné rovině, shromažďovací právo, právo volit
  • 3. Práva národnostních a etnických menšin – ochrana před diskriminací, násilným tlakem většiny a násilnou asimilací; právo na všestranný rozvoj kultury, právo na vzdělání v mateřském jazyku, užívání mateřského jazyka v úředním styku
  • 4. Hospodářská, sociální a kulturní práva – garantují určitou životní úroveň, umožní rozvíjet osobnost; právo podnikat, právo pro svobodnou volbu povolání,  právo na stávku, na odměnu za práci, na sociální a důchodové zabezpečení, právo na vzdělání, autorská práva
  • 5. Právo na soudní a jinou právní ochranu – korektnost a spravedlnost soudního jednání; možnost domáhat se svého práva u nestranného soudu, veřejný proces, presumpce neviny

Lidská práva vstupují do mezinárodních vztahů

  • − OSN – Komise pro lidská práva (sídlo v Ženevě)
  • − Rada Evropy – Štrasburk – Evropská komise pro lidská práva, Evropský soud pro lidská práva
  • − dokumenty Rady Evropy v souvislosti s lidskými právy: Římská úmluva a Evropská charta sociálních práv

Nezávislé organizace

  • – mezinárodní – Amnesty International (podpora a ochrana politických vězňů)
  • – u nás – dříve Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, nyní Český helsinský výbor

Veřejný ochránce práv = ombudsman

  • − z islandského umbuk = moc; osoba jednající v zájmu jiné osoby
  • − v ČR od r. 2000; je to institut přispívající k ochraně základních práv a svobod; působí k ochraně osob před nečinností úřadů nebo jejich jednání, je-li v rozporu s právem a neodpovídá principům demokracie
  • − volen Poslaneckou sněmovnou na 6 let, kandidáty navrhuje prezident a Senát
  • − jeho působnost se vztahuje: Policie ČR, armáda, ústavní zařízení, ministerstva, města, obce