Pracovní právo

 

Souhrn právních norem o pracovních vztazích a vztazích souvisejících s výkonem práce

Pracovní vztah – pracovní poměr (věci související s výkonem práce např.: dovolená, ochrana zdraví při práci či odpovědnost pracovníka za škodu)

Hlavní prameny pracovního práva

  • – Listina základních práv a svobod
  • – Zákoník práce (1. 1. 2007) obsahuje i právní normy Evropské unie

Upravení pracovního zákoníku 1. 1. 2012

Některé další zákony:

Zákon o zaměstnanosti, o kolektivním vyjednávání, nebo vztahy mezi dobrovolnými organizacemi a zaměstnavateli (popř.: mezinárodní smlouvy)

Zákoník práce

Upravuje především vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tj. vztahy nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance

Zákoník práce vymezuje:

  • subjekty pracovního práva
  • zabývá se pracovním poměrem a živností
  • vznikem pracovních poměrů a jejich druhem
  • skončením pracovního poměru
  • změnou pracovního poměru
  • je omezen pracemi konanými mimo pracovní poměr
  • odpovědnost za škodu

Právo na zaměstnání

  • Je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti
  • V ČR o zaměstnanost pečují především úřady práce.
  • Občan se může svobodně rozhodnout buď pro samostatné podnikání nebo pro vstup do pracovního poměru, nebo jiného pracovního vztahu.

Kdo si neobstará práci sám, může se o ni ucházet za pomoci úřadu práce, u něhož uplatní své právo na zaměstnání.

  • Právo na zprostředkování pracovního uplatnění
  • Rekvalifikaci tj.: změna dosavadní kvalifikace, která vyžaduje získání nových znalostí a dovedností
  • Podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

Úřady práce usilují o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce

Uchazeč může být vyřazen z evidence. A po půl roce zase do evidence může být zařazen.

Účastníci pracovněprávních vztahů

  • Rozlišuje se individuální pracovní právo, upravující pracovní vztahy jednotlivých zaměstnanců, a kolektivní pracovní právo, v němž se řeší vztahy mezi zaměstnaneckými odborovými orgány a jednotlivými zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů.
  • Účastníky (subjekty) individuálních pracovněprávních vztahů jsou zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci.
  • Zaměstnavatelem může být každá osoba, která má právní subjektivitu. Zaměstnance zaměstnávají osoby právnické (organizace) i osoby fyzické.
  • Zaměstnancem může být pouze pracovněprávně způsobilá fyzická osoba. Její obojí právní způsobilost, tj.
  1. způsobilost mít zaměstnanecké povinnosti a práva
  2. způsobilost vlastním jednáním přejímat tyto povinnosti a práva – vzniká v 15 letech
  • Do zaměstnání může být přijat i zaměstnanec, kterého soud zbavil způsobilosti k právním úkonům.
  • V jednáních o jeho pracovních vztazích ho zastupuje opatrovník ustanovený zákonem.
  • Cizinci a osoby bez státní příslušnosti mohou nastoupit do zaměstnání, jestliže mají v ČR povolení k pobytu a povolení k zaměstnání.

Pracovní poměr

  • Všechny vztahy, které se řídí normami pracovního práva, se nazývají pracovněprávní vztahy.
  • Nejvýznamnější z těchto vztahů je pracovní poměr, zakládaný obvykle pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
  • Druhy pracovních poměrů se rozlišují podle různých hledisek.
  • Nejdůležitější jsou rozlišování:
  1. Podle délky pracovní doby– buď na plnou, nebo kratší pracovní dobu (plný úvazek/brigáda)
  2. Podle doby ukončení – buď na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu neurčitou lze sjednat celkem na dobu nejvýše 2let ode dne jeho vzniku.

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká:

  1. Pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dnem, který je ve smlouvě ujednán jako den nástupu do práce
  2. Jmenováním vedoucího zaměstnance podle zvláštních předpisů dnem, který je při jeho jmenování uveden jako den nástupu do funkce

Změna pracovního poměru

  • Převedení na jinou práci – zaměstnavatel musí převést v následujících případech – předložení lékařského posudku o nezpůsobilosti, těhotenství, zákaz činnosti (pokuta)
  • Nechce přeložit na jinou práci ale do jiného místa (pracoviště) – pouze po vzájemné dohodě
  • Zánik – obě strany se dohodnou, kdy pracovní poměr zaniká, dohoda musí být vždy písemná a v případě, když si zaměstnanec vyžádá důvody, tak ty důvody tam musí být napsané
  • Výpověď – musí být napsán důvod
  • Zánik pozice, firmy (krach), zdravotní nezpůsobilost, neuspokojivé pracovní výsledky
  • Nemůžete dostat výpověď v ochranné době – těhotenství, zdravotní neschopnost, výkon veřejné funkce
  • Okamžité zrušení pracovního poměru – jak od zaměstnavatele, tak od zaměstnance, ale pouze v zákonem stanovených případech.
  • 1, Při zahájení trestního stíhání a máte odnětí svobody na dobu 1 roku a více.
  • 2, Nebo hrubě porušíte pracovní kázeň.

4 možnosti zániku: Dohoda, výpověď, okamžité zrušení, ukončení pracovního poměru ve zkušební době.

  • Výpověď daná zaměstnancem – 2 důvody – nemůžu-li dle lékařského posudku vykonávat současnou práci a zaměstnavatel mě nepřeřadí na jinou, mám právo podat okamžitou výpověď
  • Pokud mi zaměstnavatel nezaplatí mzdu do 15ti dnů od data, které je uvedené ve smlouvě.

Náležitosti související s ukončením pracovního poměru

  • Zaměstnavatel mi musí napsat do 15ti dnů od zažádání pracovní posudek.
  • Také mi musí napsat potvrzení o zaměstnání (předchozí praxi).
  • Odstupné – pouze při výpovědi od zaměstnavatele.

Souhrn – práv zaměstnanců a zaměstnavatelů

Zaměstnavatel

  • Musí vyplácet mzdu nebo plat.
  • Minimální mzda – 7995Kč
  • Zaměstnavatel je povinen dávat příplatky ke mzdě – za práci ve ztíženém prostředí, služební cesta, za práci ve svátek (v neděli), odměny (pohyblivá složka – nemusí), poskytnout dovolenou (ze zákona 4 týdny), po dobu dovolené pobíráme průměrný měsíční plat
  • Zaměstnavatel nesmí při pohovory klást otázky při pracovním pohovoru. To samé vše co by zavánělo diskriminací.