PRÁVO

PRÁVO

 

ÚVOD DO PRÁVA

  • Právo = soubor pravidel lidského chování
  • Stát = stát vydává všeobecně závazná pravidla a ta jsou nezbytná k udržení životaschopnosti občanů i celé společnosti
  • Zákony = pravidla, která mají státem přesně určenou podobu, jsou vynutitelné státní mocí

Existují i jiné normativní systémy:

  • náboženství – křesťané – pravidla Desatero božích přikázání
  • morálka – dobro vs. zlo

Právo vs. morálka

PRÁVO:

  • Ústřední hodnota – řád a spravedlnost
  • Tresty – odnětí svobody, finanční tresty, veřejné práce
  • Forma – psané
  • Vznik – později než morálka (dříve bylo právo i nepsané – tzv. ZVYKOVÉ PRÁVO)

MORÁLKA:

  • Ústřední hodnota -dobro
  • Tresty – výčitky svědomí, ztráta důvěry, tlak veřejného mínění
  • Forma – nepsané
  • Vznik -dříve než právo
  • Právo je minimum morálky
  • Morálka je přísnější, co se týče požadavků, ale právo je přísnější, co se týče trestů

PRÁVNÍ VĚDOMÍ:

  • znalost právního řádu (neznalost zákona neomlouvá)
  • představa o spravedlnosti a účelnosti právních norem

 

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ PRÁVA

 

a) Objektivní právo = všeobecně upravující společenské vztahy, jsou to zákony samy o sobě (např. pronájem bytu: „Nájemce je povinen pronajímateli platit nájem“)

b) Subjektivní právo = oprávnění nebo nárok – to, co vyplývá pro mě osobně

c) Právo pozitivní = platné právo, které vytvořil člověk a to se dává do opozice právu přirozenému (např. zákoník práce)

d) Přirozené právo = odvozuje se od přírody, přirozenosti, podle některých od Boha, vychází z představy, že lidé jsou od narození nadáni nezcizitelnými právy, která nemohou být odňata (např. právo na život, na rodinu, vlastnit majetek, právo na vzdělání)

TYPY PRÁVNÍCH KULTUR

1) Kodexové právo

  • kontinentální typ právní kultury
  • souhrn národních a místních zvláštností v právním myšlení a praxi. Např. ČR, Německo, Francie atd.
  • Zdrojem práva jsou zákony
  • Soudní nalézání práva – právo do praxe uvádějí soudy
  • Zákony se shrnují do větších celků = zákoníky (kodexy) např. Zákoník práce

2) Anglosaský typ právní kultury

  • -USA, VB, Austrálie
  • – Pramenem práva jsou soudní precedenty (precedent = první rozhodnutí v dané věci)
  • -soudní vytváření práva – soud vytváří precedenty
  • – Zvykové právo = COMMONLAW

3) Islámské právo (šaria)

  • Vychází z Koránu
  • Platí v muslimských zemích

 

PRÁVO V ČR

 

PRÁVNÍ ŘÁD =Všechny právní předpisy ve státě

PRÁVNÍ SÍLA = stupňovité uspořádání podle důležitosti

  1.  Ústava a ústavní zákony
  2. Zákony
  3. Vládní nařízení (např. životní minimum)
  4. Vyhlášky ministerstev (např. Ministerstvo školství – vyhláška o počtu možných podaných přihlášek na SŠ, maturity)
  5. Vyhlášky krajů a obcí
  • Právní normy se navzájem doplňují, navazují na sebe a nesmějí být v rozporu
  • NOVELIZACE = vyvíjení a měnění se právního řádu

PRÁVNÍ NORMA

  • obecně závazné pravidlo chování
  • má vždy písemnou podobu
  • je vynutitelná státní mocí

PRÁVNÍ PŘEDPIS = soubor právních norem

 

STRUKTURA

a) dispozice = vlastní pravidlo chování

b) hypotéza = podmínky, za kterých norma vstupuje v platnost (od 15ti let)

c) sankce = trest při porušení pravidla

  • Např.: Trestný čin krádeže – Kdo se zmocní (hypotéza) cizí věci (dispozice), bude odsouzen na 2 léta (sankce)

 

SYSTÉM PRÁVA (PRÁVNÍ SYSTÉM)

  • = obsahové uspořádání právních předpisů
  • uspořádání podle toho, o čem předpis pojednává

1) ÚSTAVNÍ PRÁVO:

  • Prezident
  • Parlament ČR
  • ČNB (Česká Národní Banka)
  • Státní symboly

2) SPRÁVNÍ PRÁVO:

  • věnuje se státní správě (úřady, kraje, obce)

3) OBČANSKÉ PRÁVO:

  • O majetkových vztazích občanů (kupní smlouva, dědictví, reklamace atd.)

4) OBCHODNÍ PRÁVO:

  • O obchodních společnostech
Typy obchodních společností:
  • a.s – akciová společnost
  • s.r.o. – společnost s ručeným omezeným
  • v.o.s. – veřejná obchodní společnost (např. Kaufland)
  • k. s. – Komanditní společnost

5) PRACOVNÍ PRÁVO:

  • Souhrn právních norem o pracovních vztazích, které s výkonem práce souvisejí.

6) RODINNÉ PRÁVO:

  • Upravuje vztahy mezi manžely, mezi rodiči a dětmi a vztahy při náhradní výchově dětí.

7) TRESTNÍ PRÁVO:

  • Vymezuje, která jednání jsou trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají

8) FINANČNÍ PRÁVO:

  • Upravuje peněžní záležitosti

9) SOUDNÍ PRÁVO:

  • Zahrnuje procesní právo, ústavní, občanské, trestní a správní

10) PROCESNÍ PRÁVO OBČANSKÉ A TRESTNÍ

  • Stanoví postup při soudním řízení. V trestním právu i postup vyšetřování trestných činů před zahájením soudního řízení.

Právní odvětví se mohou dělit do 2 skupin:

1) Veřejné právo:

  • stát vystupuje jako nadřazený subjekt (např. trestní právo, správní právo – např. stavební povolení)

2) Soukromé právo:

  • účastníci jsou si rovni (např. rodinné právo – např. rozvod, občanské právo – např. sousedský spor o jablko)

PRÁVNICKÉ PROFESE

1) SOUDCE:

Podmínky:

  1. Právnické vzdělání
  2. Tříletá praxe (justiční čekatel)
  3. Zkouška (9 právních odvětví – všechny obory práva)
  4. Jmenován prezidentem republiky při minimálním věku 30 let -> je jmenován bez časového omezení

Funkce:

  • V trestním právu rozhoduje o vině/nevině a výši trestu
  • V civilním právu řeší spory mezi občany

Dělení soudů:

  1. Okresní soud (např. v Litoměřicích, Ostravě, Plzni, Liberci atd.) – plat soudce cca 50 000 Kč
  2. Krajský soud (14 soudů)
  3. Vrchní soud (v ČR 2 v Praze a Olomouci)
  4. Nejvyšší soud (v Brně) – plat soudce cca 120 000 Kč
  • Kárný řád = pravidla, která kontrolují soudce při vykonávání jeho práce
  • ÚSTAVNÍ SOUD– Dohlíží, aby zákony byly v souladu s ústavou (15 soudců – voleni na určitou dobu)

2) ADVOKÁT:

Podmínky:

  1. Právnické vzdělání
  2. Tříletá praxe (advokátní koncipient)
  3. Advokátní zkouška
  4. Advokátní slib + registrace v České advokátní komoře

Funkce:

  • Uděluje právní rady
  • Zastupuje klienta před soudem
  • Obhajuje klienta v trestních věcech
  • Služby poskytuje za úplatu

3) STÁTNÍ ZÁSTUPCE

Podmínky:

  1. Právnické vzdělání
  2. Tříletá praxe (právní čekatel)
  3. Složení zkoušky (pouze pro trestní právo)
  4. Jmenován do své funkce ministrem spravedlnosti. Bez věkové hranice

Funkce:

  • Zastupuje stát v trestních věcech
  • Dodává podněty k trestnímu stíhání
  • Podílí se na vyšetřování
  • Představuje žalobce v trestním stíhání
  • Soustava státních zastupitelství je stejná jakou u soudu

4) NOTÁŘ

Podmínky:

  1. Právnické vzdělání
  2. Tříletá praxe
  3. Složení zkoušky, jmenován členem notářské komory (vždy je celkem 450 notářů -> uzavřený počet)

Funkce:

a) Notářská

  • Sepisování listin (např. závěť, kupní smlouva)
  • Ověřování právních dokumentů (např. rodný list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom atd.)
  • Přijímání do úschovy (listiny, cenné papíry)
  • Za tyto služby je placen občany

b) Vedení dědického řízení

  • Při úmrtí zjišťuje existenci dědictví, existenci dědiců
  • Za tyto služby je placen státem

5) EXEKUTOR

Podmínky:

  1. Právnické vzdělání
  2. Tříletá praxe
  3. Exekutorské zkoušky, přijetí za člena exekutorské komory

Funkce:

  • Zabývá se vymáháním pohledávek (=dluhů)
  • V případě nesplacení se věřitel může obrátit na soud

Př.:

Nesplacený dluh věřiteli ve výši 100 000 Kč -> soud -> rozsudek + nařízení exekuce ( je přidělen exekutor, který á přístup do registru bank, motorových vozidel, majetku, zajišťuje majetek, který se prodá ve veřejné dražbě – za jeho služby se platí – výše odměny je určená zákonem) -> veřejná dražba

 

PLATNOST, ÚČINNOST A PŮSOBNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

  • Platnost právních předpisů = byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem a stal se součástí právního řádu
  • Účinnost je povinnost předpisem se řídit a dodržovat jej
  • Pro období od platnosti do účinnosti není český odborný název – používá se latinský název VOCATIO LEGIS
  • Tento čas se vymezuje ke studijní a organizační přípravě na používání tohoto předpisu.

PŮSOBNOST PRÁVNÍHO PŘEDPISU:

1) OSOBNÍ

= zaznamená určení, na které osoby se vztahuje

  • Předpisy s všeobecnou osobní působností (např. občanský zákoník) se týkají každého. Ty s omezenou působností se vztahují pouze na někoho (např. na motoristy)

2) ÚZEMNÍ (PROSTOROVÁ A MÍSTNÍ)

  • Vymezuje prostor, v němž se předpis uplatňuje

3) ČASOVÁ

  • Je synonymem účinnosti – jde o dobu od kdy popř. i do kdy se předpis musí dodržovat.

4) VĚCNÁ:

  • Vymezuje, kterých záležitostí se předpis týká

REALIZACE A APLIKACE PRÁVA

REALIZACE:

= Uskutečňování práva tak, že se podle právních norem tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají předepsaným způsobem.

APLIKACE PRÁVA:

= Jeho uskutečňování individuálními právními akty státních orgánů, které rozhodují v jednotlivých konkrétních případech

a) VÝROK, jak státní orgán rozhodl o právech a povinnostech účastníků

b) ODŮVODNĚNÍ, podle kterých právních norem bylo rozhodnuto a na základě jakých zjištěných skutečností

c) POUČENÍ O OPRAVNÝCH PROSTŘEDCÍCH (odvolání, námitky). Jestliže proti rozhodnutí už nelze použít řádný opravdový prostředek, tak rozhodnutí nabývá právní moci a může být vykonáno.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

  • proti rozhodnutí soudu prvního stupně
  • podává se do 15 dnů

Odvolací soud

Čtyři možnosti rozhodnutí:

  1. odmítne odvolání (např. bylo podáno opožděně proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání)
  2. potvrdí rozhodnutí soudu prvního stupně (je-li správné)
  3. změní rozhodnutí (jestliže soud prvního stupně sice správně zjistil skutkový stav, ale jeho právní posouzení je nesprávné)
  4. zruší rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně (když nejsou podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, např. jsou nutné další důkazy atd.)

Obnova řízení:

  • = oprávněný prostředek proti rozsudku, který už je v právní moci
  • účastník může podat návrh na obnovu řízení pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu obnovy.
  • na vyjímky obnova navržena nejpozději do tří let
  • žalobu na obnovu projedná soud, který o věci rozhodoval v právním stupni = buď zamítne, nebo povolí
  • obnova řízení přístípustná pouze z důvodů uvedených v občanském soudním řádu (např. nové důkazy, nové skutečnosti)

Dovolání:

  • oprávněný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu
  • o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ČR

OBČANSKÉ PRÁVO

  • Upravuje právní vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami

Fyzická osoba = člověk, který má  vlastnosti:

  1. Právní osobnost = může mít práva a povinnosti. Vzniká narozením a trvá do smrti. Člověk jí nemůže být zbaven. Vyjímka: v dě letech = člověk může nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vyplývajících z právních vztahůdickém řízení může dědit za určitých okolností.
  2. Svéprávnost vzniká v 18 letech = člověk může nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vyplývajících z právních vztahů. Př: kupní smlouva, vstup do manželství, řízení motorových vozidel atd.
  • Nezletilí mohou činit pouze právní úkony přiměřené jejich rozumové vyspělosti
  • Může být omezena nebo jí může být člověk úplně zbaven, ze závazných důvodů:
  1. psychická porucha
  2. mentální postižení
  3. závislost na návykových látkách

Právnícká osoba

  • uměle vytvořené subjekty (firmy, družstvo)
  • Nejstarší nejobsáhlejší a nejvýznamější právní odvětví soukromého práva
  • Je dovoleno vše, co není zákonem výslovně zakázáno
  • PRAMEN = Občanský zákoník (1.1.2014 – revoluční změna za posledních 50 let)
  • Při porušení práv ochranu poskytuje soud, základním prvkem občanského práva je občansko – právní vzrah

OBČANSKO – PRÁVNÍ VZTAH:

  1. Subjekty: účastníci právního vztahu (fyzická a právnická osoba)
  2. Objekt: předmět o který v právním vztahu (např. majetek, autorské právo atd.)
  3. Obsah: práva a povinnosti, které ze vztahu vyplývají (př. Petr, který prodává dům jej musí odevzdat v odpovídajícím vztahu, Marie platí)
  • Věc = předmět, který má majetkovou hodnotu:

a) HMOTNÉ:

  1. Movité – lze je přemisťovat (např. auto, mobil)
  2. Nemovité – (pozemky -> budova = součást pozemku). Katastr nemovitostí = soupis veškerého nemovitého majetku na území ČR, je veřejný (katastrální mapa + geometrická a polohová určení nemovitosti)

b) NEHMOTNÉ:

  • Produkty lidského myšlené (vynálezy, průmyslové vzory, know-how = postup – např: kořenící směs na kuře v KFC)

OCHRANA OSOBNOSTI

= ochrana zdraví, cti, jména a projevů osobní povahy => že bez našeho souhlasu nesmějí být použity a zveřejňovány: naše dokumenty osobní povahy, písemnosti, podobizny, zobrazovací a zvukové záznamy.
Vyjímky:
  1. osoba je veřejně známá
  2. věděcké a umělecké účely
  3. rozhlasové a televizní zpravodajství
  4. hledané osoby

PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

  • Patří zde např. autorské právo – týká se autorů literárních, vědeckých a uměleckých děl
  • Platí za života autora a 70 let po jeho smrti
  • Patří sem loga (nike, apple, adidas atd.)  nebo ochranné známky (copiright, trade mark)

VLASTNICTVÍ

  • Právo definuje vlastnictví jako nejvyšší a úplnou moc nad věcí – vlastník může věc držet, užívat, používat její plody a volně s ní nakládat (prodat, půjčit, darovat)

Vznik

1. Smlouvou

  • kupní
  • darovací
  • vyjímka: u nemovitosti musí být smlouva písemná

2. Rozhodnutím soudu

  • v případě sporu

3. Vydržením

  • pokud se člověk stará o cizí věc v dobré vůli (např. u nemovitosti trvá 10 let)

4. Vyvlastnění

  • stát může proti vůli vlastníka zabavit jeho majetek ve veřejném zájmu a za náhradu (např. vyvlastnění pozemku při stavbě dálnice)

NÁLEZ VĚCI

  • Nález věci ve vlastnictví nenabývá a nálezce je povinen věc odevzdat státnímu orgánu
  • Zatajení věci je v ČR trestný čin
  • Nálezce má nárok na 10% odměny

DĚDICKÉ PRÁVO

= přechod majetku zemřelé osoby na její dědice

Podmínky:

  1. Smrt zůstavitele (ten kdo zemřel – prohlášení za mrtvého = úmrtní list)
  2. Existence pozůstalosti – dědictví lze odmítnout ( např. pokud je majetek + dluhy)
  3. Musí být dědicové – dědická nezpůsobilost = pokud potencionální dědic se dopustí úmyslného trestného činu proti zůstaviteli (při pokusu zůstavitel může odpustit)

Majetek se dědí:

I. Ze závěti

  • formu notářského zápisu
  • fromu vlastnoruční + podpis, 2 svědci

II. Z dědické smlouvy

  • maximálně 3/4 svého majetku, obsahuje podmínku pro dědice (sňatek, vysoká škola, věk, atd.)

III. Ze zákona

6 dědických skupin:

  1. Děti (manželské i nemanželské) + manžel / manželka / partner / partnerka
  2. Manžel/ka, rodiče, osoba, která aspoň rok žila ve stejné domácnosti
  3. Sourozenci + osoba, která žila minimálně 1 rok ve společné domácnosti
  4. Prarodiče
  5. Další příbuzní
  6. Další příbuzní
  • Není-li dědic, majetek připadá státu = odúmrť

IV. Kombinací tří předchozích způsobů

  • neopomenutelní dědicové = potomci

Vydědění:

  • Jen ze závažných důvodů na základě rozhodnutí soudu

Čtyři způsoby vydědění:

  1. Potomek v rozporu s dobrými mravy, neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci a ve stáří
  2. Neprojevuje o rodiče opravdový zájem
  3. Pokud potomek trvale vede nezřízený život
  4. Pokud byl potomek odsouzen – rodiče musejí požádat soud

VĚCNÁ BŘEMENA

  • Omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného takže vlastník je povinen „něco trpět“ (např. cestu přes svůj pozemek), „něčeho se držet“ (např. stavby na svém pozemku) nebo „něco konat“ (např. pečovat o pramen a studnu na svém pozemku
  • Právo odpovídající věcnému břemenu buď může být spojeno s vlastnictvím určité nemovitosti (např. s vlastnictvím pozemku, který jinak není přístupný, je spojeno právo cesty přes sousední pozemek), nebo může toto právo patřit určité osobě (např. původní vlastnící mají právo doživotního bezplatného bydlení v prodaném domě)
  • Věcná břemena vznikají většinou písemnými smlouvami nebo v dědickém řízení
  • Právo k věcnému břemenu lze získat také vydržením
  • Věcná břemena zanikají písemnými smlouvami, rozhodnutími příslušných orgánů nebo ze zákona. Věcné břemeno zaniká také tehdy nastanou-li takové změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo nemovitosti. Patří-li právo, které vyplývá z věcného břemene, určité osobě, věcné břemeno zaniká nejpozději její smrtí
  • K právní účinnosti vzniku a zániku věcných břemen se vyžaduje vklad do katastru

SPOLUVLASTNICTVÍ

= věc může být ve vlastnictví dvou a více osob
  • vzniká z pravidla u dědění

a) Podílové

  • velikost podílu určuje míru práv a povinností
  • musí být shoda vlastníků

b) Společné jmění manželů (SJM)

  • majetek vzniklý za trvání manželství (s vyjímkou zdědění a majetku získaného darem)
  • v okamžiku ukončení manželství se vypořádává:
  1. dohodou
  2. z rozhodnutí soudu
  3. ze zákona
  • Před vznikem manželství lze uzavřít předmanželskou smlouvu – jmění lze zúžit, nebo rozšířit

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO

  • Závazek = povinnost

Čtyři podoby:

  1. něco dát kupní smlouva)
  2. něco vykonat (smlouva o dílo)
  3. něco ztrpět (nájemní smlouva)
  4. něco vykonat (smlouva o výpujčce)
  • závazek vzniká smlouvou – souhlasný projev účastníků o tom, že závazek má vzniknout

Smlouva:

  • vždy existuje nabídka a přijetí
  • ústní i písemná
  • zajištění závazku – lze se obrátit na soud, ale jednodušší je postarat se o zajištění sami:

a) smluvní pokutu

  • např. stavební firma, oprava kuchyně – zpozdné za každý den, zpozdné v městské knihovně

b) ručením

  • např. půjčka v bance
  • v případě, že dlužník nesplatí úvěr, ručitel se zavazuje, že jeho závazek splní

c) dohoda o srážkách ze mzdy

  • např. stavební firma, když nezačnou pracovat včas

KONEC ZÁVAZKU

  1. splnění závazku
  2. dohoda o zániku závazku (když dlužník není schopen splácet může místo zaplacení dluhu vykonat pro věřitele práci – obě strany musí souhlasit
  3. nemožnost plnění (shoří-li dům, na kterém měla být opravena střecha)
  4. uplynutím doby (nájemní smlouva na 1 rok – po uplynutí 1 roku přestává platit)
  5. smrt dlužníka nebo věřitele: pokud se závazek týká jediné osoby (namalovat obraz, nechat si ušít oblek), peněžní dluhy se dědí
  6. započtení = při vzájemném dluhu se uhradí pouze rozdíl
  7. výpověď = jednostranný akt (např. při nespokojenosti se stavební firmou)
  8. neuplatnění práva – při neuplatnění reklamace v dvouleté záruční době

DRUHY SMLUV

I. Darovací smlouva

  • Dárce věc bezúplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, který dar nebo slib přijímá
  • Darování nemovitosti se uskutečňuje písemnou smlouvou a vlastnické právo předchází na obdarovaného vkladem do katastru nemovitostí.
  • Darování movité věci musí mít písemnou formu jen tehdy, nedojde – li k odevzdání a převzetí daru hned při darování.
  • Darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti, je neplatná, protože obchází zákonná ustanovení o dědění
  • Jestliže obdarovaný svým chováním k dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušuje dobré mravy, může se dárce domáhat vrácení daru
  • Dar je možné odmítnout

II. Kupní smlouva

  • prodávající za úplatu převádí vlastnictví věci na kupujícího
  • ústní nebo písemná (při nemovitosti musí být smlouva písemná)
  • prodej zboží v obchodě (podnikatelská činnost)
  • prodávaná věc musí být ve shodě s kupní smlouvou, bez vad, mít jakost a užité vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím popisované nebo na základě reklamy očekávané (např. košile ze 100% bavlny). Prodávaná věc vyhovuje právním předpisům (lyže musí mít odpovídající vázání)
  • prodej potravin – datum minimální trvanlivosti, datum použitelnosti u rychle se kazících potravin (např. dort)
  • záruční lhůta 24 měsíců
  • prodejce může dát další záruční lhůtu
  • pokud prodávaná věc není ve shodě s kupní smlouvou, prodávající je povinen:
  1. uvést jí do odpovídajícího vztahu (např. aplikace v mobilu)
  2. je povinen opravit
  3. sleva z ceny (např. když má věc vadu na ob)
  4. odstoupení od smlouvy
  • v ČR je určena záruční doba, která platí minimálně 24 měsíců = po tu dobu lze uplatnit nároky z odpovědnosti za vady (reklamace)
  • reklamace se nevztahuje na opotřebené věci

a) Vada odstranitelná:

  • obchodník odstraní vadu, výměna, sleva, odstoupení od smlouvy (obchodník má vždy 30 dnů na vyřízení reklamace
  • pro navrácení peněz se musí 3 krát reklamovat se stejnou vadou

III. Smlouva o dílo

  • zhotovitel se zavazuje, že objednavateli provede objednané dílo na svou odpovědnost a za dohodnutou cenu (např. stavba domu, napsat učebnici, návrh loga)
  • cena se platí po dokončení díla a nesmí se navýšit bez souhlasu objednavatele
  • někdy se platí záloha
  • záruční doba (úpravy a opravy) – 3 měsíce, stavební úpravy 18 měsíců

IV. Smlouva o zápůjčce

  • věřitel zapůjčuje dlužníkovi určenou věc a po uplynutí doby je dlužník povinen věc stejného druhu vrátit (např. peníze)
  • odměnou za zápůjčku jsou úroky

V. Smlouva o vypůjčce

  • věřitel přenechá věc dlužníkovi, ale dlužník je povinen vrátit totožnou věc (např. auto)

VI. Nájemní smlouva

  • pronajímatel přenechá nájemnci za úplatu věc, aby jí dočasně užíval (např. nájemní smlouva bytu nebo domu) za odměnu – nájemné

Nájem bytu

  • Smlouva o nájmu bytu se uzavírá buď na dobu určitou, nebo neurčitou (bez určení doby užívání)
  • Není-li uzavřena písemně, vyhotovuje se zápis o jejím obsahu
  • Pronajímatel je povinen předat a udržovat byt ve stavu k řádnému užívání
  • Nájemce nahrazuje drobné opravy
  • Nájemce nesmí provádět stavební úpravy bez souhlasu pronajímatele
  • Byt může být ve společném nájmu více nájemců
  • nájemní vztah se mění nebo nově vzniká přímo ze zákona, jestliže nájemce zemře nebo trvale opustí společnou domácnost
  • Nájem bytu zaniká písemnou dohodou účastníků dohodnutým dnem nebo jednostranným právním aktem – písemnou výpovědí
  • vypovězený nájemní vztah končí uplynutím výpovědní doby
  • Nájem sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby
  • Zákon poskytuje nájemcům ochranu proti projímatelově výpovědi
  • Na základě písemné dohody nájemců schválené pronajímateli si mohou nájemci vyměnit byty

OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

  • v čele usedá soudce, vlevo usedá žalobce + právní zástupce, vpravo usedá žalovaný + právní zástupce
  • příklad – koupě bytu, je zde křivě postavena stěna v obýváku, nebyl zaplacen poslední příkaz – nastává postup soudu za účelem spravedlivé ochrany práv a zájmů účastníků
  • pramenem je: Občanský soudní řád
  • Soudní řízení jsou veřejná
  • jednání probíhá ústně
  • v prvním stupni vždy rozhoduje okresní soud
  • účastník řízení musí být zastoupen svým právním zástupcem
  • účastník na základě plné moci uděluje svému advokátovi právo jej zastupovat

Průběh řízení:

A) Dokazování:

1. výslech svědků

  • svědek = osoba přítomná „při činu“
  • občan se musí dostavit k soudu a vypovídat (musí vypovídat pravdu – v opačném případě se dopouští trestného činu)
  • lze odmítnout vypovídat, když by poškodil sebe nebo svou rodinu

2. znalecké posudky

  • znalci jsou přesně určeni soudem

3. vyjádření státních orgánů

  • např. stavební úřad, lékařský ústav apod.

4. výpověď účastníků

  • na závěr soudu soudce vydává rozhodnutí – rozsudek

B) Rozsudek:

1. výrok

  • jak soud rozhodl

2. odůvodnění

  • proč tak učinil

3. poučení o odvolání

  • lze se odvolat ke krajskému soudu, pokud se ani jedna strana neodvolá rozsudek nabývá platnosti do 15 dnů

RODINNÉ PRÁVO

  • základním principem je princip solidarity (vzájemné pomoci)
  • jedná se o soukromé odvětví práva

Definice

  • upravuje vztahy mezi rodiči a dětmi, slouží k ochraně manželství, rodiny a práv dětí

Prameny

  • Zákon o rodině
  • Zákon o náhradní rodinné péči
  • Občanský zákoník (společné jmění manželů)
  • Zákon o registrovaném partnerství
  • Úmluva o právech dítěte

MANŽELSTVÍ

  • = trvalé společenství muže a ženy založené zákonným způsobem
  • lze ho uzavřít dvěma způsoby:

1. Občanský sňatek

  •  je uzavřen před státním úřadem
  • musí být přítomni 2 snoubenci, oddávající, matrikář (formální záležitosti), 2 svědci
  • matrika = soupis všech osob žijících v ČR
  • ve vyjímečných případech může být jeden ze snoubenců zastoupen plnou mocí
  • oddávající může být např. i kapitán lodi, letadla

2. Církevní sňatek

  • v ČR je 21 státem registrovaných církví
  • po sňatku se musí matrice doručit protokol o sňatku
  • oddávající = hodnostář církve

Snoubenci musí prohlásit:

  1. že spolu vstupují do manželství
  2. že jim není známa žádná okolnost vylučující uzavření manželství
  3. že navzájem znají svůj zdravotní stav
  4. že zvážili úpravu budoucích majetkových stavů
  5. že se dohodli na příjmení:
  • jedno společné příjmení
  • žena si vezme manželovo i své příjmení
  • žena si ponechá své příjmení
  • muž si vezme příjmení manželky

Platné manželství nelze uzavřít:

  1. s ženatým mužem / vdanou ženou – překážka bigamie
  2. s osobou mladší 18 let – překážka nezletilosti (vyjímka: osoby starší 16 let mohou být zplnoletněny soudem při očekávaném početí – toto se týká pouze manželství, nejsou zplnomocněni na vše)
  3. s osobou, která má omezenou svéprávnost
  4. s osobou, která trpí duševním onemocněním
  5. mezi předky, potomky, sourozenci

Vztahy mezi manžely:

  • Muž i žena mají v manželství stejná práva a povinnosti
  • Manželé společně rozhodují o rodinných záležitostech
  • mohou se zastupovat v právních věcech

Pět práv a povinností:

  1.  Mají žít spolu
  2. Být si věrni
  3. Vzájemně si pomáhat
  4. Společně se starat o děti
  5. Vytvářet zdravé rodinné prostředí
  • Nelze je vynucovat
  • Nedodržování může být uvedeno, jako důvod k rozvodu

Zánik manželství:

  1. Smrtí jednoho z manželů
  2. Prohlášení za mrtvého jednoho z manželů
  3. Rozhodnutí soudu při rozvodu

Rozvod:

A) Nesporný

  • Nejsou žádné spory (o majetek ani o nezletilé děti)

B) Sporný

  • V takovém případě se zjišťuje vina

C) Ztížený

  • Pokud jeden z partnerů, který rozvrat manželství nezpůsobil, utrpí rozvodem újmu – tehdy se soud odkládá o 3 roky

Majetkové vyrovnání:

  • Společný majetek se rozděluje na polovinu + se přihlíží na to, kdo se jak o majetek zasloužil + kdo se bude starat o nezletilé děti

Péče o děti

  • Tzv. rodičovská zodpovědnost, komu bude dítě svěřeno do výchovy + jaké výživné bude platit druhý rodič
  • Může se rozhodnouti o střídavé péči

VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI

  • Narozením dítěte vzniká příbuzenský vztah k jeho rodičům
  • Příbuzenský vztah obsahuje práva a povinnosti

Určování otcovství:

  • Právní zásada: „Matka je jistá, otec nejistý.“
  • V případě pochybností se otcovství určuje na základě tzv. vyvratitelných doměnek:
  1. Za otce se považuje manžel matky
  2. Za otce se považuje muž určený souhlasným prohlášením obou rodičů před matričním úřadem
  3. Otec je ten, kdo je určen soudem (díky DNA lze určit kdo je otec) – lze určit do 6 let dítěte

Rodičovská povinnost:

  1. Péče o nezletilé dítě
  2. Jeho zastupování při úředních jednáních
  3. Určit jméno a příjmení dítěte
  4. Vyživovací povinnost – trvá od narození až do doby, kdy je schopen se živit sám

Práva a povinnosti dětí:

  1. Řídit se pokyny rodičů
  2. Podílet se svou prací na chodu domácnosti
  3. Vyživovací povinnost k rodičům (v situaci, kdy to rodiče potřebují)

Vyživovací povinnost:

  • O výši rozhoduje soud na návrh oprávněné osoby, rozhodnutí musí být v souladu s právními normami a s morálními zásadami
  • Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá od jeho narození do doby, kdy je schopno samo se živit (max. do 26 let)
  • Dítě má vyživovací povinnost vůči rodičům v situaci, kdy to potřebují
  • Vyživovací povinnost mezi manžely -> je uzákoněna, aby životní úroveň manželů byla stejná

Zřítdkakdy uplatňující se vyživovací povinnosti:

  • Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými v přímé linii (např. dědeček a vnuk)
  • Příspěvek na výživu rozvedeného manžela, který není schopný sám sebe živit, a příspěvek na výživu a úhradu nákladů neprovdané matce (který je povinen poskytovat otec jejího dítěte po dobu 2 let)
  • Právo na výživné se nepromlčuje – lze je však přiznat od dne zahájení soudního řízení. Výživné pro děti však za dobu nejdéle 3 let zpětně od zahájení soudního řízení

ZÁSAHY STÁTU DO ČINNOSTI RODINY

  • Péče o děti, o které se z různých důvodů jejich rodiče nestarají, přebírá stát
  • V případě nesprávné péče zasahují orgány péče o dítě (zřizovány při krajských úřadech):
  1. Mohou uskutečnit napomenutí (návštěva sociální pracovnice v rodině)
  2. Dohled nad výchovou dítěte (pravidelné návštěvy sociální pracovnice v rodině)
  3. Omezení nezletilému (např. zákaz vycházení po 7. večerní)
  4. Pouze soud může omezit nebo zbavit rodičovské zopovědnosti
  5. Může nařídit ústavní výchovu (dítě umístit do diagnostického ústavu)

Formy náhradní výchovy:

1. Osvojení (adopce)

  • Přijetí cizího dítěte za vlastní
  • Rozhoduje o něm soud na návrh osvojetele (nový rodič)
  • Osvojitel musí splňovat zákonné podmínky:
  1. nezletilost osvojence
  2. přiměřený věkový rozdíl
  3. dobrý zdravotní stav
  4. přivolení rodičů dítěte (biologičtí musejí souhlasit, vyjímka – pokud neprojevují zájem)
  5. osvojitelé musejí být manželé
2 druhy:
  1. Zrušitelné (na nějaké časové období)
  2. Nezrušitelné – je vydán nový rodný list, mezi dítětem a osvojiteli vzniká právní vztah

2. Pěstounská péče

  • Poskytovaná dětem jejichž výchova u rodičů není dlouhodobě zajištěná, ale děti nejsou vhodné k adopci (kontakt s biologickou rodinou)
  • Vzniká rozhodnutím soudu a končí dosažením zletilosti dítěte
  • Pěstounem se můžestát jednotlivec nebo manželé
  • Pěstoun má práva a povinnosti rodiče
  • vyživovací povinnost biologických rodičů nezanikánezaniká
  • Stát pěstouny finančně podporuje

3. Poručnictví

  • Nahrazuje rodičovskou péči – pokud rodiče dítěte zemřeli nebo nemohou rodičovství vykonávat
  • Soud určí poručníka (většinou blízký příbuzný)

4. Ústavní výchova

  • podle věku
  1. Kojenecký ústav (do 3 let)
  2. Dětský domov (3-18 let)

PRACOVNÍ PRÁVO

  • Upravuje pracovně právní vztahy = vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

PRAMENY

1) Listina základních práv a svobod

  • Člověk má právo na práci

Tři druhy:

  1. Uplatnění vůči sobě (podnikatel)
  2. Uplatnění vůči zaměstnavateli (zaměstnanec)
  3. Uplatnění vůči státu (úřad práce)

Tři funkce úřadu práce:

  1. Zprostředkovává pracovní činnost
  2. Nabízí rekvalifikaci = získávání nových znalostí a dovedností; rekvalifikace v rámci znalostí
  3. Podpora v nezaměstnanosti

Podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti:

  1. Aktivní hledání práce
  2. Odpracovt alespoň 12 měsíců za poslední 2 roky

Délka podpory v nezaměstnanosti:

  • mladší 50 let – 5 měsíců
  • 50 – 55 let – 8 měsíců
  • starší 55 let – 11 měsíců

2) Zákonník práce

3) Zákon o zaměstnanosti

4) Vnitřní předpisy

VZNIK PRACOVNĚ PRÁVNÍHO VZTAHU

1. Volbou:

  • je zvolen (např. prezident, generální řiditel)

2. Jmenováním:

  • např. řiditel školy

3. Smlouvou

Smlouva musí obsahovat:

  1. Druh práce (pracovní náplň)
  2. Místo výkonu práce (nejlépe co nejpřesněji)
  3. Datum nástupu do práce

Smlouva může obsahovat:

  • Odměna za práci
  • Doba určitá/neurčitá
  • Zaměstnanecké výhody
  • Rozměr dovolené
  • Datum a razítko
  • Zkušební doba (trvá 3 měsíce) – zaměstnanec i zaměstnavatel mohou kdykoliv ukončit pracovní poměr okamžitě bez udání důvodu
  • Výpovědní doba (trvá 2 měsíce), je dána ze zákona

ZÁNIK PRACOVNÍHO POMĚRU

1. Dvoustranný zánik

  • Domluví se obě strany
  • Musí být písemně s datem ukončení pracovního poměru
  • Musí být 2 kopie

2. Jednostranný zánik

  • jedna ze stran se rozhodne pracovní poměr ukončit
  1.  Výpověď – musí být písemně, jsou 2 kopie, výpovědní lhůta = 2 měsíce (vždy od začátku následujícího měsíce)
  2. Okamžité zrušení
  3. Zrušení ve zkušební době

I. Výpověď:

  • Zaměstnanec může dát bez udání důvodu
  • Zaměstnavatel musí uvést důvod (kvůli ochraně zaměstnance, aby měl jistotu práce)
  • Zaměstnavatel musí uvést důvod, který je uveden v Zákoníku práce (např. ruší se pracovní pozice, organizační změny)
  • Ochranná doba = dána zákonem, zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď např. při těhotenství, při pracovním úrazu

II. Okamžité zrušení:

  • Není výpovědní lhůta

Ze strany zaměstnance:

  • především ze zdravotních důvodů (pokud mu ta práce může způsobit zdravodtní potíže nebo ohrozit jeho zdraví)
  • Pokud nedostane mzdu 15 dní po datu splatnosti

Ze strany zaměstnavatele:

  • Pokud je zaměstnanec nepodmíněně odsouzen za spáchání trestného činu na dobu delší než 1 rok
  • Porušení pracovních povinností obvzláště hrubým způsobem (např. krádež, nedocházka, ohrožení života ostatních zaměstnanců, práce pod vlivem alkoholu)

Odstupné:

  • Na odstupné má zaměstnanec nárok, pokud dostane výpověď
  • Výše odstupného záleží na době, jak dlouho tam pracoval
  • Souvsí s dobou dostání výpovědi (např. když někde pracuje 3 roky = dvojnásobek až trojnásobek platu, může to být i 12 platů)
  • Po odchodu ze zaměstnání je důležité potvrzení o výkonu pracovního poměru tzv. zápočtový list (je tam uvedena výše platu, náplň práce, doba trvání apod.

PRÁCE KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR:

  • Definice – jsou to práce malého rozsahu, popř. práce jejíž potřeba se vyskytuje jen příležitostně či nepravidelně
  • např. tzv. brigády

1) Dohoda o provedení práce:

  • Maximálně 300 hodin v roce (u jednoho zaměstnavatele)
  • Neplatíme zdravotní a sociální pojištění
  • Pokud výdělek přesáhne 10 000 měsíčně musíme platit pojištění
  • Písemná dohoda

2) Dohoda o pracovní činnosti:

  • Rozsah: maximálně 20 hodin týdně (v průměru) = polovina pracovní doby
  • Písemná podoba
  • 15 denní ýpovědní lhůta
  • Výpověď moohou podat obě strany bez udání důvodu

Pracovní smlouvy mezi 15. a 17. rokem:

  • Ukončená povinná školní docházka
  • Nesmí se pracovat přesčas
  • Nemělo by se pracovat více než 8 hodin v kuse
  • Studenti – sleva na daních
  • Pod 15 let musí schválit pracovní úřad

Pracovní doba:

  • Podle zákona 40 hodin týdně
  • 8 hodin denně v průměru
  • Rozložení pracovní doby určuje zaměstnavatel
  • Nárok na přestávky

Dny pracovního klidu:

  • Státní svátky
  • Nárok na příplatek, při práci na státní svátek

Dovolená:

  • Po odpracování 60 dní má zaměstnanec nárok na to vzít si dovolenou
  • dobu určuje zaměstnavatel
  • Ze zákona 4 týdny v roce

Dodatková dovolená:

  • Při náročné práci
  • Týden navíc
  • Státní zaměstnanci – delší dovolená
  • V některých případech lze dovolenou proplatit nebo převést do dalšího roku

Pracovní řád:

  • Pravidla k výkonu práce
  • Určuje ho zaměstnavatel
  • Zákoník práce je mu nadřazen

Odměňování práce:

  • Odměna za práci se nazývá mzda
  • Minimální mzda = momentálně 8500 Kč měsíčně

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci:

  • Každý zaměstnanec musí dodržovat pravidla bezpečnosti při práci
  • Zaměstnanec s nimi musí být seznámen

Pracovní podmínky žen:

  • Různá omezení (např. zvedání příliš těžkých břemen,  těhotná žena nesmí pracovat přesčas apod.)

Mateřská  a rodičovská dovolená:

Mateřská dovolená:

  • Dovolená související s porodem

Rodičovská dovolená:

  • Starání se o dítě (může i muž)
  • Nárok do 3 let dítěte

Odpovědnost za způsobenou škodu

1) Hmotná zodpovědnost

  • Např. za ztrátu peněz z pokladny
  • Není do 18 let

2) Odpovědnost zaměstnavatele

  • Často se týká pracovních úrazů – nárok na odškodnění (náhrada za bolest, tzv. bolestné, nárok na uhrazení léčebných výloh atd.)
  • Důležité je to nahlásit zaměstnavateli
Pracovní úraz:
  • Jednorázová záležitost
  • Pokud zaměstnanec dodržel všechny předpisy, tak má nárok na odškodné)

Odborové organizace:

  • Hájí práva zaměstnanců
  • Prosazují jejich pracovní a sociální zájmy
  • Můžou vznikat v jednotlivých podnicích, jsou i na celostátní úrovni

Tripartita:

  • orgán, který v sobě zahrnuje 3 složky
  • Cílem je zlepšování pracovního prostředí a pracovních podmínek
  • Schází se pravidelně
  • Kolektivní vyjednávání = uzavírání smluv nebo dohod mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

Složky:

  1. Členové vlády
  2. Zástupci odborových organizací
  3. Zástupci zaměstnavatelů

TRESTNÍ PRÁVO

  •  

    Spadá do veřejného práva

Definice:

  • Souhrn právních norem o trestání osob za závažná provinění proti společenským a individuálním zájmům

Hlavní cíl:

  • Udržení pořádku a bezpečnosti ve státě

Dvojí základní dělení:

  1. Hmotné (hlavním pramenem je Trestní zákoník)
  2. Procesní (hlavním pramenem je Trestní řád)

Hmotné právo:

  • Vymezuje, klasifikuje trestné činy
  • Ukládá výši trestu za spáchání trestného činu

Procesní právo:

  • Upravuje postup při zjišťování, posuzován trestných činů
  • Upravuje, jak má probíhat soud
  • Zabývá se výkonem uložených trestů

Trestný čin:

  • Jednání, které je nebezpečné pro společnost
  • Jeho znaky jsou definovány v zákoně
  • Nejzávažnější trestný čin je vlastizrada
  • Trestný čin je i pokud o spáchání trestného činu
  • Pachatel trestného činu = fyzická osoba, která spáchala trestný čin
  • Spolupachatelé = osoby, které spáchaly trestný čin společným jednáním

Účastníci trestného činu:

  • Může být organizátor, návodce, pomocník – nemusí trestný čin spáchat, ale mají na trestném činu podíl.
  • Organizátor – řídí a organizuje trestný čin (tzv. mozek akce)
  • Návodce – navede druhého člověka ke spáchání trestného činu
  • Pomocník – úmyslně pomůže pachatelům spáchat trestný čin (např. sežene zbraně)

Podmínky trestní odpovědnosti:

  • Podmínky, které musejí být splněny, aby se jednalo o trestný čin
  1.  Naplnění skutkové podstaty = došlo k tomu, co je definováno v zákoně
  2. Vina = pachatelův vztah ke skutečnostem napňujícím skutkovou podstatu

Vina:

I. Případ viny = Úmysl

  1. Přímá = úmyslně naplněná (např. krádež v obchodě)
  2. Nepřímá = jednání, o kterém víte, že může vést ke spáchání trestného činu (např. zapálení cizího domu, ale někdo uhoří – v původním plánu neměl nikdo uhořet)

II. Případ viny = Nedbalost

  1. Vědomá = spoléháte na to, že k ničemu nedojde (např. vrátný nezamkne psa do kotce a spoléhá na to, že ten pes nikoho nepokouše)
  2. Nevědomá = ten dotyčný nevěděl, že má něco udělat, ale vědět to měl (např. lékař podá pacientovi léky, ale pacient má na lék alergii, takže bude mít zdravotní potíže)
  • Platí presumce neviny – tj. člověk je nevinen, dokud se nedokáže opak

Okolnosti vylučující trestnost:

  • Okolnosti, za kterých pachatel není odsouzen, přestože došlo k naplnění skutkové postaty a je vinen
  • Okolnosti zcela vylučující trestní zodpovědnost neo jí zmírňují

1. Nepříčetnost (duševní prucha):

  • Pachatel při páchání trestného činu trpěl duševní poruchou (např. schyzofrenik – rozpolcená osobnost, trpí halucinacemi)

2. Krajní nouze:

  • Např. vloupání do lékárny při zranění

3. Jednání v nutné obraně:

  • Obrana při napadení, ochrana svého života
  • Obrana musí být přiměřená (adekvátní k situaci)

4. Imunita:

  • Poslanecká, diplomatická a soudcovská imunita
  • Ochrana daná zákonem, pokud zastáváte funkci ve státě
  • Chráněni do určité míry
  • U člena poslanecké sněmovny
  • Hlasuje o vydání poslance k trestnímu stíhání (viz. kauza David Rath)

5. Nezletilost:

  • Do 15 let je člověk zbaven trestní zodpovědnosti
  • Mezi 15. a 18. rokem snížené trestní sazby

6. Oprávněné použití zbraně:

  • Týká se lidí, kteří mají legálně zbraň a využívají jí k práci (např. armáda, policie)

7. Plnění rozkazu:

  • Armáda, policie
  • Musí splnit rozkaz
  • Norimberský proces -souzení nacistických válečných zločinců – odvolávali se na vyšší velení, že plnili rozkazy, ale byli spoluúčastníky
  • Lidská práva jsou rozkazům nadřazena

Zánik trestnosti:

1. Účinná lítost:

  • Pachatel včas zabrání škodlivému následku, který mohl nastat (např. odvezl odpad z CHKO, kam ho předtím odvezl)

2. Promlčení:

  • Trestný čin zaniká po uplynutí určité doby
  • Každý trestný čin má jinou dobru promlčení (dáno zákonem)
  • U některých trestných činů není

3. Amnestie:

  • V kompetenci prezidenta republiky
  • Prezident vymezí skupinu pachatelů, která má být propuštěna
  • Většinou při významném státním výročí
  • Musí jí podepsat i premiér

4. Milost:

  • V kompetenci prezidenta republiky
  • Týká se jednotlivce (konkrétního člověka)

Tresty:

Účel:

  • Ochrana společnosti
  • Zabránit pachateli v páchání další trestné činnosti
  • Výchova pachatele, aby vedl řádný život

Různé druhy trestů:

1. Odnětí svobody:

  • Pachatel musí na určitou dobu do vězení
  • Podmíněný trest – nemusí nastoupit do vězení, pokud v této zkušební době nespáchá trestný čin bude trestu za určitou dobu zbaven trestu
  • Nepodmíněný trest – pachatel nastupuje do vězení bez odkladu

2. Obecně prospěšné práce:

  • V řádu hodin

3. Peněžitý trest:

4. Zákaz činnosti:

5. Propadnutí věci:

  • Přichází se o majetek (o nějakou věc)

6. Domácí vězení:

  • U nižších trestů

7. Zákaz vstupu na kulturní nebo sportovní akce:

  • Např. zákaz vstupu radikálních fanoušků

8. Zákaz pobytu:

9. Ztráta čestných titulů a vyznamenání:

  • Degradace

10. Vyhoštění ze země:

Ochraná opatření:

  • Mají za účelem napravit jedince
  • Např. ochranné léčení

Ochranná výchova mladistvích:

  • Týká se mladších 15 let

Klasifikace trestných činů:

  • Zákon má 13 hlav (částí/skupin)
  1. Trestné činy proti životu a zdraví – vražda, zabití, šíření pohlavní nemoci
  2. Trestné činy proti rodině a dětem – bigamie (mnohoženství), zanedbání vyživovací povinnosti
  3. Trestné činy proti majetku – krádež, vloupání
  4. Trestné činy proti životnímu prostředí – znečišťování přírodní rezervace
  5. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci – vlastizrada, špionáž
  6. Trestné činy proti lidskosti, míru a válečné trestné činy – genocida

Trest smrti:

  • Musí ho schválit prezident
  • V ČR byl do 20. století

Trestní odpovědnost právnických osob:

  • Do urité míry u nás lze trestat právnickou osobu

Přestupky:

  • Méně závažná provinění proti zákonu
  • Přestupky se zabývá správní právo
  • Někdy se mluví o trestním správním právu
  • Mírnější sankce
  • Nezanášejí se do trestního rejstříku
  • Neřeší se u soudu, projednává je přestupková komise, policie, obce + další orgány státní správy
  • Hlavní pramen = zákon o přestupcích
  • Např. rychlá jízda v autě, krádež pod 5000 Kč, rušení nočního klidu

PROCESNÍ PRÁVO:

  • Zabývá se posuzováním trestných činů, vyšetřováním atd.
  • Hlavním pramenem je trestní řád

Orgány činné v trestním řízení:

  • Podílí se na vyšetřování, dokazování
  • policie ČR, státní zastupitelství, soudy

Zásady platné pro trestní právo procesní:

  • Nikdo nemůže být trestně stíhán jinak, než ze zákonných důvodů zákoným způsobem – dáno ústavou a listinou základních práv a svobod
  • Trestní stíhání je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem
  • Presumce neviny = dokud člověk není pravomocně odsouzen, tak je považován za neviného
  • Presumce viny = etická záležitost – člověk je považován za viného a musí dokázat, že je nevinen
  • Vždy veřejné a ústní projednání soudu, pokud není ze zákonných důvodů veřejnost vyloučena
  • Právo na obhajobu (vždy musí být poskytnutá možnost se hájit) => obžalovaný musí mít právníka a pokud si ho nemůže dovolit má obhájce přiděleného státem = tzv. obhájce ex offo

Průběh trestního řízení:

1. Přípravné řízení:

  • Odhalují se okolnosti a příčiny spáchání trestného činu
  • Shromažďování důkazů
  • Výslechy
  • Obviněný může být vzat dov azby = předběžné zadržení obviněného, rozhoduje o tom soud ze zákonných důvodů (např. ovlivňování svědků, obava z útěku, obava z dalšího páchání trestné činnosti)
  • Obviněný má vždy právo na advokáta, právo nevypovídat, nesmí být vynucené doznání

2. Předběžné projednání obžaloby:

  • Státní zástupce předává obžalobu soudu, pokud soud shledá nedostatek důkazů, pokud má pochybnosti o závažnosti, může být soud ukončen
  • Není vždy

3. Hlavní líčení:

  • Soud rozhoduje o vině/nevině obviněného/obviněných a vynáší rozsudek – pravomocný/nepravomocný (určitá lhůta, kdy se proti němu lze odvolat)
  • Dochází k výslechu všech zůčasněných
  • Soudce může být jeden nebo víc (to se nazývá senát)
  • Není povinné vypovídat proti vlastní rodině
  • Svědčení je povinné, pokud se nejedná o obžalovaného z vlastní rodiny

4. Odvolací řízení

  • Odvolání kvůli nespokojenosti s rozsudkem
  • Odvolává se k vyššímu soudu
  • Vyšší soud může rozsudek potvrdit, vrátit, projednat sám
  • Proti tomuto rozsudku se nelze odvolat

Polehčující a přitěžující okolnosti

  • Rozhodují o výši trestu
  • Polehčující okolnosti – např. spolupráce při vyšetřování, donucení atd.
  • Přitěžující okolnosti – např. brutalita, organizátor, recidiva (opakování)

5. Vykonávací řízení:

  • Vykonává se trest
  • Trest se zapisuje do trestního rejstříku