Rodinné právo

Rodinné právo

 

Rodinné právo

=  upravuje manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, mezi dalšími příbuznými a náhradní
výchovu dětí (patří do soukromého práva)

  • Základními prameny jsou: Zákon o rodině, Občanský zákoník, Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, zákon o pěstounské péči, Zákon o registrovaném partnerství
  • Účelem je ochrana manželství, mateřství, rodiny a práv dětí
  • Základní zásada je zásada solidarity – pomoci

Manželství

= trvalé společenství muže a ženy založené zákonným způsobem
účelem by mělo být založení rodiny a řádná výchova dětí

Manželství vzniká

a)    Občanským sňatkem (uzavírá se před předepsaným státním orgánem, přítomni jsou oddávající – starosta, radní, snoubencidva svědcimatrikář/ka – má na starosti dokumenty)
– Probíhá na obecním úřadě v místě trvalého bydliště jednoho ze snoubenců
– Jsou zde vedeny matriky, do kterých je uzavření manželství zapsáno
– Sňatek lze uzavřít také v zahraničí, na zastupitelství
– Lze ho uzavírat i v zastoupení. Trvá to cca 15min.

b)    Církevní sňatek – lze ho uzavřít před kteroukoli státem registrovanou církví
– Před obřadem musejí nejprve odevzdat potvrzení obvodního úřadu, že odevzdali prohlášení
– Přítomni jsou oddávající, dva svědci
– Po obřadu musejí doručit potvrzení o sňatku na matriční úřad, v jehož obvodu bylo
manželství uzavřeno

c)      Může být kombinace obou sňatků

Snoubenci musejí podepsat prohlášení

  • 1)    Že spolu vstupují do manželství
  • 2)    Že jim není známa žádná okolnost vylučující manželství
  • 3)    Navzájem znají svůj zdravotní stav
  • 4)    Zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů
  • 5)    Že se dohodli o příjmení (různé kombinace)

 

Platné manželství nelze uzavřít

  • a)    Bigamie – muž je už jednou ženatý nebo žena vdaná
  • b)    Překážka nezletilosti – osoba mladší 18let
  • c)     Překážka nezpůsobilosti – zbavení způsobilosti
  • d)    Překážka duševní poruchy – nelze uzavřít manželství s osobou postiženou duševní chorobou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům
  • e)    Překážka příbuzenství – mezi předky či potomky, v přímé linii mohou jen bratranec a sestřenice
  • f)     Vada právního úkonu – manželství uzavřené pod pohrůžkou, omyl, který se týká totožnosti (soud prohlásí manželství za neplatné na návrh jednoho z manželů)
  • –          pokud se vyskytne jedna z překážek, soud prohlásí manželství za neplatné už od jeho počátku – má se za to, jako by nikdy nevzniklo
  • –          jestliže ještě před rozhodnutím soudu překážka odpadne – manželství se stane platným
  • –          konvalince = zhojení vady (např. bigamistovi manželství zanikne, nezletilý dospěje…)
  • –          zdánlivé manželství = spolužité účastníků, jenž neuzavřeli manželství zákonným způsobem
  • –          manželé se mohou bez plné moci navzájem zastupovat v běžných záležitostech

 

Vztahy mezi manželi

  • –          stejná práva a povinnosti (vychází ze zásady rovnoprávnosti)
  • –          manželé mají žít spolu
  • –          být si věrni, vzájemně si pomáhat
  • –          společně se starat o děti a rozhodovat o rodinných záležitostech (pokud se nedohodnou, rozhodne o návrhu jednoho z nich soud – u podstatných věcí)
  • –          vytvářet zdravé rodinné prostředí
  • –          manželé se bez plné moci mohou vzájemně zastupovat v běžných záležitostech, jednání jednoho z nich je pak závazné pro oba
  • –          základem jejich majetkových vztahů je společné jmění manželů, které nabývá za trvání manželství
  • –          porušení může být důvodem k rozvodu – nelze je však trestat právní sankcí

 Zánik manželství

  • a)    smrtí jednoho z manželů
  • b)    rozhodnutím o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého
  • c)      soudním rozhodnutím o rozvodu = ROZVOD

Rozvod

a) nesporný (soud + soud. zástupce)

  •     – nejdříve u lidí, kteří jsou spolu jeden rok

b) sporný

  •     – péče o nezletilé dítě, majetkové spory

c) rozvod stížený

  •     – jeden z partnerů, který rozvrat manželství nezpůsobil utrpí rozvodem závažnou újmu
  •     – rozvod se odkládá o 3 roky

 

Průběh a období po rozvodu

a)    Řeší se péče o nezletilé děti = rodičovská odpovědnost

  • – soud musí určit do čí péče bude dítě svěřeno, soud nemusí dvojici rozvést, pokud by
  •   to bylo v rozporu se zájmem dítěte – zvláštní důvody
  • – manželství nemůže být ukončeno, dokud nenabude právní moci rozhodnutí soudu o
  •   úpravě poměrů nezletilých dětí po rozvodu
  • – pokud jsou oba rodiče způsobilí k výchově dětí a mají-li o ni zájem, mohou být děti
  •   soudem svěřeny do společné, eventuálně střídavé výchovy, je-li to v jejich zájmu
  • – při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů sleduje soud zájmy dítěte
  •   s ohledem na jeho osobnost (vlohy, schopnosti, vývojové možnosti) a životní poměry
  •   rodičů
  • – nutno respektovat práva dítěte – péče obou rodičů, přihlížet k citové orientace dítěte,
  •   výchovným schopnostem rodičů, citové vazby na sourozence, prarodiče i ostatní
  •   příbuzné

b)    Majetkové vypořádání

  • – společné jmění manželů zaniká
  • – rozdělení majetku na půl (záleží na existenci předmanželské smlouvy)
  • – zohledňuje se, jak se kdo zasloužil a potřeby nezletilých dětí

Registrované partnerství

= úřední svazek dvou osob stejného manželství

  • –          V ČR od roku 2006
  • –          osoby starší 18let
  • –          uzavírá se před matričním úřadem
  • –          nevzniká společné vlastnictví majetku
  • –          partner je blízká osoba –  má přístup k osobním informacím
  • –          vzájemná vyživovací povinnost
  • –          mohou se zastupovat v běžných právních záležitostech
  • –          mohou vychovávat vlastní děti, ale nemohou si dítě osvojit

Rodina

  • ve smyslu právním jsou to manželé a jejich děti
  • – ostatní spolu žijící osoby jsou příslušníci domácnosti
  • – osobní příslušnost k domácnosti má právní význam v občanskoprávních vztazích (přechod nájmu,
  •   bytu, dědění…)

 

Příbuzenství

  • a)    Přímá linie – pochází jeden z druhého (stupeň dán počtem porodů)
  • b)    Pobočná linie – osoby mající společního předka (sourozenci)
  • – příbuzenské vztahy vznikají také nemanželským zplozením
  • – rozsah vzájemných příbuzenských práv a povinností je stejný, ať jde o dítě manželské či
  •    nemanželské
  • – početí dítěte umělým oplodněním – lze vykonat pouze se souhlasem manžela matky

 

Vztahy rodičů a dítěte

  • –          vzniká mezi nimi příbuzenský vztah (u dítěte jeho narozením)
  • –          rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče, které za jejich všestranný vývoj nesou odpovědnost
  • –          při výchově je povinen a oprávněn pomáhat i manžel, který není rodičem dítěte ale žije s ním ve společné domácnosti
  • –          rodiče mají právo a povinnost své děti zastupovat a spravovat jejich záležitosti, zejména pokud jde o majetek a výnosů z něj
  • –          pokud by to tak nebylo – může dojít k omezení rodičovských práv, o tom rozhoduje soud
  • –          dojít může i ke střetu zájmů (dědictví po druhém z rodičů, prodej majetku dítěte…)
  • v takovém případě hájí zájmy dítěte soudem ustanovený kolizní opatrovník
  • –          pokud brání rodičům nějaká závažná překážka ve výkonu jejich rodičovských práv a povinností – soud je může jejich rodičovských práv zbavit (týrání, ohrožování mravní výchovy, navádění k trestné činnosti apod.)
  • –          pokud to vyžaduje zájem dítěte, může jej soud svěřit do výchovy jiného občana, například prarodičům, zletilému sourozenci Þ smrt rodičů, krajně nevhodné bytové podmínky, závažné nedostatky ve výchově apod.
  • –          zda-li je výchova vážně ohrožena, nebo ji nemohou rodiče zajistit, může být nařízena soudem
  • Ústavní výchova
    – užita v případě
    – může trvat až do zletilosti (popř. o jeden rok déle, aby dítě mohlo ukončit přípravu na
    budoucí povolání)

Otcovství – matka je vždy jistá, otec nejistý

  • a)    otcem je vždy manžel, narodí-li se dítě provdané ženě
  • b)    za otce se považuje muž určený souhlasným prohlášením obou rodičů
  • c)     otce určuje soud

 

Rodičovská odpovědnost

= soubor práv a povinností rodičů

  • a)    péče o nezletilé dítě
  • b)    zastupování při úředních jednání
  • c)     určení příjmení a jména dítěte
  • d)    vyživovací povinnost

 

Povinnosti dětí

 

  • a)    řídit se pokyny rodičů
  • b)    podílet se svou prací na chodu domácnosti
  • c)     vyživovací povinnost vůči rodičům, v situaci, kdy to rodiče potřebují

Náhradní výchova dětí

– péči o děti, o které se z různých důvodů nestarají rodiče, má na starosti stát
– umisťuje je buď

a) Do domácnosti – vhodných a ochotných fyzických osob
b) Do výchovných zařízení – kojenecké ústavy (do 3let), dětské domovy (do 18let, či do ukončení
vzdělání)

–          rodičovskou výchovu nejlépe nahrazuje: osvojení nebo pěstounská péče

 

ZÁSAHY STÁTU DO ČINNOSTI RODINY

 

–          péče o děti, o které se rodiče z různých důvodů nestarají, má na starosti stát

–          Orgán péče o dítě – zřízen u každého krajského soudu

  • 1)    může dát rodičům napomenutí
  • 2)    ohled nad výchovou dítěte
  • 3)      omezení zletilému (úloha soudu – může rozhodnout o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, rozhodují o ústavní péči)

 

1) Osvojení

  • – adopce
  • = přijetí cizího dítěte za vlastní
  • –          osvojením vzniká stejný poměr jako mezi rodičem a dětmi a dále i poměry příbuzenské
  • –          práva a povinnosti osvojence a jeho původní rodiny zanikají
  • –          osvojené dítě má příjmení osvojitele
  • –          o osvojení rozhoduje soud – na návrh osvoboditele

 

Podmínky

  • –          nezletilost osvojence
  • –          přiměřený věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem
  • –          dobrý zdravotní stav obou stran
  • –          svolení rodičů (pokud jej nedali předem)
  • –          bez svolení rodičů (Nejméně 2 měsíce po narození neprojevili rodiče zájem aniž by jim bránila závažná        překážka. Po dobu 6 měsíců neprojevili opravdový zájem)
  • –          společné dítě mohou osvojit pouze manželé

2 stupně osvojení

I.             stupeň osvojení – nezrušitelné
– může zrušit jen soud z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo
osvojitele
– při dosažení zletilosti lze toto učinit i dohodou – rozhodne opět soud
– zrušením osvojení pak vznikají znovu práva a povinnosti mezi dítětem
a jeho původní rodinou
– dítě také znovu ponese své původní příjmení

II.           stupeň osvojení – nezrušitelné
– dítě musí být starší než 1 rok
– osvojitel musí prokázat své schopnosti – 3 měsíce
– osvojitel musí podat žádost u soudu
– takto osvojit mohou jen manželé, manžel, žijící s rodičem dítěte, nebo
výjimečně osamělá osoba

 

– po rozhodnutí soudu jsou osvojitelé zapsáni v matrice místo rodičů
– vztah k původní rodině zaniká  a toto osvojení nelze nikdy zrušit

 

2) Pěstounská péče

– poskytuje se dětem, u kterých není z dlouhodobých příčin zajišťována rodiči
– o svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud
– jde o opatření dočasné a končí nejpozději zletilostí
– zůstávají zachovány původní rodinné a příbuzenské vztahy
– dítě nese jméno pěstouna
– pěstouny mohou být manželé i jednotlivci
– mají práva i povinnosti rodičů, ale zastupovat dítě mohou jen v běžných věcech
– na zajištění potřeb dítěte dostávají příspěvek od státu a dále odměnu za výkon pěstounské
péče

3) Poručenství

– stanovuje soud
– pokud rodiče dítěte zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti
– poručník dítě vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek místo jeho rodičů
– poručníkem se stává většinou někdo z příbuzných nebo osoba blízká dítěti i rodině
– poručník nemá vyživovací povinnost k dítěti

4) Opatrovnictví
– vymezeno soudem v případě střetu zájmů rodičů a dětí, sourozenců, ohrožení majetkových zájmů
dítěte nebo z jiných důvodů
– opatrovník má práva a povinnosti pouze v záležitostech, které vymezí soud podle účelu, pro který
byl ustanoven

Vyživovací povinnosti v rodinném právu

– členové rodiny mají povinnosti navzájem si pomáhat
– jedním z právních projevů této povinnosti, která má jinak spíše morální charakter, je existence
vyživovací povinnosti
– o výživném rozhoduje soud na návrh oprávněné osoby
– rozhodnutí musí být v souladu s právními normami a také s morálními zásadami

Druhy vyživovací povinnosti

 

a)    Rodičů k dětem 
– vzniká v okamžiku narození dítěte
– oba rodiče na základě svých schopností, možností a majetkových poměrů
– trvá do doby, dokud dítě nenabude schopnosti samo se živit
– po celou dobu jeho soustavné přípravy na povolání (26 let)

b)    Děti vůči rodičům
– vzniká za předpokladu, že rodiče nejsou sami schopni se živit a dítě má možnost
výživné poskytovat
– přihlíží se k vyživovacím povinnostem mezi manželi nebo rozvedenými manželi
– soud přihlíží k souladu s dobrými mravy (rodiče byli zbaveni vyživovací povinnosti –
nemusí ani dítě)

c)     Mezi ostatními příbuznými
– jedná se o příbuzné v řadě přímé – prarodiče

d)    Mezi manželi
– založena na zásadě vzájemnosti
– základem je zabezpečení stejné životní úrovně obou manželů
– ne mezi druhem a družkou

e)    K rozvedenému manželovi
– manžel, který není schopen živit se sám živit, má vůči bývalému manželovi nárok na
výživné v rozsahu přiměřené výživy – není časově omezena
– vyživovací povinnost zaniká v případě, že oprávněný manžel znovu nebude schopen
sám se živit, nebo jestliže uzavře manželství
– manžel, který zásadně zapříčinil rozvod nemá nárok
– manžel, který zásadně nezapříčinil rozvod má nárok na výživné v rozsahu stejné
životní úrovně 3 roky

f)     Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky
– vůči otci dítěte – nárok na náklady spojené s těhotenstvím a porodem
(zdravotní obuv, zdravotní péče)
– nárok matky na výživu 2 roky – základní předpoklad, že došlo k určení otcovství podle
některých domněnek určování otcovství