Sociologie jako společenská věda

Sociologie jako společenská věda

 

  • – vznik sociologie, předmět, metody
  • – vývoj sociologie
  • – česká sociologie
  • – sociologické koncepce společnosti
  • – soudobé problémy české společnosti

Sociologie = věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti(spol. jevů a vztahů), její strukturu a zákonitosti jejího vývoje; snaží se formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin

– věda pravděpodobnostní, charakterizována teoretickým pluralismem(= mnoho teorií, které se proplétají, přístupy)

Vznik sociologie, předmět, metody

  • – od nepaměti snaha lidstva porozumět společnosti
  • – protosociologie = celé období do ustanovení sociologie jako vědy
  • – antické názory na společnost, po rozpadu rodového zřízení ve starověkém Řecku vznikaly tzv. poleje(městské státy), společnost se začala více organizovat, byla zde svoboda
  • – Platón uznával aristokracii
  • – Aristoteles uznával demokracii s výhradou nebránit lidem zbohatnout

Novověké názory:

  • – T.Hobbes, angl. empirik, tvrdil, že v přirozeném stavu společnosti vládne mezi lidmi tzv. válka všech proti všem = všichni lidé prosazují své egoistické zájmy, stát má za funkci tuto společnost organizovat do smysluplného fungování
  • – J.Lock, angl. empirik, tvrdil, že ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za funkci ji pouze udržovat a chránit
  • – J.J.Rousseau – jeho pojetí společnosti stojí na tzv. společenské smlouvě, jíž se jednotlivci nezbavují svých práv, nýbrž se podřizují zákonu, který si sami dali(jsou poddanými i suverény zároveň); lidé tedy delegují svá práva na reprezentanty, rozvíjí se svoboda a rovnost a vytváří se lidský svět, který je nad světem přírody, společnost je tedy lidské dílo
  • – zakladatelem sociologie je fr. sociolog August Comte(1798-1857), je představitelem filozofického pozitivismu – „Kurz pozitivní filozofie“
  • – pozitivismus = popis jevů, analýza faktů, odmítnutí smyšlenek, spekulací
  • – societas = společnost + logos = slovo, určení, věda, rozum
  • – Comte stanovil zákon 3 stádií, kterými prochází lidské poznání:
  • 1) teologická – víra v absolutní princip
  • a) animismus(objekty byly oživené)
  • b) polytheismus(každý jev má svého boha)
  • c) monotheismus(jeden bůh)
  • 2) metafyzická – místo bohů lidstvo uznává abstraktní jevy(příroda)
  • 3) pozitivní – lidé se vzdávají po podstatě a hledají vztahy mezi fakty

Vývoj sociologie

– představitel organicismu(=jednota společenských a přír. zákonů)

– zastánce liberalismu(vše by se mělo vyvíjet samo bez zásahů člověka)

– obhajuje společnost, která ja sama bez zásahů schopna dojít k optimálnímu stavu; odmítá socialismus a třídní boj

Karel Marx – něm. sociolog(1818-1883)

  • – základem společnosti jsou ekonomické vztahy
  • – dějiny lidstva jsou obdobím tříd a třídních bojů
  • – třídy = velké skupiny lidí, které se odlišují svým vztahem k výr. prostředkům, vůči sobě jsou nepřátelské, jednostranný důraz na boj a konflikt, podcenil možnost spolupráce tříd
  • – jeho učení obsahuje úvahy o dosažení rovnosti tříd násilnou revolucí, cesta k beztřídní společnosti

Emil Durkheim – fr.(1858-1914)

  • – definuje sociologii jako vědu o sociálních faktech
  • – v současné sociologii – objektivistický přístup(k výkladu věcí)společnost je souborem daností, struktur vytvořených člověkem, člověk se jim přizpůsobuje a jeho chování je předurčeno, podmíněno a limitováno
  • – společnost = základ lidského života, zkoumal moderní společnostvysoce rozvinutá dělba práce
  • – solidarita – základ společenského soužití lidí
  • – anomie – stav společnosti, kdy přestávají platit normy a hodnoty
  • – představitel sociologického realismu

Max Weber – něm.(1864-1920)

  • – sociologii definuje jako vědu o sociálním jednání
  • – v současné sociologii – interpretativní přístupčlověk je sice situován do společenských vztahů, ale podstatné je, jak jim rozumí, jaké významy jim dává, za co je pokládá a podle toho jedná
  • – zájem o sociální jednání
  • – společnost = suma aktivit, jednání lidí, které je smysluplné, má nějaký cíl a je orientované na druhé lidisociologický nominalismus
  • – moc:
  • 1) tradiční(panovníci,dědičná)
  • 2) legitimní
  • 3) charismatická(kouzlo osobnosti)
  • = schopnost prosazovat své názory, záměry a cíle
  • – statusová hierarchie = alternativa k Marxově pojetí tříd(horní,střední a dolní strata)
  • – různá kritéria pro vymezení pozice:
  • 1) subjektivní(prestiž, posuzování sebe, druhých)
  • 2) objektivní(příjem, kvalifikace, vzdělání)

Vilfredo Pareto – it. ekonom(1848-1923)

  • – teorie elit = skupina lidí ovlivňující společnost(silou, přesvědčováním, manipulací)
  • – ve společnosti probíhá koloběh elit = jádro politického dění
  • – dějiny = hřbitov elit

Od 20.let 20.stol.

Talcott Parsons – am.soc.(1902-1979)

  • – rozvíjí am. sociologii na poč. 20.stol.
  • – strukturální funkcionalismus – sociální rozdíly(nerovnosti) chápe jako funkcionální, přispívá k výkonu, ke společenskému vzestupu, k fungování systému

Robert K. Merton – (nar. 1910)

– teoretik referenční skupiny

Charles W. Mills – (1916-1962)

  • – kritizuje Parsonse za podcenění konfliktu
  • – z nerovnoměrnosti plyne konflikt teorie konfliktu:
  • zničující
  • stimulující

Ralph Dohrendorf – (nar.1929)

– „Moderní sociální konflikt“ – rivalita

G. Simmel

– teoretik konfliktualistických problémů

A. Giddens

– dnešní uznávaný sociolog

Česká sociologie

  • – zakladatelem je T.G.M.
  • – jako věda ustanovena v 80.letech 19.stol.
  • – rozvíjí se na počátku 20.stol.
  • – 1944 – 1.zrušení sociologie  označena za nepřítele říše
  • – 1949 – zrušena  označena za služku buržoazie a imperialismu
  • – 1968-9 – omezována věda, cenzura

T.G.M. – (1850-1937)

  • – první československý prezident
  • – vědecká, politická a morální osobnost(velká autorita)
  • – kriticky navazuje na Comtův pozitivismus a přetváří ho do kritického realismu
  • – „Spis o sebevraždě“ – zaobírá nemladým člověkem, sociologická otázka, patologické jevy
  • – „Ideály humanitní“, „Otázka sociální“

Edvard Beneš

  • – československý ministra zahraničí, prezident
  • – profesionální sociolog – studoval problematiku stranictví a otázku alkoholismu
  • – zabýval se slovanskou otázkou – „Úvahy o slovanství“
  • – větev strukturálního funkcionalismu

I.A.Bláha

  • – ovlivňoval ho T.G.M.
  • – ustavil Masarykovu sociologickou společnost(1925) a začal vydávat časopis Sociologická revue
  • – 1947 založena Vysoká škola sociální v Brně a on byl jejím rektorem

František Krejčí

Emanuel Chalupný

Jan Keller(ekolog, sociolog, publicista)

Sociologické koncepce společnosti

Tradiční – má počátek v období dovršení neolitické revoluce

  • – je pro ni charakteristická existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů
  • – základním vysvětlujícím principem je náboženství
  • – většina populace pracuje v zemědělství a obživu organizuje pouze v rámci svých domácností

Moderní – stojí v opozici k tradiční společnosti

  • – vznik je historicky podmíněný, ustanovuje se na přelomu 18. a 19. stol. v důsledku pádu tradiční společnosti a její sociální kultury
  • – je charakterizována sekularizací(vniknutím světských hodnot do náboženské politiky)
  • – přesun značné částí populace ze zemědělství do průmyslu, zrovnoprávnění všech lidí a vyskytuje se nové třídní rozdělení společnosti

Soudobé problémy české společnosti

Česká společnost:

  • – snižující se porodnost a sňatečnost(demografické změny)
  • – stárnutí české populace
  • – etnocentrismus, rasismus a netolerance Čechů
  • – Ke snižující se porodnosti a sňatečnosti dochází u nás od pol. 90.let 20.stol.
  • – mladí lidé mají mnohem více šancí k osobní realizaci(studium,cestování, trh práce), raději volí jiné formy soužití, jež se díky společenské transformaci stávají stále více akceptovatelnými
  • – ekonomické důvody – vstup do manželství a založení rodiny jsou spojeny s náklady(nemožnost získání vl. bydlení, finanční zátěž spojená s narozením dítěte)
  • – strukturální důvody – způsobeny rozdílnou věkovou skladbou obyvatelstva, všechny ženy nemají možnost najít si odpovídajícího partnera
  • – s poklesem porodnosti souvisí také stárnutí české populace
  • – stárnutí populace znamená, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let na úkor mladých lidí
  • – pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života
  • – stárnutí populace může přinést sociální otřesy(systém financování důchodů)
  • – netolerance k národnostním menšinám, etnocentrismus a rasismus
  • – existence těchto jevů zpochybňuje zákl. demokrat. principy, kterými jsou rovnost všech lidí a jejich nediskriminace na základě odlišné národnosti, kultury, barvy pleti nebo jiné fyzické odlišnosti
  • – etnocentrismus = interpretace kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur v pojmech vlastní společnosti
  • – tolerance a otevřenost jsou znakem civilizované společnosti
  • – multikulturní společnosti = otevřené, tolerantní společnosti, tolerující odlišnost
  • – rasismus = názor, že jedna rasa je nadřazena nad druhou a to na základě odlišných vnějších fyzických znaků