Společnost a kultura

Společnost a kultura

 

  • různost pojetí kultury
  • kultura jako způsob života
  • masová kultura
  • víra a náboženství v současném světě
  •  světová náboženství, sektářství a obrana před ním

Různost pojetí kultury

Kultura

  1. = vše, co je výsledkem činnosti člověka -> tvůrcem kultury je člověk
  2. = soubor duchovních a materiálních hodnot vytvořené lidstvem
  3. = sociálně zakotvené vzorce chování a jednání, které si lidé osvojili jako členové společnosti, jsou pozorovatelné v jejich každodenním jednání a chování
  • lidské jednání a chování je kulturně podmíněno
  • výsledkem jsou instituce = typy jednání vymezené společností
  • sociální organizace není jednání, ale způsob provázení lidí (pozicemi, vztahy, rolemi)
  • charak. znaky
  • naučená
  • je kolektivním produktem (tvoří ji lidé, kteří jsou v sociální interakci)
  • jako celek si zachovává kontinuitu (návaznost)
  • je adaptivní (je schopna přizpůsobit se vnitř. i vněj. změnám)

Dělení

a) materiální kultura (=civilizace)

  • zahrnuje jevy uspokojující materiální představy lidí (pracovní prostředky, předměty denní potřeby, obydlí, oděv, komunikační prostředky…)
  • artefakty (fyzické předměty charak. pro kulturu)
  • symboly (duchovní)

b) duchovní kultura

  • = soubor jevů uspokojující duchovní potřeby lidí (umělecká a literární díla, vědecké poznatky, morální zásady, filosofie, právní ustanovení, náboženské ideje a činnosti vedoucí k jejich tvorbě)

c) normativní jevy = posuzování norem a hodnot

d) symbolická komunikace = jazyk

  • dnes vhodnější užívání  plurálu -> kultury (v rámci jedné společnosti, v témže čas a prostoru, však mohou existovat odlišné systémy norem, které platí jen v některé sociální skupině => skupinové normy)

Kultura jako způsob života

  • enkulturace = proces osvojování si K
  • akulturace = přebírání kulturních rysů
  • subkultura = specifické kult. prvky  menší vyhraněné skupiny (hippies)
  • kulturní dědictví = přebírání toho, co se v minulosti osvědčilo

Funkce kultury

  • orientační, informační, poznávací
  • interpretační
  • socializační
  • zábavná, kompenzační, oddychová

Masová kultura

= označení současné kultury

  • s rozvojem masmédií, dostupná širokému neomezenému množ. lidí
  • je předpokladem pro šíření vzdělanosti
  • přichází  s prům. revolucemi (18. a 19. stol.)
  • její znaky -> masovost (velký počet různorodých příjemců, anonymní)
  • standardizace (stejnost předkládaného)
  • jednosměrnost ( bez zpětné vazby)
  • zaměřena hl. na zisk

Klady

  • celkové všeobecné poznání světa
  • rozšíření vědomostí
  • seznámení s dalšími kulturami
  • lepší dostupnost informací
  • světová pomoc + spolupráce

Zápory

  • vytrácení se dílčích menších kultur
  • přebírání davových názorů
  • jednotnost, nerůznorodost, jednotvárnost světa

Víra a náboženství v současném světě

Víra

  1. = vztahování se k něčemu, co je mimo rozumové racionální poznání
  2. = jistota, řád
  3. = vazba člověka na Boha

Náboženství

  1. = určitá forma názoru na svět
  2. = aktivní i pasivní projevy vztahu  člověka k transcendentní (=přesahující hranici reality) skutečnosti

Dělení:

  1. polyteizmus (uznávání více bohů -> hinduismus)
  2. monotheismus (uzn. 1 Boha -> islám, judaismus, křesť.)
  3. neteismus (uznávání transcendentní  skutečnosti bez osobních rysů, uznávání principů, ne Boha -> buddhismus)

Podoby:

  1. panteizmus = splynutí Boha s přírodou
  2. deismus = Bůh = stvořitel, ale svět s e dál řídí svými zákony
  3. teizmus = Bůh je stvořitel, je všude, vše řídí
  4. ateizmus = odmítání víry v Boha
  5. agnosticismus = veškeré odmítání všech hodnot, poznání světa
  6. teologie = nauka o Bohu předpokládající vnitřní zaujetí (z řec. Theos = Bůh)
  7. religionistika = vědní obor zabývající se historií a rozmístěním nábož., nezaujatě
  8. sociologie = studuje formální (studium církví, sekt, řádů) a obsahovou stránku nábož. (vztah nábož. k etickým problémům)

Úloha nábož. ve společnosti:

  • upevňování společen. vztahů
  • upevňování  a tvorba společen. hodnot
  • pomoc v krizových situacích, charitativní činnost
  • postmoderní společnost:
  • přináší mnohé alternativy náb., pluralita názorů
  • sílí zájem  o východní kultury a myšlení
  • vznik nových nábož. spolků, směrů, proudů… (sekularizace = zesvětštění, laicizace, omezování církevního vlivu; vyvlastnění církevního majetku)
  • dnes – „neviditelná náboženství“ = neuvědomovaná nábož.  (fotbalový fanoušci)

Světová náboženství, sektářství a obrana před ním

Základní světová náboženství

  • lze je rozdělit podle tradice, z níž vycházejí
  • Západní tradice – čerpá ze semitské rodiny, je založena na tradici pokroků, kladnému postoji ke světu  (dobrota, snaha o jeho vykoupení)
  • např. judaismus, křesťanství, islám
  • Východní tradice – vzchází z indické rodiny, charakteristická je mystika (lidstvo nachází Boha uvnitř svého ducha, snaha o vysvobození z koloběhu duší, víra  v absolutně duchovní podstatu reality),   – např. hinduismus, buddhismus

Křesťanství

= monoteistické nábož. navazující na judaismus

  • nejrozšířenější v Evropě a Americe
  • vznik kolem počátku našeho letopočtu na území dnešní Izraele
  • křesťané vyznávají svatou Trojici: Boha – Otce (Hospodina), Ježíše Krista (Mesiáše, Syna) a Ducha svatého
  • základním spisem je Bible – skládá se ze Starého zákona (křesťanství je společné  s Judaismem) a Nového zákona (ten hovoří především o životě a působení Ježíše – ve 4 evangeliích)

Judaismus

= židovské monoteistické nábož.

  • vznik ve 2. tisíciletí př.n.l
  • Bůh – Hospodin dal židovskému národu Zákon (nejvýznamnější – Desatero), ten byl zapsán do Bible  (Starý zákon)
  • jádrem posvátných textů je 5 knih Mojžíšových  (=Tóra)
  • na Bibli navazuje Talmud (části Mišna a Gemara)

Islám

= nejmladší velké monoteistické nábož.

  • založeno Muhammedem v 7. stol. na  Arab. poloostrově
  • z jeho zjevení vznikla základní nábož. kniha = Korán
  • stoupenci = muslimové věří v 1 Boha Alláha  a v Muhammeda jako proroka
  • 5 základních pilířů:
    • vyznávat 1 Boha
    • modlit se předepsaným způsobem
    • v ramadánu se postit
    • dávat potřebným almužnu
    • navštívit posvátnou Mekku

Hinduismus

= označení pro nábož. celé indické civilizace

  • formuje se v 2.tis. př.n.l  a čerpá z posvátných spisů Véd (obsahují chvalozpěvy , filosofické úvahy = upanišady,  a jejich komentáře)
  • uctívány stovky Bohů, v popředí – Višna, Brahma, Šiva..
  • duchovní učitelé hind. = Guru
  • společnou vírou ind. náb. = myšlenka reinkarnace (převtělování)

Buddhismus

= světové náb. pocházející z Indie a rozšíř. po celé JV Asii

  • zakladatel = Siddhartha Gautama (6.–5.stol. př.n.l.) –čestný titul Buddha (= probuzený)
  • víra v koloběh životů  a snaha dosáhnout nirvány, stavu naprostého duchov. naplnění
  • nejstarší kanonický text = Tipitakam (tři koše rozprav)

( fundamentalismus = nejkonzervativnější křídlo náb. = boj příslušníků některých nábož. skupin za zájmy své kultury formou násilné expanze a útlaku příslušníků jiných kultur a vyznání)

Nová nábožen. hnutí:

  • vznikají v nové vlně zájmu o nábož. ve 2. pol. 20 stol.
  • často čerpají z křes. nebo orientál. náb.
  • některá náb.vykazují znaky sekt

Sekty:

  1. = totalitní uzavřené společnosti
  2. = malá skupina věřících negativně se vymezující  vůči konvenční církvi
  • opozice X oficiálním nábož. (z lat. secare = odštěpení)
  • mají autoritativní vůdce
  • bezvýhradná poslušnost
  • potlačována svoboda  myšlení
  • uzavřenost X vnějšímu světu, kritice
  • izolování od příbuzných, rodiny, přátel
  • původ v křes -> mormoni, moonisté, Svědkové Jehovovi, Děti Boží…)
  • okultní a magické pozadí -> satanismus, Woodoo, čarodějnictví…)

ČR

  • 1991 – zákon o svobodě nábož. vyznání, postavení církví  a nábož. společnostech
  • nedošlo k odluce státu od církve
  • největší církev – katolická (římskokat.) -> protestantská (českobratrská církev evangelická)
  • ekumenické hnutí => snaha o sblížení církví (Ekumenická rada církví)
  • různá svět. náb. (po r. 89 – 100 nových nábož. -> asi 50 z toho = sekty)
  • po sčítání lidu (2001)-  26, 8% katolíků, 60% ateistů

Pojmy:

  • Papež = hlava římskokat. Náb. (Jan Pavel II. = Karol Wojtyla  + 2005 -> Benedikt XVII.)
  • teokracie = vláda kněží
  • animismus = myšlenkový systém podle něhož je každá věc prostoupena a ovládána duchovní silou nebo duší
  • celibát = církev. zákon zakazující svatby duchovenstvu
  • bohoslužba = obřad, při kterém dochází ke společ. uctívání Boha
  • eucharistie = přijímání (podobojí)
  • askeze – touha po mravní čistotě, zdrženlivost
  • hédonismus = touha po slastném životě