Trávicí soustava

FUNKCE:

• příjem potravy
• trávení- mechanické a chemické zpracování
• trávíme živiny: cukry, tuky, bílkoviny
• vstřebávání
• výdej, vylučování

FYLOGENEZE:

• prvoci – jednobuněční org., přijímání probíhá různým způsobem – celým povrchem těla (např. bičíkovci), panožky – fagocytóza (kořenonožci – měňavky), buň. ústa (nálevníci – trepka), zpracování potravy – potravní vakuola (váček ohraničený membránou, koluje tělem a uvnitř dochází pomocí enzymů k rozkladu přijaté potravy, jak vakuola putuje v b.  roznášení živin)
• další jsou mnohobuněční
• živ. houby – „pytle ze 2 vrstev buněk“ žijící přisedle, tělní stěna je proděravěla velkým množstvím maličkých pórů (ostie) – do centrální dutiny (ale není to TS – pouze filtrační zařízení) se tudy dostává voda v drobným planktonem, potravu vychytávají límečkové b. pomocí bičíků,to co se nestráví, tak odchází ven z těla velkým otvorem (ovulem)
• první pořádnou TS – trávicí dutina (láčka – 1 otvor – přijímací i vyvrhovací) – žahavci (nezmar si rameny dá kořist do láčky, enzymy potravu rozloží a nestrávená potrava odchází ven), gastrovaskulární soustava – medúzy, ploštěnci  rozvětvená láčka, kanálky, které láčku tvoří, prostupují celým tělem, potrava nasávána vychlípitelným hltanem, trávení + rozvádění živin přímo k buňkám 2 v 1 – ploštěnky, motolice, trávicí s. úplně chybí u tasemnic – žijí ve střevě člověka, kde je potrava již rozložena, přijímají celým povrchem těla)
• živ., u kterých se vyvinula trubicovitá TS – 2 otvory – přijímací otvor a řitní otvor, výhoda: může přijímat potravu a vylučovat nestrávené zbytky zároveň hlísti
• měkkýši, kroužkovci, členovci, strunatci – trubicovitá TS
• u bezobratlých – měkkýšů – trubicovitá TS – mají různé vychytávky – v dutině ústní mají radulu „pilník“ – mechanické zpracování potravy, mají slinné žlázy ze kterých do dutiny ústní tečou sliny, které zefektivňují trávení, dále mají trávicí žlázu hepatopankreas – slinivka jaterní žláza  jednoduchý předskokan slinivky a jater najednou  zefektivňují trávení
• hmyz – u členovců (hmyzu) – Malpighiho trubice – vyl. orgán
• strunatci, obratlovci – u paryb spirální řasa (větší povrch střeva), někteří obratlovci mají zuby, které napomáhají k mech. zpracování potravy, plakoidní šupiny – usmrcování potravy, heterodontní chrup – typický pro savce, 4 žaludky u přežvýkavců
• mimotělní trávení (pavouci), kroužkovci, pijavky – slepé vaky jako zásobárny na krev

PRVOCI- celým povrchem těla, ŽAHAVCI- trávicí dutina

PLOŠTĚNCI- trávicí dutina, TASEMNICE- celým povrchem těla

GASTROVASKULÁRNÍ TS-rozvětvená tráv. dutina, tak aby se zvětšil povrch trávení (medúzy)

HLÍSTI- trávicí trubice- nerozlišená

KROUŽKOVCI, MĚKÝŠI- trávicí trubice, slinné žlázy, žaludek, střeva,slinivko-jaterní žláza

OSTNOKOŽCI- ambulakrální soustava- systém kanálků

OBRATLOVCI- trávicí trubice- členěná

KLOAKA- společný vývod- trávicí, vylučovací, rozmnožovací

Ptáci dva žaludky- svalnatý, mechanický

STAVBA:

• Trubicovitá trávicí soustava
• Je tvořena dutinou ústní, hltanem, žaludkem, tenkým střevem, tlustým střevem, esovitou kličkou a konečníkem.

KDE, ČÍM, NA CO?

• CUKRY (sacharidy)

dutina ústní- Ptyalin štěpí cukry na škorb

dvanáctník- Trypsin

Štěpí se na glukózu (monosacharid)

• TUKY (lipidy)

dvanáctník- žluč způsobuje EMULGACI= rozdělení tuků na menší kousky

 – Trypsin

Štěpí se na glycerol + mastné kyseliny

• BÍLKOVINY (proteiny)

Žaludek- Pepsin štěpí bílkoviny na kratší řetězce

dvanáctník- Trypsin

Štěpí se na aminokyseliny

PŘÍDATNÉ ORGÁNY:

• 3 páry slinných žláz
• Slinivka břišní
• Játra

DUTINA ÚSTNÍ

• Příjem potravy
• Promísení se slinami a mechanické (v malé míře i chemické) zpracování potravy
• Mechanické- zuby, jazyk
• Chemické- trávení škrobů

ZUBY
ukotveny v dásni, v horním a dolním oblouku čelistním

mechanické rozmělnění potravy
 rozlišujeme: řezáky
                      špičáky
                      třenové zuby
                      stoličky

STAVBA ZUBU
1) korunka – vyčnívá z dásně
2) krček
3) kořen – ke kosti připojen vlákny z vaziva → ozubice

Oblast korunky
ZUBNÍ SKLOVINA- na povrchu zubu, v oblasti korunky; vápník a fosfor
ZUBOVINA- obklopena sklovinou
                      – chemickým složením blízký kosti
ZUBNÍ DŘEŇ- vazivová tkáň s nervy a cévami
 – přívod živin, cukrů, O₂
Oblast kořene
ZUBNÍ CEMENT- kryje dentin
 – má stavbu kosti
zuby zasazeny v zubních jamkách

Chrup mléčný (dočasný) a definitivní (trvalý)
mléčné zuby- zakládají se v nitroděložním období
– okolo 6. měsíce života růst zubů (20)

definitivní chrup- 32 zubů (včetně zubů moudrosti)
 – 17 – 25 rok života růst zubů moudrosti

 – řezáky (2), špičáky (1), třenové (2), stoličky (3) 

zubní plak – vrstva na našich zubech
                   – složky: zbytky potravy, bakterie

PATROVÉ MANDLE
funkce: imunitní- na povrchu bílé krvinky, likvidace škodlivin
 Streptococcus pyogens způsobí zánět = Angina → rozmnožení bílých  krvinek (bílé mandle)

JAZYK

• příčně pruhovaná svalovina
• funkce: rozmělňování potravy, posílání potravy dál
• sídlo chuti- sladkost- na špičce, slanost- po stranách, kyselost- po stranách a uprostřed, hořkost- vzadu

Papily- výběžky na jazyku, součástí jich jsou chemoreceptory- chuťové pohárky  chrání  

             před tím, abychom nesnědli něco špatného
           – něco sníme  produkce slin  strávení

SLINNÉ ŽLÁZY
2 DRUHY:

• DROBNÉ SLINNÉ ŽLÁZY- vystýlají dutinu ústní- vývod malého množství slin
• VELKÉ SLINNÉ ŽLÁZY- 6 (3 páry) kolem dutiny ústní- kanálkem odchází do dutiny ústní (exokrinní žlázy- s vývodem)

2 příušní žlázy

2 podčelistní žlázy

2 podjazykové žlázy

Sliny:  99% voda
            1% organické látky- ptyalin- enzym
                                             mucin- hlen (umožňuje polykání)
                                             lysozym– desinfekce (ničí bakterie)
            anorganického původu → vápník, fosfor
 

Polykání:
Pohybem jazyka- jazyk posune potravu nakonec dutiny ústní, dostane se na konec měkkého patra  podráždí  polykací reflex (z prodloužené míchy) 
Zvedne se měkké patro, které uzavře vstup do nosohltanu a uzavře se i epiglottis  potrava se nedostane do hrtanu

PERISTALTIKA– peristaltické vlny posunují potravu trávicí trubicí

                                Smršťování hladké svaloviny

STAVBA STĚNY TRÁVICÍ TRUBICE
1) sliznice– vystýlá trávicí trubici
                – tvořena žlázovým epitelem  výroba trávicích šťáv  trávení- štěpení potravy
                – výroba hlenu- ochrana před šťávami
                                        – klouzání
                                        – zábrana proti škodlivým mikroorganismům
2) podslizniční vazivo– spojuje sliznici ke svalovině
3) hladká svalovina kruhovitá– neovládáme jí vůlí
                                                   – PERISTALTIKA
4) vazivový obal  – blána, která kryje trávicí trubici      

HLTAN

• posouvá potravu do jícnu

JÍCEN

• 25 cm
• peristaltické pohyby- posouvání potravy do žaludku
                          – vytváří „kroužky“

   

ŽALUDEK

• svalnatý orgán, který je v horní dutině břišní vlevo nahoře
• příjem potravy- zadržení na 3-7 hodin
  – asi 2 litry objem
• potrava se zadrží v žaludku (tuky nejdéle)
• tekutiny jen protečou
• na začátku a na konci jsou svěrače (ČESLO, VRÁTNÍK), které slouží k zadržení přijaté potravy  mechanické zpracování díky hladké svalovině, která se smršťuje a dochází k promíchávání potravy s žaludečními šťávami
• povrch uvnitř je zvlněný  zvětšení plochy
• ve stěně žaludku jsou žlázy, které vyrábí žaludeční šťávy

ŽALUDEČNÍ ŠŤÁVY

• OBSAH:

99% vody

1% látky rozpuštěné ve vodě

kyselina chlorovodíková HCl– prostředí kyselé, pH 1-2, ničí bakterie

pepsinogen– neaktivní, neumí nic trávit; vlivem HCl se přemění na účinný (aktivní) enzym

pepsin– štěpí bílkoviny na kratší řetězce

mucin– vystýlá dutinu a chrání před pepsinem a k. chlorovodíkovou

chymozin– enzym, nejvíc u novorozenců poté  ubývá  novorozenec se živí mlékem, které by žaludkem jen proteklo a nezískal by žádné živiny. Díky chymozinu se mléko přemění na „tvaroh“ a dítě může čerpat živiny z mléka

PODNĚT K TVOŘENÍ ŠŤÁV:

• Přítomnost potravy v žaludku a dutině ústní
• Zrakové a čichové podněty
• Při stresu se tvoří méně žaludečních šťáv

Z žaludku odchází trávenina (řídká kaše) přes svěrač po malých kouskách do tenkého střeva

TENKÉ STŘEVO

• trávení potravy a vstřebávání živin do krve
• 4 až 5 m dlouhé, široké 3 cm
• tvořeno 3 částmi: dvanáctník
                            lačník
                               kyčelník 2/3
• sliznice pokryta klky a mikroklky- zvyšují až 600 krát plochu střeva

DVANÁCTNÍK

• ústí sem žlučovod a vývody slinivky břišní
• sousedí se slinivkou břišní a žlučníkem
• do dvanáctníku přitéká ze žlučníku žluč  žlutohnědá, hořká tekutina, která vzniká v játrech a shromažďuje se ve žlučníku, který leží pod játry. Zde se shromažďuje do té doby, než je v dvanáctníku něco tučného  žlučovody přivádí žluč do dvanáctníku
• žluč je nezbytná pro trávení tuků, ve žluči jsou žlučové soli. Ta způsobuje EMULGACI= rozdělení na menší kousky
• do dvanáctníku přitékají i trávicí šťávy ze slinivky břišní- pankreatická šťáva
• PANKREATICKÉ ŠŤÁVY: bezbarvá tekutina, mírně zásaditá- neutralizuje kyselou tráveninu z žaludku, denně asi 1l
• AMYLÁZY, LIPÁZY- štěpí bílkoviny, tuky
• Trávicí enzymy- TRYPSIN– štěpí cukry, tuky, bílkoviny
• 25 cm
• sliznice bohatě zřasena- slizniční klky  produkce hlenu, stěny střeva neprodukují enzymy
• tvořeno hladkou svalovinou- peristaltické pohyby
• chemický rozklad potravy a odvádění živin do krve
• trávení probíhá hlavně ve dvanáctníku

LAČNÍK

• druhá část tenkého střeva, tvoří 3/5 délky celého tenkého střeva
• nejmohutnější trávení a vstřebávání živin

KYČELNÍK

• zhruba 2/3 zbývající délky

TLUSTÉ STŘEVO

• délka 1,5m; průměr 5-7cm
• nemá klky, jen nízké řasy
• začíná slepým střevem- slepý výběžek- APENDIX= červovitý přívěsek
• ČÁSTI T. STŘEVA

tračník vzestupný

tračník přímý

tračník sestupný

esovitá klička

konečník

řitní otvor

• začíná se plnit 4 až 8 hodin po požití jídla
• sliznice nemá klky, neprodukuje trávicí šťávy, vyrábí hlen- usnadňuje posouvání
• vstřebává se zde obrovské množství vody a solí- trávenina se zahušťuje

• Střevní mikroflora
  hnilobní– rozkládají nevstřebané aminokyseliny  amoniak (plyn)
   kvasní– rozkládají nevstřebané cukry  metan, CO₂
              – bakterie Escherichia coli- vyrábí vitamin K a B₁₂
              – bakterie rozkládají žlučové barvivo bilirubin– látky mají hnědou barvu
• 3-4x za den se střevem posune mohutná peristaltická vlna  je potřeba, aby v potravě byla vláknina, která podporuje peristaltiku
• vláknina: tvoří stěny buněk rostlin, celulóza – nemůžeme ji trávit

VLÁKNINA

• polysacharidy, hlavně celulóza- pro nás nestravitelná  brání zácpě, slouží jako
• prevence proti rakovině tlustého střeva
• brání činnosti hnilobných bakterií, podporuje kvasné
• denní příjem by měl být 20-40g celulózy
• podpora peristaltiky
• ve slupce od ovoce a rajčat, zelenina, luštěniny, obilniny
• trávit celulózu dokáží někteří živočichové- např. termit, brvitka, bachořic

STOLICE:

• Vzniká 18- 20 h po přijetí potravy
• nestrávené a nestravitelné zbytky potravy
• Bakterie
• H2O, minerály, produkty štěpení bilirubinu
• Hromadí se v konečníku

VYPRAZDNŇOVÁNÍ

• Reflexní děj
• Informace  prodloužená mícha  konečník (svěrače, jeden ovlivňujeme)  svěrače povolí  VYPRÁZDNĚNÍ

ZÁCPA:

• Zadržování potravy, málo vlákniny, vstřebá se H2O  stolice je tuhá

PRŮJEM:

• Když tlusté střevo posunuje stolici příliš rychle
• Příčiny: bakteriální choroby, stresy

SLINIVKA BŘIŠNÍ

• 20cm, protáhlá žláza
• v dutině břišní za žaludkem
• nejširší část – „hlava“ – leží v ohbí dvanáctníku
• bez slinivky nelze žít
• funguje jako exokrinní a endokrinní žláza

   

  exokrinní
  • na povrchu slinivky jsou lalůčky- mají vývod  společně se shromáždí do jednoho vývodu = výroba trávicí šťávy

endokrinní

• mezi lalůčky se nachází jiné shluky buněk- Langerhansovy ostrůvky– výroba hormonu inzulin
• ostrůvky nemají žádný vývod a tak jde inzulin přímo do krve
• inzulín- podporuje vstup cukru do tkání a jeho využití
  – hlídá hladinu cukru

JÁTRA

• největší žláza v našem těle
• 1,5 kg
• v dutině břišní pod bránicí
• složeny ze dvou laloků – levý (menší) a pravý (větší)
• vrátnicovou žilou ze střeva přichází živiny
• metabolické centrum- chemické reakce → vznik tepla (nejteplejší orgán našeho těla)
• detoxikační funkce: odbourávání alkoholu a dalších škodlivých látek
• vytváří se protrombin a fibrinogen, další důležité bílkoviny
• zadržuje krev (zásobárna)
• zásobárna železa= feritin –Fe
• zásobárna glykogenu (polysacharid) dostane se rychleji do krve
• z molekuly glukózy v řetězcích
• tvoří se žluč z HEPATOCYTŮ  žlučník
• Před narozením krvetvorba
• Rozpad červených krvinek  vznik BILIRUBINU- žlučové barvivo

• CIRHÓZA JATER = tvrdnutí jater
• jaterní tkáň se pomalu mění na tuhou, nepotřebnou vazivovou tkáň a celý proces probíhá dlouho a nepozorovaně
• ovlivňující faktory: dlouhodobé působení škodlivin, které jaterní tkáň i přes výjimečnou regenerační schopnost nedokáže dlouhodobě kompenzovat, alkohol (např. pivo), následek onemocnění žloutenkou BC
• příznaky:únava, slabost, nadýmání, narušení menst., problémy se sráž. krve, snadná tvorba modřin, krvácení z dásní, selhání ledvin, zvětšení sleziny
• vyšetření: jaterní testy (krev), ultrazvuk SONO, biopsie (odebrání morku jater tkáně)
• léčba: alkoholová abstence, hepatopnotektiva – regenerace jater. tkáně (pokud je nemoc v posledním stadiu  jater)

HEPATITIDA (A, B, C) = žloutenka

• infekční – způsobené viry
• v játrech vzniká více bilirubinu – do krve  žloutnutí kůže, bělma v očích
• nejméně nebezpečná hep. A „nemoc špinavých rukou“ – přenos ze stolice, přes ruce, do těla (nedostatečná hyg. na toaletě), je očkování
• B, C – pokud se neléčí  chronické stadium – nedá se léčit, nádor v játrech, cirka jater, přenos: pomocí tělních tek. (krev – narkomani, při pohl. styku)
• proti B – očkování
• proti C – očkování zatím není

DALŠÍ ONEMOCNĚNÍ:

ZUBNÍ KAZ

• příčina: nejčastěji bakterií streptokok  rozkládá cukry na slabé organické kyseliny  ze skloviny se uvolňuje Ca a P, postupně sklovina rozpouští a mizí
• prevence: čištění zubů, fluor- zvyšuje tvrdost zubů, málo sladkého, žvýkačky (podporují tvorbu slin, které obsahují Ca a P)

ZUBNÍ KÁMEN

• vzniká ze zubního plaku, z uložených minerálů

PARADONTÓZA

• poškození ozubice
• pomáhají kyselé roztoky – stahují dáseň okolo zubu

ŽALUDEČNÍ VŘEDY

• narušuje mucin v žaludku, způsobí rozleptání

ZÁNĚT SLEPÉHO STŘEVA

• uložen v pravém podbřišku
• příčiny: podráždění- pecka, parazité, ale příčina stále není jasně známá
• projevy: náhlá bolest břicha, nevolnost, zvracení, malátnost, teplota, průjem, nadýmání, bolestivé píchnutí
• důležité vyhledat lékařskou pomoc
• léčení: chirurgické odstranění

RAKOVINA TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU

• příčiny vzniku: stravovací návyky- nadměrná konzumace tuků, nedostatek vlákniny, spálené jídlo, dědičnost, cigarety
• vznik:výrustek na sliznici – polip (dá se odstranit, nejsou zhoubné)  zmutování polipů  zhoubný  množení
• projevy: krev ve stolici, poruchy vyprazdňování, pocit plnosti, bolest břicha, průjem, zvracení
• diagnóza: kolonoskopie (kolon= tračník) – zavedení kamery přes řitní otvor, rentgen, odebrání stolice

  ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY

• malé, tvrdé  zabraňují protékání žluči  žloutenka
• tvoří se ve žlučovodech, nebo ve žluči, žlučníku
• žluč. kolika  silná bolest podbřišku
• vznik: nerovnováha složek žluči (nadbytek cholesterolu)  nesprávná strava (málo vlákniny a vit. C)
• příznaky: nadýmání, průjem, prudké záchvaty bolesti v podbřišku, nevolnost, zvracení
• žluč. záchvat – až 20 % populace  prudká bolest, zvracení, zežloutnutí (bilirubin)
• chudé Afr. státy – zde se téměř nevyskytuje
• není nutná operace (operace – laparoskopie – odstranění i celého žluč.) hodně vody, vlákniny a vit. C
• prevence: nejíst tučná jídla, pravidelný pohyb, snídat