Nervová soustava

Nervová tkáň – fce:

• obsažena v CNS (=mozek a mícha)
• slouží k přenášení a koordinaci vzruchů (signálů), a tím k řízení těla
• základem tkáně je síť navzájem propojených neuronů = nerv. b.
• neurony – mají schopnost přenášet podráždění – ne el. impuls, pomocí chemikálií dalšímu a dalšímu neuronu
• povrch neuronů tvoří rozvětvené výběžky

fylogeneze:

Fce: každá buňka musí být inervováná

PRVOCI- nemají, ale brvy fungují pomocí čidel na pohyb

ŽAHAVCI- difúzní= rozptýlená

PLOŠTĚNCI, HLÍSTI, MĚKÝŠI- uzlinová= gangliová

KROUŽKOVCI- žebříčková- 2 pásy procházející tělem, jsou spojeny

ČLENOVCI- uzlinová- dokonalejší

OSTNOKOŽCI- pseudohemální- soustava kanálků

OBRATLOVCI- trubicovitá- mícha a mozek

Neurony:

• Vlastní nervové buňky
• Aktivní nervové buňky
• Propojeny pomocí přívěsků
• Přijímají, vytvářejí a vedou vzruchy
• Dráždivé, vodivé

J.E. Purkyně 1835- popsal stavbu nervových buněk

• TĚLO– nese jádro- s DNA a další organely
• DENDRITY– krátké výběžky (hustě rozvětvené), které přijímají impulsy od okolních b. – vystupují z těla neuronu
• AXON (NEURIT)– z těla vystupuje jeden nebo více neuritů = nerv. bláken, které mají na koncích kontaktní výběžky = synapse (synaptický knoflík), jimiž se vzruch šíří na další b. – některé neurity mohou být velmi dlouhé (i desítky cm)

 dendrity i neurity sice mohou v průběhu života dorůst (i zanikat), samotné neurony se však prakticky nemnoží (poškozená nerv. tkáň nemá schopnost regenerace)

• MYELINOVÁ POCHVA– tvořena gliovými (Schwannovými) buňkami, chrání neurit „obal“ , vytvoří izolaci bránící přenosu vzruchu mezi neurity různých neuronů
• RANVIEROVY ZÁŘEZY– rozdělují cca po 1 mm myelinovu pochvu neuritu přeskakuje po nich vzruch  urychlení vedení
• NERVOVÁ ZAKONČENÍ
• SYNAPTICKÉ KNOFLÍKY– vedou vzruch na další neuron

Gliové buňky= neuroglie

• podpůrné buňky – nejsou dráždivé ani nepřenáší vzruch
• více fcí: podpůrná, metabolická, fagocytární, izolační

rozdělení:

• centrální (Astrocyty, Oligodendroglie, Enpedym, Mulerevy buňky)
• periferní (Schwannovy b., Satelitní b.)

Centrální:

Astrocyty

• plazmatické – hlavně v šedé hmotě  výživa neuronů
• fibrilární – hlavně v bílé hmotě  výživa axonůgliová jizva

Oligodendroglie

• tvorba myelinu
• obtočení axonu v CNS
• rozdíl od Schwannových b. (PNS)

Další centrální gliové b.

• Mullerovy b. – v sítnici
• Bengmannovy b. – v mozečku
• Pituicyty – v hypofýze
• Pinealocyty – v epifýze
• Mikroglie – fagocytující schopnost v CNS

Periferní gliové b.:

• Schwannovy b. (obdobné Oligodendroglie)

Signály nervové soustavy:

• tok elektrického proudu = elektrický děj
• kovový vodič x nervová soustava
• elektrony x ionty

1. Galvani (1737-1798)

• profesor biologie a fyziologie
• pokusy se žabími nervosvalovými preparáty
• 1791 myšlenka o živočišné elektřiny

1. Hodgkin (1914-1998) a A. F. Huexley

• axony sépie
• 1963 – Nobelova cena

Klidový membránový potenciál

• vnitřek x vnějšek
• malá převaha záporně nabitých iontů (aniontů) uvnitř buňky
• 70 mV (různý u b. 40mV – 90mV)
• dle dohody přiřazeno znaménko mínus
• vnějšek b. je elektropozitivní
• vnitřek b. je elektronegativní
• způsoben tím, že uvnitř buňky vzniká malá převaha záporných nábojů a vně buňky převaha kladných nábojů, membrána se tak stává polarizovanou

Změna KMP

• podstata vzniku odpovědi (signály) na podmět
• důsledek: nervové signály se dají registrovat jako elektrické děje
• krátce trvající změny propustnosti plazmatické membrány pro Na+ K+
• otevření nebo zavření iontových kanálků
• synaptické a akční potenciály
• sodíko-draslíková pumpa (fungují za přístupu ADP)

Vznik a šíření nervového vzruchu:

• signály nervové soustavy jsou založeny na toku elektrického proudu, který je zprostředkovaný tokem iontů plazmatickou membránou neuronu
• aby se z jednoho na druhý šířil vzruch, musí být v kontaktu, spojení – přímo se nedotýkají, je mezi nimi synaptická štěrbina
• dva neurony si informaci předávají pomocí chemické látky = přenašeč, mediátor, neurotransmiter (acetylcholin, noradrenalin)  dále se informace šíří v podobě el. impulzu
• budivé (excitační) a tlumivé (inhibiční) neurotransmitery
• neuron v klidu: jeho povrch je uzavřen pro ionty, ale stejně se liší iontové složení mimo buňku a uvnitř buňky
• uvnitř neuronu převažují anionty (elektronegativní), v okolí převažují kationty (elektropozitivní)
  • rozdíl v el. náboji vevnitř a mimo neuron = klidový membránový potenciál = – 70mV

podráždění neuronu:

• neurotransmiterem z jiného neuronu ze synap. knof.  do synaptické štěrbiny se vylijí molekuly neurotransmiteru, na povrchu těla druhého neuronu jsou receptory, do kterých molekuly zapadnou
• navázání způsobí, že se iontové kanály na membráně neuronu otevřou
• trvá to milisekundy, dovnitř do podrážděného neuronu začnou zvenčí proudit Na+ – vstup = depolarizace (snížení membránového potenciálu k nule)
• uvnitř je záporný náboj – síla: elektrický gradiant – přitahují se
• koncentrační spád (vevnitř je asi 10x méně Na+)
• po navázání se klidový membránový potenciál zvedne – záporné prostředí se trochu naředí, má tendenci se srovnávat, nové hodnotě se říká excitační (budivý potenciál)
  • depolarizace membrány
• jestli se vzruch bude šířit dál, záleží na poměru budivých a tlumivých mediátorů – jejich účinek se sčítá (rozdíl, co udělají s membránou)
• pokud převládnou budivé mediátory – vzruch se bude šířit dál, jinak neuron nezareaguje
• když stoupne membránový potenciál na kritickou hodnotu, vznikne akční potenciál v místě, kde začíná neurit – otevřou se doposud uzavřené iontové kanálky – do neuritu začne proudit velké množství Na+, membránový potenciál se přehoupne do plusu = akční potenciál
• potom se ve stejných místech otvírají jiné kanálky pro K+, které podle koncentračního spádu proudí ven z neuronu
  • potenciál bude zase padat do klidového potenciálu
• od kořene po synaptický knoflík se postupně otevírají kanálky pro Na+ a K+ = šíření vzruchu
• když vzruch dojde pomocí impulzu na synap. knoflík – neuronu se vlije mediátor na další synapse
• rychlost vedení vzruchu je asi 120m/s
• iontové pumpy –bílkoviny v membránách buněk zprostředkující přenos iontů

Signál

• elektrický  chemický
• neurotransmitery
• synaptický potenciál
• změna propustnosti membrány pro Na do buňky

Depolarizace

• membránový potenciál  pozitivnější hodnoty
• různá síla dle množství neurotransmiterů
• nejčastěji 15 mV (z -70mV na -55mV
• podstata excitace (stav podráždění)
• excitační neurotraqnsmitery

Hyperpolarizace

• negativnější hodnoty
• inhibice (útlum) NS

Synaptický potenciál

• na vstupní membráně neuronu
• krátká vzdálenost
• velká depolarizace  vnik akčního potenciálu
• hyperpolarizace snížení pravděpodobnosti vzniku akčního potenciálu

Akční potenciál

• prahová stimulace
• vzestupná fáze
• membrána změní polaritu
• sestupná fáze
• Na-K pumpa
• vzruch – impuls
• stále stejná amplituda

molekulární podstata nervových dějů spočívá v otevírání a zavírání iontových kanálků a v pohybu iontů těmito kanálku přes plazmatickou membránu

Kódování informace

nervová buňka není tedy pouhým spojovacím prvkem, který předává signál tak, jak je přijímá

 Je současně integračním i vodivým prvkem nervové soustavy

REFLEXY

• reflexní oblouk – nervová dráha (na začátku je receptor zaznamená podnět senzorický neuron interneuron (součást centrální nerv. s. zpracovává)motorický neuron efektor (např. sval)
• receptor dostředivý nerv CNSodstředivý nerv efektor

Jiří Procházka (18. -19.st.)

• český lékař, poprvé zavedl pojem REFLEX

Ivan Petrovič Pavlov (19.- 20. st.)

• ruský fyziolog a psycholog
• zabýval se studiem trávení a s ním spojených reflexů (pokusy se psy-psům s kostí zazvonil, dělal to velice často, naučil psa reagovat na zvonek automatickým slintáním-jako s kostí vytvořil mu podmíněný reflex)
• objevitel podmíněných reflexů
• 1904 – Nobel. Cena za fyziologii a medicínu

1. podmíněné = získané (vyšší nervová činnost)

• získáváme je učením během života individuální
• vznikají tak, že se k podnětu vyvolávajícímu nepodmíněný reflex opakovaně přidruží nový podnět, který sám později vyvolá stejnou reflexní odpověď (I. P. Pavlov-pokusy se psy)
• aby se zachoval, je potřeba ho občas posilovat (jinak vyhasíná)
• např. řeč, chůze

1. nepodmíněné = vrozené (soubor nep. r. = nižší nervová činnost)

• jednoduché, zcela automatické
• rodíme se již s nimi (reflex máme zakódovaný v DNA, dědíme je po předcích)
• všichni lidé se rodí se stejnými nepodmíněnými reflexy (1 podnět vyvolá u všech stejnou reakci)
• nutné k zachování života
• např. odtahovací reflex končetin (pokud sáhneme na rozpálená kamna, vždy ucukneme), kýchací a kašlací reflex (abychom se neudusili), mrkací reflex (odstranění nečistot), patelární reflex (souvisí s čéškou), vylučování slin při přítomnosti potravy v ústech, močení a defekace, sací reflex (podráždění rtů vyvolá sání)

Typy nerv. s.:

Rozptýlená nervová soustava

• Rozptýlená (difúzní) nervová soustava je nejprimitivnějším typem, typická pro kmen žahavců.
• Neurony jsou víceméně rozptýleny, netvoří shluky a jsou spojeny nepolarizovanými synapsemi, takže vzruchy mohou procházet oběma směry.
• Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá.

Žebřičkovitá nervová soustava

• U bilaterálně souměrných živočichů začíná docházet k centralizaci nervové soustavy, mezi receptor a efektor se vkládají další neurony, které shlukují a tvoří zauzliny, ganglia.
• Ganglion umístěné v přední části těla se nazývá mozkové ganglion, z něj vystupují nervové pruhy probíhající podélně tělem.
• Nervové pruhy jsou propojeny spojkami, takže celá soustava skutečně připomíná žebřík.
• Je typická pro kroužkovcea členovce.

Gangliová nervová soustava

• Vznikla z žebříčkové soustavy postupnou redukcí nervových pruhů a rozvojem ganglií. Nejdokonalejším typem je gangliová nervová soustava hlavonožců, u kterých by se mozkové ganglion dalo označit za mozek.
• Gangliová nervová soustava je vlastní živočichům řazeným do kmenů ploštěncia měkkýši 

Stavba NS:

• centrální NS – mozek a páteřní míchá
• periferní nervy – senzorické (smysly) a motorické (svaly)

Centrální nerv. soustava:

• musí být dobře chráněn (pevná kostěná – mozek je chráněn v dutině lebeční, mícha je chráněna páteří)

• měkká:

-obaly (meningy): tvrdá plena (nejvíce na povrchu, vystýlá lebeční dutinu a lebeční kanál), pavučnice (pod tvrdou plenou), omozečnice (přesně kopíruje povrch mozku a míchy)

Pavučnice + omozečnice = měkké pleny

• tekutá ochrana – mozkomíšní mok – mezi pavučnici a om. je kapalina – tlumí nárazy při pohybu, zajišťuje chem. správné prostředí potřebné k práci nerv. b.+ imun. – obsahuje hodně bílkovin
• na míše i na mozku je bílá (bílá barva, tvoří ji axony-obalen pochvami, tuky jsou bílé) a šedá hmota (tvořena těly a dendrity)

Oddíly CNS:

Mícha

1. páteřní (hřbetní) mícha = medulla spinalis

-40 cm dlouhá trubice uložená v páteřním kanálu

-horní konec páteřní míchy přechází v část mozku (prodloužená mícha) a dolní konec končí ve výšce 1. a 2. bederního obratle

-Z páteřní míchy vychází 31 páru míšních nervů

-uvnitř dutina – míšní kanálek vyplněný mozkomíšním mokem, tvořena šedou nerv. hmotou, má tvar motýla

-smyslové neurony ve svazku = zadní kořen, které vedou informaci do zadní části míchy, zde jsou vzruchy převzaty, zpracovány a hodnoceny interneuronem

přední část míchy, přechází do svazků hybných motorických neuronů = přední kořen (vedou info z míchy)

-kořeny jsou spojeny a jsou obaleny vazivem = míšní nerv (nitky)

-poškození míšního nervu  ochrnutí části těla, která je ovládána těmito nervy = inervována

řídící fce:pohyb rukou a nohou, obranné reakce, vyměšování, sval. napětí (i v klidovém stavu jsou naše svaly trochu smrštěné-vzpřímený sed…), erekce u mužů

spojovací článek mezi orgánem těla a mozkem

Mozek (encephalon, cerebrum)

• plní některé jednoduché fce jako mícha (přijímá a zpracovává informace)
• má 12 hlavových párů (inervují jednotlivé části těla)
• řídící fce
• info do (nahoru-vzestupné dráhy)a z (sestupná dráha) mozku vedou nerv. dráhy uvnitř bílé hmoty
• info do těla posílá přes míchu

zpracovává informace přicházející z míchy = příjemzpracováníkoordinování)

• skládá se z 6 částí (prodloužená mícha + Varolův most + střední mozek = mozkový kmen udržování základních živ. činností + mozeček + mezimozek + mozek koncový)

Prodloužená mícha

• pokračování páteřní míchy ve výši prvního krčního obratle
• udržování základních životních fcí
• dýchací centrum (práce dých. svalů), kardiovaskulární centrum (kontrola práce srdce a krevního tlaku)
• řízení práce trávící soustavy (tvorba šťáv, sací reflex, tvorba slin…)
• řízení obranných reflexů (kašlání, kýchání, zvracení, slzení)
• poškození smrt (zástava dých. a práce srdce)

Varolův most

• pouze u savců
• spojka mezi prodlouženou míchou (velice nízkou položená) a vyššími oddíly mozku

Mozeček

• řízení a koordinace pohybu
• udržení rovnováhy a polohy těla
• vliv na svalové napětí
• velikost mozečku u živočicha souvisí s dravostí živočicha (čím větší dravější)
• má na něj velký vliv alkohol utlumení mozečku (špatná koordinace)

Střední mozek

• přivádění info z očí a ze sluchových orgánů řízení natáčení hlavy za největším sluchových a zrakovým podnětem (automatické řízení)

Mezimozek

• z několika částí-thalamus (2 vejčité útvary), hypotalamus (pod), hypofýza (podvěsek mozkový)
• probíhá zde třídění informací, které přichází z celého těla důležité info posílány do koncového mozku
• nejvyšší centrum, které koordinuje činnost všech vnitřních orgánů, jsou i další části mozku, které je řídí – mezimozek je řídí

Mozek koncový

• nejvyšší oddíl mozku
• „velký mozek“
• ze shora zakrývá všechny ostatní části mozku
• tvořen 2 hemisférami
• spoj mezi 2 hemisférami- svazek nervových drah = vazník = kalozní těleso komunikace mezi hem.
• Pravá: umělecké schopnosti (převažuje u žen)
• Levá: technické schopnosti, logické myšlení (převažuje u mužů)

Šedá kůra mozková (neocortex- vývojově nejmladší část našeho mozku):

• tvoří na povrchu mozku plášť
• název:má šedou barvu, protože ji tvoří těla a krátké výběžky neuronů
• zvrásněná, zprohýbaná do závitů  větší plocha, + prohlubně = rýhy (hodně hluboké rýhy rozdělují mozek na 4 části : čelní lalok lalok temenní, lalok týlní, lalok spánkové)
• je typická pro savce, největší plochu má člověk – 2200 m2, tvoří ji 14 milionů neuronů – skoro půlka z celkového počtu neuron, tvořících mozek
• přichází sem info z receptorů, které máme např. v kůži a dále z nižších oblastí mozků jsou zpracovány vznik pokynů na pro nějakou činnost
• centrum myšlení

Laloky:

čelní

• asociační centrum-centrum myšlení, porovnávání toho, co slyšíme, vidíme, s tím co už máme v paměti přemýšlení, u člověka je dobře vyvinuto
• motorické centrum – řízení úmyslných pohybů, vysílán impuls ke kosterním svalů směrem dolů do míchy – svalům = „pyramidová dráha“ , po cestě se nervové dráhy kříží pravá část mot. centra koordinuje levou půlku našeho těla, levá část ovládá kosterní svaly na pravé půlce těla
• centrum řeči = Brocovo c. ř. – je nepárové, řídí svaly, které pohybují hlasivkami, u prváků se c. ř. se nachází nalevo, u leváků většinou bývá v pravé, ale může být i v levé, při mozkové mrtvici – může dojít ke vzniku poruchy řeči či ztráty
• čichové centrum – zpracovávání informací z čichového orgánů rozpoznávání pachů a vůní, čichové centrum u lidí není moc velké)

temenní

• chuťové centrum – zpracování info z chuťových pohárků, rozpoznávání chuť
• centrum kožní citlivosti – zpracovává info, které sem vedou z receptorů v kůži, díky němu si uvědomujeme, že je nám např. horko nebo že nás něco bolí

týlní

• zrakové centrum – přichází sem info z očí a teprve zde se skládají v 3D obraz, poškození zr. c. – člověk může oslepnout

spánkový

• sluchové a rovnovážné centrum – přichází sem info ze sluchu, můžeme vnímat zvuky + si dokážeme uvědomit polohu či pohyb našeho těla

Bazální ganglia

• shluky šedé hmoty ve hmotě bílé
• pomocné ústředí našeho pohybu
• odtud je koordinován neúmyslný = reflexní pohyby s pohyby úmyslnými snaží se je spolu zkoordinovat

Limbický systém

• na rozhraní koncového mozku s mezimozkem
• odtud je řízeno instinktivní chování + emoce

Dutiny v mozku:

• jsou navzájem propojeny
• míšní kanálek (prochází prostředkem páteřní míchy, velice úzký kanálek), navazuje v dutiny v mozku na 4 mozkové komory (dutiny, 4. komora- uvnitř mozku, nad prodlouženou míchou, komory jsou v mozku propojeny kanálky, 3. komora se nachází v mezimozku, 1. a 2. komory = postranní komory – ty se nachází v koncovém mozku-v hemisférách)
• všechny dutiny jsou vyplněny mozkomíšním mokem – na první pohled čirá bezbarvá kapalina, v centrální nerv. s. máme celkem 150 ml – celkem málo navlhčení mozku, tlumí nárazy, složení- stálé-pokud jsme zdraví, mění se při zánětlivých chorobách např. plen, vlastní nerv. tkáně využívá se to v diagnostice – odběr m. m. = lumbální punkce- celkem nízko, nenachází se zde již vlastní páteřní mícha

Výživa mozku:

• potřebuje pro svou činnost glukózu a kyslík – pro jednotlivé b.
• neurony jsou na nedostatek kyslíku nejcitlivější po 30 sek. se neurony ničí, po 2 a 3 minutách odumírají, nejsou schopny fungovat v anaerobním prostředí, mozek odebírá pouze 20 % kyslíku (více toho spotřebují neurony) který proudí v našem těle, za 1 min. /1, 5 l krve proteče mozkem
• krkavice – tepny, vedou do mozku cukr a kyslík

Růst a vývoj mozku:

• miminko 400g
• váha mozku 1450g u mužů, 1350g ženyzávisí na počtu spojů (synapsí) a počtu neuronů (proces učení, výchova)

Petriferní (obvodové)

• všechny nervy vedou info dvojím směrem
• sensodický nerv z těla do centrální
• notorický n. vede info od centrály do těla

2 druhy nervů:

1. mozkomíšní (cerebrospinální)

• přivádí info z receptorů v kůži nebo ze smyslových orgánů odvádí pokyn do centra a poté z centrály opět ke kosterním příčným svalům
• mozkové (hlavové nervy) – 12 párů inervace příčně pruhovaných svalů, které se nacházejí na hlavě
• míšní nervy – vychází z hřbetní míchy – 31 párů inervují kosterní svaly na zbytku těla
• podléhají naší vůli

2. vegetativní (autoimunitní)

• řídí práci vnitřních orgánů inervují hladkou svalovinu (např. peristaltika trávicí trubice…)
• hypotalamus – pokyny veg. nervů vedou od hyp. pracují nezávisle na naší vůli

dle uplatnění:

• všechny orgány jsou ovládány oběma typy

1. parasympatické – tvořené parasympatikem

• vlákna vychází z mozku i z křížové míchy a vliv parasympatiku převládá v klidu
• zpomalení a zeslabení stahů srdce, snižuje krevní tlak – rozšíření cév, hladká sv. se začne stahovat- průdušky, žaludek, střeva – zúženější průdušky, zvýšení peristaltiky střev, aktivace trávicích žláz, utlumení tvorby potu

1. sympatické – tvořené sympatikem

• vlákna vychází z krční, hrudní a bederní oblasti míchy – převládá ve stresu, při zátěži
• zrychlení tepu a zesílení stahů, zvýšení krevního tlaku, ochabnutí hladké svaloviny, rozšíření průdušek, zpomalení peristaltiky, sníží se sekrece trávicích žláz, aktivace potních žláz

Psychické nemoci:

Schizofrenie

= rozdělené myšlení

• projevuje se v adolescenci (15-35 l.)
• většina se vyléčí
• jde o chronickou nemoc
• příčiny nejsou známy (asi vys. hladina dopaminu v mozku – přenašeč info mezi neurony) spouštěč – drogy, zatěžující situace + dispozice – geny
• projevy: začíná nenápadně – plachost, soc. stažení, depresivní nálady, vztahovačnost pokud tyto projevy trvají min. 2 měsíce a je jich víc
• příznaky: halucinace, bludy, dotváření reality, pocit pronásledování, nesrozumitelná řeč, oproštění od emocí, abulie = není schopen vůle, zmobilizovat vůli, změny v osobnosti – zhrubnout, narušení paměti, inteligence není narušena
• typy schizofrenie: paranoidní – ve vyšším věku, bludy a halucinace, cítí se ohrožený lidmi, strach z pronásledování
• léčba: léky, antipsychotika, léky proti halucinacím či depresím, léky pro oživení motoriky, elektrošoky

Epilepsie

= padoucnice

• záchvatové onemocnění mozku
• muži častěji postižené touto nemocí, spíše u dětí (většinou končí v budoucnu ve vězení)
• vyvoláno nepoměr mezi neurotransmitery – tlumícími a inhibičními, vznik elektrických výbojů v určité části mozku „epileptická bouře“
• stres zhoršuje průběh této nemoci
• většinou dopředu ví, že dostanou záchvat (záblesk, poruchy vidění)
• typy: primární (vrozená), sekundární (získaná, způsobeny úrazy, poškození míchy)
• záchvaty s křečemi (svíjení, výpadky vědomí, můžou trvat až několik minut, pěna z úst) či bez křečí (přestane dělat, to co dělal, ztráta paměti)
• můžeme mu pomoct: záchranka a odstranit věci, aby si nějak neublížil
• občas tyto záchvaty mohou být způsobeny alkoholem, ostrým světlem, blikání
• léčba: léky – mixy léků, změna živ. stylu – bez alkoholu, nesmí se příliš vyčerpávat, pokud se neléčí léky, může se to léčit chirurgicky – zneškodnění části mozku
• nesmí mít řidičský průkaz, cítí se unavení, problémy v těhotenství

Roztroušená skleróza

• autoimunitní onemocnění centrálního nerv. systému
• příčina není známa (3 % geny, životním prostředím)
• není vynalezen lék
• průběh se dá zpomalit
• častější u žen, projevuje se mezi 20 a 40 r. života
• imunita vnímá jako cizí látku myelinová pouzdra nerv. buněk a ničí je pomalejší vzruchy nebo úplné přerušení
• projevy jsou velice různé: poruchy vidění, kožní citlivosti, špatná koordinace pohybu, mravenčení po těle, typická únava
• léčba: imunosupresivní léky (tlumí imunitu), doporučuje se změna životního stylu
• může dojít i k ochrnutí svalů, v dnešní době se to nestává díky lékům
• 2 druhy: maligní (častější ataky – výpadek zraku či citlivosti kůže zhoršuje se to), benigní (lehčí průběh, méně ataků a skoro se to nezhoršuje)

Parkinsonova nemoc

• velké zpomalení životního tempa
• porucha pohybu – neurodegenerativní nemoc zánik určitých b. – neuronů, které produkují látku dopamin (slouží jako přenašeč vzruchu) + úbytek pigmentových b., v mozkových gangliích
• pokud klesne množství dopaminu v těle pod určitou hladinu začne se to projevovat

příčiny:neznámé

projevy:

• únava, špatný spánek, deprese „nejdříve to vypadá jako chřipka“
• „zmrzne“ – člověk se nemůže vůbec hýbat tento stav může trvat i několik desítek minut

např. ztuhlost obličeje „maskuitní obličej“, ztráta automatických pohybů, např. zavření pusy neschopnost domluvit se s lidmi

• křeče, třes, ztráta rovnováhy

léčba:

• při delším požívání léků  může dojít ke kroutivým pohybům – mohou být i bolestivé
• neuromodulační léčba – začala se používat od 90. let, elektrostimulace, zavedení elektrody do mozku trvale dráždí určitou část mozku nastavuje mozkovou fci do určité rovnováhy + ruší některé negativní příznaky
• poté zanoření elektrody do mozku + pod kůží vedený kablík do podklíčkové oblasti, kde je vypreparovaná kapsa, kam je vložen neurostimulátor nemocný se stává soběstačným, může se pohybovat
• dosud bylo v Nemocnici Na Homolce touto metodou úspěšně operováno 7 nemocných

Alzheimerova nemoc

• touto chorobou trpěl např. exprezident USA Ronald Reagan
• „cesta do krajiny zapomnění“
• degenerativní onemocnění mozku, patologické chorobné zrychlení zestárnutí mozkové tkáně
• pacienti jsou často v psych. lůžkových odděleních, protože mají těžké poruchy chování, selhání pečovatele, nesamostatnost
• rozpad nervových vláken a buněk, kvůli ukládání patologických proteinů
• Alzheimerovská společnost – společnost rodinných pečujících a všech, kteří mají zájem o problematiku Alz. n. a dalších demencí prosazování práv nemocných, jejich zájmů a nároků ve společnosti
• každý 5. člověk nad 85 let trpí Alz. n.

diagnostika:

• pomocí CT = výpočetní tomografie nebo pomocí magnetické rezonance (pokud se nalezne atrofie = úbytek tkáně, bez změn cévních) – pokud se vnitřní objem hypokampů (zodpovědné za m´paměť) velice rychle zmenšuje
• výskyt a přibližnou tíži demence se diagnostikuje za pomocí minimental state examination – tento test není pouze pro diagnostiku Alz. n., ale pro všechny demence
• další test: kreslení hodin – zde selhávají dementní pacienti a především pacienti trpící Alz. n.

projevy:

• postupně směřuje k demenci a ztrátě osobnosti
• úbytek intelektu, schopnost logicky myslet, soustředit se a hlavně ubývá paměť
• člověk o sobě skoro ani neví, dostává se do role malého dítěte
• vnímají prostředí, ve kterém jsou (jestli jsou k nim ostatní laskaví…)
• výjimečně ztráta řeči, dezorientace

léčba:

• při diagnostice v prvotní fázi je možné tuto nemoc zastavit nebo alespoň zpomalit
• nevyléčitelná

Lehká mozková dysfunkce

• neschopnost soustředit se
• velice dobré jsou pohybové aktivity či činnosti, při kterých se děti nemusí tak soustředit
• porucha pozornosti s hyperaktivitou = ADHD (v kolektivu má potřebu ze sebe dělat šaška)
• metabolická vrozená vada
• většinou se pojí často i specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie – špatné píšou, ortografie
• logopedie – vyšetření, pokud nemá dítě např. poruchu pozornosti
• nejdříve je potřeba zvládnout hrubou motoriku a teprve potom řeč…
• 1/3 dětí s LMD „dozraje“ bez následků, druhá třetina se „kompenzuje“ a vnější známky z jednání vymizí – neurofyziologický obraz se však nezmění, třetí třetina nedozraje, ani nekompenzuj, a mívá i soc. problémy

příčiny:

• geny (vrozená nemoc)

projevy:

• nepozornost, nepřijímání v okolí
• zahleděnost do vnitřního světa

léčba:

• léky (medikamenty na prokrvení mozečku, psychostimulancia – může se na ně získat závislost)  „probuzení mozku“, zaměření na 1 věc, kontext