Skupinová struktura společnosti

Skupinová struktura společnosti

 

  • – sociální útvary
  • – skupina, znaky skupiny, druhy skupin
  • – rodina, krize rodiny
  • – instituce, organizace, byrokracie
  • – sociální stratifikace, sociální mobilita

Sociální útvary

  • – člověk je součástí mnoha společenských útvarů
  • – komunita, populace, veřejnost, obyvatelstvo, minorita, majorita,…

Sociální útvary:

  • 1) sociální kategorie(spojení lidí jedním shodným znakem)
  • 2) sociální agregát(jedinci mají prostorové spojení a 1 shodný znak)
  • 3) zvláštním druhem sociálního agregátu je dav
  • -Gustav Le Bonn studoval davy(„Duše davů“), dav rozdělil na:
  • a) heterogenní(anonymní, neanonymní)
  • b) homogenní(sekty, kasty, třídy)
  • – v anonymním davu převládají primitivní instinkty, ztráta vlastní identity, emoce převažují nad realitou, ztráta sebekontroly a morálky, žádné sankce

– Davisovo dělení davu:

  • a) davy plánované – mají společné místo a společný zájem (posluchačstvo, povolená demonstrace)                                    b) davy neplánované – mají společné místo a zájem(divácké davy-autohavárie,čumilové;panické davy-požár,vytvoření na základě neadekvátního podnětu;obtěžující-fronty,návaly)
  • c) davy nezákonné – musí být nezákonné od samého počátku (aktivní expresivní-nepovolené demonstrace,loupení,lynč;nemorální-orgie,toxikomani)

Skupina, znaky skupiny, druhy skupin

Skupina = seskupení lidí, kteří mají vědomí sounáležitosti

  • – začíná se o ní mluvit až ve 2.pol. 19.stol., do té doby se uznávalo třídění na stavy
  • – skupinová společnost je postavena proti stavovské společnosti
  • – je typická pro moderní občanskou společnost
  • – žádoucí je pluralita skupin(množství)

Znaky skupiny:

  • 1) interakce(v každé skupině velké množství)
  • 2) společné cíle(dlouhodobé i dočasné)
  • 3) vědomí příslušnosti ke skupině
  • 4) určitá organizovanost skupiny
  • 5) společné hodnoty
  • 6) společné normy a disciplína

Vliv skupiny

  • – každá skupina vede k tzv. menšímu nebo většímu skupinovému konformismu(to znamená, že přizpůsobujeme své názory většině ve skupině), jedině silnější osobnosti se dovedou vzpříčit vlivu skupiny
  • – každá skupina si samovolně utváří svého vůdce
  • – každá skupina má své normy za jejichž porušení uděluje sankce

Druhy skupin:

  • a)   malé
  • b)   velké
  • a) formální – jsou organizované, mají řád(vojna, škola, třída)
  • b) neformální – parta na diskotéce
  • a) členské – skupina, ve které jsem členem
  • b) referenční – nejsem členem, ale aspiruji na členství(chci být)
  • a) primární – rodina
  • b) sekundární – ostatní skupiny

– znaky primární skupiny:

  • a) malá skupina, členové se znají, intimní vztahy,
  • b) dlouhodobé trvání, motivem členství je uspokojení,
  • c) členové se angažují celou osobností(bytostí)
  • – znaky sekundární skupiny:
  • a) asociace – politické strany; etnické
  • b) skupiny(národ), třídy(dělníci, zemědělci, inteligence

Rodina, krize rodiny

= skupina jedinců, mezi nimiž existují příbuzenské a citové vazby

  • – je původní a nejdůležitější sociální skupinou
  • – rodina je ekonomickou jednotkou, spojuje ji společně užívaný majetek
  • – je to primární skupina, která má nezastupitelnou úlohu v socializaci člověka
  • – rodina je jeden z klíčových subsystémů společnosti

Funkce rodiny:

  • 1) biologicko-reprodukční – zajišťuje potomstvo a uspokojuje sexuální potřeby
  • 2) ekonomická funkce – společné hospodaření, dělba práce
  • 3) socializačně-výchovná funkce
  • – dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, hodnoty
  • a) osvojování si jazyka
  • b) vybavuje člověka určitým sociálním statusem – příslušností určité vrstvě nebo etnické skupině
  • c) provází člověka celý život i když se jedinec stává nezávislým a zakládá vlastní rodinu
  • 4) funkce emocionální – uspokojení citových potřeb člověka, vědomí jistoty a uznání a vzájemné pomoci

Krize rodiny

  • – projevuje se především velkou rozvodovostí manželství = vznik mnoha neúplných rodin

– důvody:

  • 1) nevěra
  • 2) mládí novomanželů
  • 3) materiální obtíže – problémy s bytem, menší příjmy
  • 4) vysoká nezaměstnanost žen – mnohá manželství jsou dvoukariérová
  • 5) naivní očekávání, že frustrované potřeby kompenzuje rodina – neúspěch v práci nebo složitost a náročnost moderní společnosti, moc svobody

Instituce, organizace, byrokracie

Instituce

  • = sociální útvary se zvláštním postavením, nemusí jít přímo o seskupení lidí
  • – instituce jsou racionálně zdůvodňovány, nejde o tradiční nebo afektivní typy sociálního jednání
  • – charakteristika:
  • 1) organizující a řídící složky společenského systému(školství)
  • 2) tvoří jádro nebo osu dané kultury a zajišťují její přežití a reprodukci
  • 3) přispívá k integraci a stabilizaci společnosti
  • 4) zachovávají systém a řád
  • – nejvýznamnější instituce: manželství, rodina, soukromé vlastnictví, stát
  • – podle funkcionálního pojetí jsou také významné instituce, které mají významnou roli při zachování řádu soudy, policie, armáda, církev

Organizace

= oproti institucím jsou organizace konkrétní útvary, někdy velmi rozsáhlé

  • – charakteristika:
  • 1) mají charakter členství
  • 2) jsou orientovány na dosahování cíle
  • 3) existuje v nich řídící centrum(pozice v řídícím centru prestižní)
  • 4) mohou vytvářet velmi složité struktury
  • 5) budují svou vlastní identitu nebo image(zdůrazňují určité hodnoty, tradice, zakladatele, nebo slavné členy)
  • 6) jsou zde významné mocenské vztahy:
  • a) násilí(teroristické org.)
  • b) přísná, ale legitimní pravidla(armáda)
  • – správu organizací uskutečňuje určitá skupina lidí, které říkáme byrokracie

Byrokracie

  • – M.Weber ji chápal jako ideální, moderní, racionální správu společnosti, přičemž zdůrazňoval výhody(rozdělení kompetencí, odvolatelnost úředníků, neosobní pravidla)
  • – Karl Merton, americký sociolog, ji kritizoval:
  • 1) jako nefunkční(obrací se proti původnímu účelu)
  • 2) jako časem ztrácející pružnost a věcnost
  • 3) jako „trénovanou neschopnost“
  • – M.Crozier, fr. sociolog, v 60.letech už píše o byrokracií „zablokované“ společnosti, což znamená, že byrokracie se chová ochranářsky(hájí svou moc), úředníci mezi sebou bojují o prestiž, peníze a moc, úředníci se stávají „rafinovanými“ hráči
  • – bez byrokratického řízení se žádná organizace neobejde, měla by usilovat o vyvážení mezi rutinou a inovací

Sociální stratifikace, sociální mobilita

Sociální stratifikace = sociální rozvrstvení, tedy různé typy strukturování společnosti

  • – jejím základem je nerovnost, která může být vymezena různými kritérii(pohlaví, věk, vzdělání, příjem, náboženství, národnost, soc, a ekonom. postaveni)
  • – vertikální – nerovné rozdělení dané např. ekonomickým kapitálem
  • – horizontální – rozdělení dané např. místem bydliště

60. léta 20.stol. – Gerhard Lenski – stratifikace moderní spol. je složena ze 3 dimenzí:

  • a) majetek, bohatství měřené velikostí příjmu
  • b) vzdělání, sociální status měřený jako výkon určitého povolání
  • c) moc, schopnost ovládat, ovlivňovat jednání druhých

Typy stratifikačních systémů:

  • – otrokářský – najdeme v něm i svobodné nevolníky
  • – kastovní – najdeme v něm kasty, do nichž se člověk rodí a které jsou neprostupné (nelze přecházet z jedné do druhé)
  • – stavovský – najdeme v něm stavy, ale také právo, které reguluje společenský život; stavy jsou více prostupné než kasty, tento systém charakterizuje nerovnost v tradiční společnosti
  • – třídní – najdeme v něm třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků(Marx) nebo postavením na trhu práce(Weber), třídy jsou prostupné, hovoříme o vzestupné nebo sestupné mobilitě; je charakteristický pro moderní společnosti

Sociální mobilita = přesun z jedné vrstvy do jiné, ukazuje na otevřenost nebo uzavřenost společnosti

  • – vertikální mobilita:
  • a) vzestupná
  • b) sestupná
  • – horizontální mobilita – přemisťování v území, profesní kariéře
  • – soc. mobilita intergenerační – mezi generacemi(kdo má lepší postavení, my nebo rodiče)
  • – soc. mobilita intragenerační
  • – sociální vrstva – skupina lidí odlišující se podle socioekonomického postavení, rozsahu moci a životního stylu
  • a) vyšší vrstva(elita) – aristokraté
  • b) vyšší střední vrstva – odborníci
  • c) nižší střední vrstva
  • d) vyšší dělnická vrstva
  • e) nižší dělnická vrstva
  • f) underclass