Soustava žláz a vnitřních sekrecí

Soustava žláz a vnitřních sekrecí

 

Funkce:

  • s CNS zajišťují tzv. neurohumorální regulaci orgánů a organismu→v žlázách vznikají hormony→jsou krví předány do krve→krví do orgánů (zpomalují nebo zrychlují funkci)
  • vyměšují hormony do krve

Řízeno:

zpětné vazby

zvýšená nebo snížená sekrece hormonů je ovlivněna

  • 1)koncentrací hormonů v krvi
  • 2)koncentrací regulačních látek
  • může být:
    • 1) pozitivní – zvýšení hladiny glukózy→zvýšená sekrece inzulinu
    • 2) negativní – zvýšení Ca v krvi→snižuje se produkce parahormonu
  • projevy poruch
    • snížená činnost → funkce se omezí → hypofunkce
    • zvýšená funkce → nadprodukce → hyperfunkce
  • hormony:
    • a) gendotropní-ovlivňují činnost jiných žláz a produkují je (adenohypofýza)
    • b) efektorové-přímo ovlivňují činnost orgánů a ostatní edokrijní žlázy (neurohypofýza)
  • přehled žláz s vnitř.sekrecí:
    • hypofýza (podvěsek mozkový)
    • epyfýza (šišinka, nadvěsek mozkový)
    • štítná žláza
    • příštitná tělíska
    • nadledvinky
    • brzlík
    • langerhansovi ostrůvky
    • varlata, vaječníky
  • nemají vývod
  • bohatě protkány krevními a mízními vlásečnicemi->hormony rovnou do krve

1)HORMONY ŘÍDÍCÍ PŘEMĚNU ŽIVIN

  • inzulin
  • glukagon
  • thyroxin
  • růst. hormon
  • glukokortikoidy

2)HORMONY ŘÍDÍCÍ PŘEMĚNU MINERÁLNÍCH LÁTEK

  • mineralokortikoidy
  • antidiuretický hormon
  • parathormon

3)HORMONY V ÚZKÉM VZTAHU K NERVOVÉ SOUSTAVĚ

  • adrenalin
  • noradrenalin
  • melatonin

4)HORMONY OVLIVŇUJÍCÍ ČINNOST JINÝCH ŽLÁZ S VNITŘ.SEKRECÍ

  • tyreotropní hormon
  • gonádotropní hormony
  • adrenokortikotropní hormon

5)POHLAVNÍ HORMONY          

  • estrogeny
  • progesteron
  • -testosteron

A)HYPOFÝZA (podvěsek mozkový)

  • uložen v tureckém sedle kosti klínové
  • velký asi jako třešeň
  • spojen s podhrbolím mezimozku
  • má nadřazenou fci
  • stavba
    • přední lalok (adenohypofýza)
    • zasní lalok (neurohypofýza)
  • hormonony předního laloku
  • a) somatotropní (růstový) hormon (STM)
    • podporuje syntézu bílkovin
    • urychluje přenos aminokyselin přes buň.membránu
    • má anabolický efekt
    • ovlivňuje uvolňování tuků z tuk.tkání při fyzické zátěži
    • ovlivňuje růst v dětství a při dospívání (působí na růst chrupavky→růst kostí
    • snížená produkce→růst se zpomaluje→trpasličí vzrůst (nanismus)
    • nadprodukce→obr (gigantintismus)
    • zvýší-li se produkce až v dospělosti→akromegálie – růst okrajových částí těla v dospělosti
  • b) prolaktin (laktační) hormon
    • rozvoj buněk v mléčné žláze
    • vyvolává sekreci mléka
    • v těhotenství a v obdob kojení stoupá
    • vysoká hodnota→poruchy plodnosti – to se může projevit nepravidelnou nebo žádnou menstruací
  • c) tyreotropní hormon
    • působí na štítnou žlázu, ovlivňuje její činnost a zpetnovazebné ovlivňování vnitřní sekrece
  • d) adrenokortikotropní hormon
    • složitý komplex látek
    • ovlivňuje činnnost kůry nadledvinek
  • e) gonádotropní hormony
    • ovlivńují růst i činnost pohl. žláz ženských i mužských
    • 1) folikulostimulační hormon
      • u žen posporuje zrání Gráfova folikulu>ovulaci ve vaječníku
      • u mužů růst semoenotvorných kanálků a zrání spermií
    • 2) luteinizační hormon
      • u žen udržuje činnost žlutého tělíska
      • u mužů působí na vyměšování pohl.hormonu
      • zajišťují pohl.vývoj
      • podporují činnost pohl.žláz
  • f) β-endorfin
    • objeveny později
    • jsou roztroušeny po mozku (v místech, které mají význam pro různé stavy i pro vnímání bolesti)
    • vnímání bolesti
    • při stresových situacích
    • činnost adenohypofýzy je ovlivňován hypotalamem – tvoří spolu hypotalamo-hypofýzní systém
  • hormony zadního laloku
    • při vývoji vznikl jako vychlípenina mezimozku
    • vznikají v nervových buňkách v podhrbolí→nervovými výběžky se dostávají do laloku a tam se hromadí→pak se krví dostávají na místo působení
  • a) antidiuretický hormon
    • ovlivňuje ledviny
    • zvyšuje propustnost ledv.kanálků→zpětné vstřebávání vody →zahušťování moči
    • nedostatek→ztráta vody z těla→časté močení(moč je řidká)→velká žízeň→nemoc žíznivka (úplavice močová)
    • s aldestoronem řídí metabolismus vody a solí v organismu (zjišťuje rovnováhu)
  • b) oxytocin
    • ovlivňuje hladkou svalovinu dělohy při porodu→vyvolává stah při porodu
    • žena není těhotná – svaly nejsou drážděny
    • ovlivňuje hladkou svalovinu ve vývodech mléč.žlázy (při kojení→stahy podporují vypuzování mléka)

B) ŠIŠINKA (epifýza)

  • shora připojená k mezimozku
  • ovlivňuje fci NS a celého organismu→životně nezbytná
  • produkuje melatonin – zajišťuje biolog.rytmicitu ostatních žláz s vnitř.sekrecí
  • ovlivňuje důležité pochody v organismu (růst, vývoj, imunita, psych.procesy)

C) ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

  • největší endokrinní žláza
  • rozdělena na 2laloky (spojeny úzkým můstkem)
  • pokud není zvětšená→není na přední straně krku ani vidět ani není hmatatelná
  • váží asi 20g (při patologickém zvětšení až několik kilo)
  • tkáň žlázy je tvořena
    • mikrostopickými váčky (vystlané jednovrstev.epitelem a  vyplněný vazkou bílkovinou)
    • váčky jsou spojeny vazivem (prostoupeno krevními a mízními vlásečnicemi)
    • epitelové buňky váčků mají schopnost z krve vychytávat jód → nezbytný pro syntézu hormonu št.žlázy tyroxinu
  • tyroxin
    • částečně do krve a ukládá se ve formě tyreoglobulinu
    • uvolňuje hormon tyroxin do krve dle potřeby
    • zabezpečuje normální oxidaci živin v buňkách (např. vedou k vyšší spotřebě O2 a uvolňování E, k spotřebě všech živin ubývá tuk, zrychluje se metabolismus bílkovin, mobilizuje se jaterní glykogen a zvyšuje se tvorba tepla, zrychluje se krevní oběh a srd. činnost…)
    • podporuje tělesný růst a duševní vývoj
    • porucha – zvětšením = struma
      • při nedostatku jódu (v potravě a vodě)
      • vyklenuje se na krku – tlačí na jícen a dých.cesty – polykací a dýchací potíže
      • hypofunkce v dětství – spojena s nedostatečným vylučováním tyroxinu – poruchy těl. i duševního vývoje
      • projevy -zpomalení růstu, ochablost svalstva, snížená přeměna látek, duševní opoždění těžkého stupně= kretenismus
      • v dospělosti vzniká MYXEDÉM
      • častější u žen
      • snížení látkové přeměny, zkleslost, zpomalení srdeční činnosti, tvorba rosolovitých otoků v podkožním vazivu obličeje a končetin
      • hyperfunkce- zvýšené vylučování tyroxinu = BASEDOWOVA NEMOC
      • příznaky – zrychlená látková přeměna, zrychlená srdeč.činnost, neklid, dráždivost, třes prstů, hubnutí, vlhká kůže, vystouplé oční koule

D) PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyroideae)

  • dva páry čočkovitých útvarů
  • uložené při zadní straně laloku štít.žlázy
  • cca 100mg
  • tvoří hormon – parathormon
  • zajišťuje stálou haldinu Ca a P v krvi (nutné pro srážení krve, dráždivost nerv. a sval.buněk)
  • uvolńuje Ca z kostí a omezuje jeho vylučování ledvinami
  • při nedostatku – těžké poruchy zdraví – zvyšuje se nervosvalová dráždivost (křeče svalstva = tetanie) →postiženo i svalstvo hltanu a dých.svalů→znemožňuje dýchání
  • při nadbytku – vyplavování Ca a P z kostí – jejich zvýšené vylučování močí→snadná lámavost kostí – horší hojení zlomenin

E) BRZLÍK(thymus)

  • ze dvou laloků
  • uloženy v dutině hrudní za hrudní kostí
  • velikost se během života mění
  • důležitá součást imunitního systému dítěte
  • zrají zde prvotní lymfocyty→T-lymfocyty

F) NADLEDVINY

  • párové žlázy
  • umístěny na polích ledvin
  • hmotnost 5-10g
  • s kládají se ze dvou vrstev
    • kůra a dřeň – jsou funkčně naprosto odlišné
    • dvě endokrinní žlázy

KŮRA

  • k životu nezbytná
  • zasahaju do metabolismu solí a živin
  • její hormony – KORTIKOIDY (steroidy)
  • dělí se podle účinku:
    • 1) glukokortikoidy
    • 2) mineralokortikoidy

1) glukokortikoidy

  • nejdůležitější látkami jsou kortizon, kortizol, kotikosterol
  • zúčastňují na přeměny bílkovin na AMK(→játra zpracovávají na glukózu→v játrech hromadí glykogen + část do krve a zvyšuje glykémii)
  • jejich význam stoupá při zátěži i psychickém stresu
  • při nedostatku klesá odolost vůči zátěžím
  • jejich vyměšovaní je řízeno adrenokortikotropním hormonem (předního laloku hypofýzy)

2) mineralokortikoidy 

  • největší význam má aldosteron – řídí metabolismus Na, K(→zvyšuje vstřebávání Na a vylučování K v ledvinách→zvyšuje koncentraci Na v organismu→váže na sebe vodu→zvyšuje se objem mimobuň.tekutiny ve tkáních)
  • v kůře se tvoří  též hormony podobné pohl.hormonům
    • mužský – androgenní hoírmon
    • ženský -estrogenní hormon
  • pří hypofunkci – závažné poruchy→narušení vnitřního prostředí→ztráta vody
  • při nedostatku glukokortikoidů není schopen člověk obstát při zátěži
  • při sníženém vyměšování obou hormonů – ADDISONOVA CHOROBA – bronzová kůže, svalová slabost, únavnost až vyčerpanost
  • hypofunkce se vyskytuje zřídka
  • zvýšená produkce androgenů (u plodu žen) →získá jejich zevní pohl.ústrojí→mužské znaky – pseudohermafroditismus

DŘEŇ           

  • vznikají dva hormony – adrenalin, noradrenalin -=>nazývají se katecholaminy
  1. adrenalin
  • zrychluje a prohlubuje srdeční činnost
  • zvyšuje minutový objem srdce
  • zrychluje tep a tlak
  • v kožních cévách způsobuje smrštění
  • v kosterních svalech, srdci a v játrech naopak rozšíření
  • podílí se na přesunu krve z nečinných oblastí a krev.zásobáren do prac.svalů
  • má vliv na met.sacharidů
  • vyvolává rozklad glykogenu v játrech a svalech
  • zvyšuje koncentraci glukózy v krvi
  • působí na hladké svaly→rozšiřuje průdušky a tlumí činnost svalstva žaludku a střev

2) noradrenalin

  • zpomaluje srd.frekvenci
  • nemění se minutový objem srdce
  • vyvolává smrštění cév s výjimkou mozku a srdce
  • oba hormony zvyšují krev.tlak
  • v krvi jsou krátce – hned se rozkládají
  • důležité při zátěži (stresu)
  • zajišťují přesun krve do svalů, vyprázdňují krev.zásobárny, zvyšují činnosti a dráždivost CNS a oddalují svalovou únavu
  • dřeň nadledvinek + sympatické nervy = sympatoadrenalní systém→řízena sekrece hormonů

G) LANGERHANSOVY OSTRŮVKY

  • skupina buněk rozptýlené ve slinivce břišní
  • oválné útvary
  • bohatě krevně zásobeny
  • tvoří hormnony bílkovinné povahy: inzulin,  glukagon

1) inzulin

  • umožňuje přenos krevní glukózy do buněk srdčního a kosterního svalstva
  • zvyšuje ukládání sacharidů do zásoby vytvářením jater. a sval. glykogenu
  • zasahuje do metabolismu bílkovin a tuků (podporuje syntézu bílkovin z AMK a zmenšuje tvorbu cukrů  a bílkovin)
  • hl.roli má při snižování hladiny cukru v krvi (glykémie)
  • vyměšování inzulinu je řízeno jednak množstvím glukózy v krvi a také nerv.vlivy
  • →když stoupne koncentrace glukózy v krvi→stoupá i vyměšování inzulinu a naopak
  • nedostatek = CUKROVKA(úplavice cukrová, diabetes mellitus)
  • nadbytek = hyperfunkce Langerhansových ostrůvků je znám při nádorech této endokrinní tkáně nebo při předávkování inzulinem u diabetiků →rychlí pokles glykémie(např. ráno před snídaní, po vynechaném jidle)

2) glukagon

  • opačný účinek
  • podporuje štěpení jat.glykogenu na glukózu ->vstupuje do krve a zvyšuje glykémii
  • stimuluje štěpení tuků v tuk.tkáni

H) POHLAVNÍ ŽLÁZY

  • funkce – vytvářet pohl.hormony a pohl.buňky
  • na začátku puberty urychluje růst a produkci pohl.hormonů
  • pod vlivem těchto hormonů začnou růst vnitř. a zevní pohl.orgány →vyvíjejí se druhotné pohl.znaky a dozrávají pohl.buňky
  • ovlivňují vývoj oplozeného vyjíčka, růst zárodku a plodu a celý průběh těhotenství v těle ženy
  • důležité pro sex.chování a sex.život
  • zasahují do metabolismu tkání
  • ovlivňují tedy anabolické procesy metabolismu

1) VAJEČNÍKY

  • ženské pohl.žlázy
  • estrogeny
    • tvoří se v buňkách Graafova folikulu v korové vrstvě
    • v těhotenství také v placentě
    • způsobují cyklické bujení děložní sliznice v profilační fázi a připravují ji k přijetí oplozeného vajíčka
    • v pubertě vývoj druhotných pohl.znaků
  • progesteron
    • vzniká ve žlutém tělísku a v placentě
    • se zánikem žlutého tělísky ke konci cyklu hladina progesteronu prudce klesá
    • přivádí zbujelou děl.sliznici do sekrečního stádia
    • v těhotenství tlumí činnost hl.svalstva dělohy (brání předčasnému porodu)

2) VARLATA

  • mužské pohl.žlázy
  • testosteron
    • vytváří se e varletech v Leydigových buňkách
    • až na začátku v pubertě
    • vliv na růst a vývoj vnitř. a zevních pohl.orgánů
    • ovlivňuje tvorbu bílkovin ve všech tkáních→rozvoj svalstva
    • podporuje metabolismus Ca a P→uzavírání růst.štěrbin
    • udržuje vitalitu spermií

TKÁŇOVÉ HORMONY

  • nejsou vylučovány zvláštními žlázami
  • gastrin, enterogastron, sekretin – vznikají v tráv.ústrojí
  • serotonin – uvolňován na některých zakončeních mozku z krev.destiček
  • erytropoetin – stimulační tvorba červ.krvinek
  • renin – zvyšuje krevní tlak