Tělní tekutiny a krev

Tělní tekutiny a krev

 

1. MIMOBUNĚČNÁ (EXTRACELULÁRNÍ)

  • obsahuje Na+, Cl-, Ca2+, HCO3-, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2

a/ mezibuněčná – tkáňový mok – životní prostředí všech buněk – 10, 5 l

b/ tekutina v cévách – krev, míza (lymfa) – vzniká z tkáňového moku

  • objem tekuté složky krve – 3, 5 l
  • krev a tkáňový mok odděleny stěnami cév – vlásečnice umožňují průchod vody
  • v obsahu solí se neliší
  • rozdíl: v obsahu bílkovin, tkáňový mok neobsahuje velké bílkoviny – neprostoupí stěnou vlásečnic
  • tkáňový mok a krev – vytváří vnitřní prostředí organismu

2. NITROBUNĚČNÁ (INTRACELULÁRNÍ)

  • velké množství K+, Mg2+, PO43-
  • HOMEOSTÁZA = stálost vnitřního prostředí

KREV

funkce:

a/ specifické – udržení homeostázy (osmotický tlak, pH)

  • obranné
  • schopnost srážení

b/ transportní – přenos dýchacích plynů

  • rozvod živin a odvádění zplodin
  • účast na řízení (hormony, vitamíny)
  • rozvod tepla po těle (vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)

SLOŽENÍ KRVE

  • červená neprůhledná kapalina
  • 2 složky: – krevní plazma (55 %)
  • krevní buňky (45 %)
  • objem krve – muži 5-6 l
  • ženy 4, 5 – 5 l

ztráta 0, 5 l krve – bez potíží, ztráta větší než 1, 5 l ohrožuje život

KREVNÍ PLAZMA

  • tekutá složka rve
  • průhledná s nažloutlou barvou
  • 91 % voda + rozpuštěné látky (7 % organické – albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen, 1 % anorganické látky – ionty Na+ – 150 mmol/l, Cl- – 100 mmol/l, HCO3-30 mmol/l, K+- 5 mmol/l )
  • hormony a další přenášené látky
  • fyziologický roztok – 0, 9 % roztok NaCl, udržuje stálou osmotickou hodnotu
  • pH plazmy – 7, 4

KREVNÍ BUŇKY

I. ČERVENÉ KRVINKY – ERYTROCYTY

  • muž – 5. 1012/l
  • žena – 4,05 . 1012/l
  • novorozenci – 7 milionů na 1 mm3
  • kruhovité, bezjaderné, uprostřed ztenčené
  • obsahují 60 % vody, 40 % sušiny, 95 % sušiny tvoří hemoglobin
  • vznik: v kostní dřeni epifýz, plochých kostí lebky a trupu

HEMOGLOBIN

  • červené krevní barvivo
  • součástí Fe2+ ionty
  • princip fungování hemoglobinu: naváže se kyslík ® vzniká dioxyhemoglobin ® ve tkáních se kyslík uvolňuje
  • Pozn. Rozpadem hemoglobinu vzniká bilirubin (žlučové barvivo) a uvolňuje se Fe
  • Fe – znovu využito k tvorbě nového hemoglobinu
  • část se vyloučí – musí být znovu doplněno potravou
  • HEMOLÝZA = rozpad červených krvinek, uvolňování hemoglobinu do krve, kde se rozpadá
  • U novorozenců po porodu – žloutenka

SEDIMENTACE ČERVENÝCH KRVINEK

  • lze pozorovat po zamezení srážení krve (př. kyselinou citronovou)
  • části krve se rozdělí podle hmotnosti
  • rychlost sedimentace – muži – 2-5mm/h
  • ženy – 3-8mm/h
  • rychlost závisí na složení plazmy, zvyšuje se při infekčních a zánětlivých onemocněních
  • sedimentace je nespecifická zkouška (podává pouze informace o vzniku a ústupu onemocnění)
  • HEMATOKRIT = objemový podíl červených krvinek v krvi

II. BÍLÉ KRVINKY – LEUKOCYTY

  • obsahují jádro, nemají stálý tvar
  • v 1mm3 – 5000-8000 – počet kolísá (př. ráno nalačno je jich méně než po najedení)
  • počet se zvyšuje při chorobných stavech

rozdělujeme:

1. GRANULOCYTY

  • v cytoplazmě barvitelná zrníčka
  • laločnatá podkovovitá jadra
  • vznikají v kostní dřeni

a/ neutrofilní (40%)

  • = 1. obranná linie těla proti bakteriím
  • jsou schpny měnit tvar®protlačí se póry ve stěnách vlásečnic do místa infekce, kde jsou chemicky přitahovány – chemotaxe
  • jsou schopny fagocytózy- pohlcují bakterie a cizorodá tělíska

b/ eozinofilní (1-9%)

  • schopny fagocytózy
  • množství stoupá při alergických a parazitárních onemocněních

c/ bazofilní (0,5%)

  • produkce látek s vazodilatačními (rozšiřují průměr cév) a antikoagulačními (protisrážlivými) účinky př. heparin

2. AGRANULOCYTY

  • neobsahují barvitelná zrna

a/ monocyty- 5%

  • největší leukocyty s ledvinovým jádrem
  • uvolňují se z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně), které společně s primárními buňkami ve vazivu (histiocyty) vytváří retikuloendotelovou soustavu (RES)
  • cirkulují jako nezralé krevní buňky, dostávají se do tkání, kde fagocytují = volné nebo fixované makrofágy
  • vyskytují se všude, kde hrozí infekce (plíce, okolí trávicí trubice atd.)

b/ lymfocyty – 20-40%

  • velké okrouhlé jádro
  • vznikají z buněk kostní dřeně
  • lymfocyty T – dozrávají v brzlíku
  • vykonávají buněčnou imunitu – namířeno proti buňkám transplantovaných tkání, nádorovým, napadeným atd.
  • lymfocyty B
  • zodpovědné za humorální imunitu
  • na povrchu se nachází receptor pro vazbu antigenu®naváže se antigen®lymfocyt se dělí na plazmatické buňky®vytváří se protilátky (imunoglobuliny) ®tyto protilátky jsou obsaženy v krevní plazmě a mateřském mléce
  • při prvním setkání s antigenem – primární imunitní reakce
  • při druhém setkání s antigenem – sekundární imunitní reakce – je rychlejší a účinnější
  • využívá se při aktivní imunizaci – očkování=vpravují se usmrcené nebo silně oslabené mikroorganismy a jejich upravené jedy
  • pasivní imunizace – vpravují se hotové protilátky (léčebné sérum)

III. KREVNÍ DESTIČKY – TROMBOCYTY

  • v 1mm3 – 200 000-300 000
  • tělíska nepravidelného tvaru
  • vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk – megakaryocytů
  • nemají jádro
  • žijí jen několik dní
  • uplatňují se při zástavě krvácení

PROCES ZÁSTAVY KRVÁCENÍ

  1. Při poranění cévy se na vzduchu rozpadají červené krevní destičky, které uvolňují enzym trombokinázu. Ten za přítomnosti vápenatých iontů přeměňuje protrombin (v krevní plazmě) na trombin
  2. Působením trombinu se v krevní plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen mění na nerozpustný fibrin.
  3. Fibrin vytvoří síť vláken, do které se zachytí krvinky. Vznikne krevní koláč, poraněná céva se uzavře.
  4. Koláč vytlačí krevní sérum (= krevní plazma bez fibrinogenu)
  5. Po uzavření poraněné cévy působí protisrážlivé faktory. Pokud nepůsobí, vznikají trombózy (=sražená krev v cévách). Ty mohou být zaneseny na jiné místo – ucpe cévu zásobující krví některý orgán – dochází k embolii.