Joseph Heller – Hlava XXII

Joseph Heller – Hlava XXII

Vydáno:

  • 1961

Tematika:

Celková charakteristika díla:

Literární druh:

  • epika

Literární žánr:

  • Americký protiválečný bezsižetový román
  • satira

Obsah díla:

Hlava XXII (Catch-22, 1961) je satirickým románem o druhé světové válce, s jehož postavami se setkáváme na italském ostrůvku Pianosa. Antimilitaristicky laděné dílo čerpá z osobních zkušeností autora, pro kterého byla – stejně jako pro celou řadu dalších – válka jednou z největších inspirací.

Hlavním hrdinou rozsáhlého románu je kapitán Yossarian, bombardér amerického letectva. Yossarian není klasickým válečným hrdinou, ba naopak je ztělesněním základního lidského pudu sebezáchovy. Dost dobře nechápe, proč by měl nasazovat krk pro svou vlast a neustále se snaží dostat se domů.

V cestě mu však stojí absurdní vojenská byrokratická mašinerie zhmotněná v Hlavě XXII. Domů může jet každý, kdo je uznán za blázna, ale aby byl uznán za blázna, musí o uznání požádat. A když o něj požádá, nemůže být blázen. Na své cestě za svobodou se setkává s celou řadou postav nejrůznější povahy, od desátníků, přes majory až po generály. Čtenář s hrůzou zjišťuje, že nepřítelem není Německo, ale samotná americká armáda. Cílem není vyhrát, ale vydržet ve válečném stavu až do konce války – další z absurdních skutečností.

„Luftwaffe už prakticky neexistuje!“ bědoval. Vypadalo to, že se v příští chvíli rozpláče. „Celá Gótská linie se asi co nevidět rozsype!“
„No a?“ ptal se Yossarian. „Co má bejt?“
„Co má bejt? vykřikl doktor Daneeka. „Jestli se co nejdřív něco nestane, Německo bude asi kapitulovat. A potom nás všechny pošlou do Tichomoří.“

Vlny nespokojenosti a odporu probíhají řadami eskadry takřka pokaždé, když plukovník Cathcart rozkáže zvýšit počet náletů nutných k transportu domů. Cílem není zničit nepřítele, ale dostat se do bulletinu americké armády. A tak zatímco armáda bojuje s nacistickým Německem, jednotliví vojáci bojují sami mezi sebou – nejlépe z nich nakonec vychází Milo Minderbinder, který uprostřed války zakládá syndikát M&M obchodující s jakýmkoliv zbožím pohybujícím se na světových trzích – až na fiasko s egyptskou bavlnou se mu velmi dobře daří. Dokonce tak dobře, že obchoduje s nepřítelem a na jeho žádost bombarduje vlastními letadly vlastní základnu. Zisk je však obrovský, a co víc – členy syndikátu jsou volky nevolky všichni vojáci.

Zpočátku humorný, satirický román se ve své druhé polovině pozvolna přehoupne do atmosféry frustrace a bezmoci, jejímž vyvrcholením je smrt několika Yossarianových přátel. Autor postupně upouští od štiplavých a úsměvných dialogů, mnohem více se zaměřuje na osobu Yossarianaa jeho zoufalou snahu vzepřít se – neboť román není jen pouhým obrazem válečné situace, mnohem víc pojednává o lidské touze vzepřít se tam, kde neexistuje možnost se realizovat, o zoufalé touze žít.

V době prvního vydání románu muselo být velmi těžké Yossarianapředstavit veřejnosti, která měla v živé paměti velké úspěchy americké armády ve válce. Yossarian totiž – na rozdíl od Josefa Švejka – nebojuje proti nepříteli (Švejk přece rozvracel rakousko-uherskou armádu), ale sám proti své vlasti, proti jejím vojákům a obrazu statečnosti a hrdosti. Nepovažujme jej však za zbabělce, neboť jen bojoval proti nespravedlnosti, které se mu dostalo.

„Jak se cítíte, Yossariane?“
„Výborně. Ba ne, mám strach.“
„Tak to je dobré,“ oddechl si major Danby. „To znamená, že máte zájem na životě. Nebude to legrace.“
Yossarian vykročil. „Těším se na to.“
„Myslím to vážně, Yossariane. Budete muset být dnem i nocí ve střehu. Obrátí svět i nebesa vzhůru nohama, až vás budou hledat.“
„Budu dnem i nocí ve střehu.“
„A budete sebou muset hodit.“
„To já vím!“
„Tak už běžte!“ křikl na něj major Danby.
A Yossarian sebou opravdu hodil. Natelyho děvka byla schovaná hned za dveřmi. Máchla nožem, ale minula ho o několik centimetrů, a Yossarian vyrazil.

  • Výraz Hlava XXII se, jako označení takové absurdní situace, stal součástí běžného jazyka.

Hlavní téma:

  • Není – kapitoly spojuje postava Yossariana

Vedlejší téma:

  • Hlava 22 – voják smí být propuštěn domů jako blázen; aby mohl být takto propuštěn, musí o to požádat, čímž ukáže, že blázen není

Postavy:

kapitán Yossarian

  • tragikomická postava (trochu klaun i blázen) – bývá přirovnáván k Haškovu Švejkovi – typ nehrdiny, bezradného individua v absurdním, bezvýchodném a nepochopitelném světě; uvědomuje si vlastní nicotnost, bezbrannost, osamělost, je šokován světem zhroucených ideálů a morálních hodnot, nesmyslnou ničivostí války; lidská úzkost vede k nutnosti volby ® odmítá vyznat se v absurdním světě, logická vzpoura individu a proti všemu, co brání normální existenci, nebo ničí život, ztráta ideálu hrdinství (vystřízlivění), živelné úsilí o záchranu holého lidského života a vlastní identity (vzpoura proti znicotnění
  • „Rozhodl se, že bude žít věčně a zemře, jen když mu to nevyjde.“

Plukovník Cathcart

  • Velitel jednotky ve které slouží Yossarian. Je posedlý touhou stát se generálem. Neustále zvyšuje počet povinných letů aby se zalíbil vedení. Neustále si protiřečí, hlavně pokud s něčím co řekl nesouhlasí jeho nadřízený. Je hodně ovlivňován podplukovníkem Kornem. Nenávidí Yossariana (stejně jako jeho nenávidí Yossarian a všichni ostatní muži v jednotce) a snaží se ho poškodit.

Milo Minderbinder

  • Proviantní důstojník, který se stará o rozvoj svého syndikátu ve kterém „každý má podíl“. Jeho postava je kritikou moderního byznysmena a také představuje kapitalismus. Vlastně je to genius, který vytvoří jednu z největších obchodních společností, která jde úplně nad rámec války.

Prostředí:

  • ostrov Pianossa ve Středozemním moři, jižně od Elby
  • 2. světová válka

Kompozice:

Kompoziční princip:

  • chronologický – 42 kapitol – většinou pojmenovaných po vedlejších postavách

Vnitřní výstavba děje:

  • časové linie příběhu se prolínají, k soudržnosti děje slouží postava Yossarina a jeho snaha vymanit se z válečné mašinerie

Jazyk:

útvary jazyka:

  • spisovný X nespisovný – vulgarismy, vojenský slang

zabarvení:

  • použití slov neutrálních, ale i stylově zabarvených (vulgarismy)

lexikální prostředky:

  • využití ironie, satiry, situační komiky, humoru; černý humor, nadsázka a groteskní pohled + naturalistické scény – zdůrazňují a stupňují vážnost sdělení

syntaktické prostředky:

  • používá souvětí, věty oznamovací

Okolnosti vzniku díla:

společensko hystorický kontext:

  • 2. Svět válka se stala významným tématem literatur všech zemí, které byly ve válce zasaženy. Autoři protestovali ve svých románech proti krutosti války, oslavovali hrdinství, statečnost a odvahu, ale i vlastenectví a kamarádství bojujících, ukazují strach, zbabělost, kolaboraci, egoismus a sadismus. Někteří autoři zachycovali válku také satiricky nebo humoristicky.

literární kontext:

  • Světoví spisovatelé 2. pol. 20. Století – Američtí spisovatelé
  • tyto autory nelze přiřadit k vyhraněným literárním tendencím.
  • CLAVELL JAMES – Král krysa – Velká británie
  • STYRON William – Sophiina volba – Američan
  • MAILER NORMAN – Nazí a mrtví – Američan
  • HAILEY ARTHUR – Letiště, Kola, Hotel, Konečná diagnóza- Američan

život, dílo autora:

  • Joseph Heller (1. května 1923 – 12. prosince 1999) byl americký spisovatel. Psal satirická díla, zejména novely a dramata.
  • J. Heller pocházel z Brooklynu v New Yorku, jeho rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska. Ve druhé světové válce sloužil u amerického bombardovacího letectva na Korsice.
  • V letech 1948–1949 studoval Columbijskou universitu v New Yorku, poté studoval v Anglii v Oxfordu.
  • Po ukončení studií pracoval v několika reklamních agenturách a věnoval se psaní. Roku 1975 se stal mimořádným profesorem literatury City College v New Yorku.

Dílo:

  • Něco se stalo (Something Happened)– 1974 románový monolog průměrného Američana žijícího v šedesátých letech, který není schopen uniknout prázdnotě života.
  • Gold za všechny peníze (Good as Gold)– 1979 románová satira v níž se hlavní hrdina pokouší uniknout před svou rodinou do politického života.
  • Bůh ví (God Knows)– 1984 – satirický příběh o životě starozákonního krále Davida
  • Neveselá záležitost (No Laughing Matter)– 1986
  • Nemalujte si to (Picture This), 1988 – jedná se o experimentální historický román, který je podobenstvím o úpadku umění.
  • Tehdy a teď: Z Coney Islandu až sem (Now and Then from Coney Island to Here)– 1998
  • Zavíráme! (Closing Time), 1994-Portrét umělce v pokročilém věku – objeveno v pozůstalosti

Drama:

  • Bombardovali jsme New Haven (We Bombed New Haven) 1967 – v tomto díle se také zaobírá válečnou problematikou
  • Dále napsal celou řadu povídek především počátkem 50. let, česky tyto povídky vyšly v knize Hlava nehlava.

vliv díla:

  • Svým pojetím absurdnosti války a možností invidua zesměšnit její principa bývá hlava XXII srovnávána s Haškovými o řadu led staršími Osudy dobreho vojaka švejka. Na obdobném tématu stojí populární americký seriál M.A.S.H. (Robert Altman) z prostředí korejské války, který se hlavě XXII blíží motivem paragrafu osvobuzujízí blázny z armády i stylem humoru.